TJ NIVNICE – TJ NEDACHLEBICE 0:2

NAJÍT HLAVU A PATU JE NAD NAŠE SÍLY

neděle 14.dubna 15,30 – mistrovské utkání muži

TJ NIVNICE – TJ NEDACHLEBICE 0:2

poločas: 0:1

góly: 28. vlastní Cvacho, 90.+4. Sedlář

sestavy:

Nivnice: Junaštík – Vítek Cvacho, Vítek, Stojaspal – Michalec (58. Josefík), Bumbalík, Maleňák (46. Franc), Hulín, Soukeník (80. O.Kolaja) – Straňák, Velecký

Nedachlebice: Hájek – Hána, Šilhavý (33. Nožička), Tureček, Králík – Roubínek, Pummer, Lapčík, Hubáček (83. Fraňo) – Sedlář, Kafka (63. Šůstek))

rozhodčí: Zpěvák – Schürmacher, Kotačka

žk: Vítek, Stojaspal, Franc – Hubáček, Šilhavý, Tureček, Hána, Nožička

diváci: 268

střely na branu: 4:4

rohy: 5:4

další utkání: Kroměříž B – Staré Město 4:1, Mladcová – Koryčany 6:0, Kunovice – Újezdec 3:1, Zborovice – Dolní Němčí 1:2, Šumice – Nedašov 6:1, Bojkovice – Těšnovice 1:4

V dalším kole, říkejme mu sedmnácté, soutěže jsme už podruhé v řadě odvraceli změnu na čele tabulky, neboť záloha Kroměřížě hrála opět o den dříve jak my a opět vyhrála. Nechtěli jsme si ale připouštět, že nás uštve už v půli dubna a odhodlání zůstat na čele bylo na našich klucích v pozitivním slova smyslu patrné. Bohužel jenom do úvodního výkopu. Musíme si také připomenout, že ve vzájemném utkání s Nedachlebicemi jsme byli favoritem (přestože ty už si na jaře pochutnaly na výhře, remíze i porážce a získaly tím o bodík víc než my), ale to bylo potřeba potvrdit na trávníku. Dokázat to měla sestava, která se oproti minulému týdnu změnila jenom na jednom místě a to ještě „díky“ tomu, že J.Karlík stále není fit (stejně jako bratři Dubští a R.Obdržálek) a na pravé lajně ho nahradil A.Michalec. Také u hostů jsme očekávali nějaké rošády, už jenom proto, že se museli obejít bez potrestaného Klvani. Že by ale proti nám naskočil náš bývalý stoper Roubal nehrozilo a otázkou vůbec je proč do Nedachlebic přestupoval. Třeba se to ještě dovíme.. Bez týrání se přiznáme k tomu, že spodek tabulky až tolik nesledujeme a tak nás trochu zaskočilo jak špatně na tom náš

sok je, a že podniká záchrannou akci A třídy (kdoví jak to ale dopadne ve Zborovicích). Za tohoto stavu věcí jsme zvýšili ostražitost, protože od celků hrajících o vše se očekává nadprůměrný zápal do děje, ale jestli by ten náš měl být menší tak amenmarja. Nedachlebské nadšení jsme chtěli, soudě dle pátečního nácviku, zlomit co nejdříve. Jak či vůbec se to povedlo?

A včíl už víme, že vůbec. Ale postupně.. Snad aby nám netrnula ruka, či bůhví proč, jsme během první tříminutovky sesmolili na papír dva naše ofsajdy a jeden podběhnutý balon J.Vítka, jenž ale hostující Hubáček nikam nedoprovodil. Jakobychom tušili, že toho z první půle mnoho nebude. V 8.minutě se také událo dílo, které by klidně mohlo zůstat nepovšimnuto, protože hostující Kafka střílel hodně vysoko. Ve 14.minutě se zdařilo našemu P.Stojaspalovi to, co v 8.minutě hostujícímu Kafkovi tak si to přečtěte znovu a dosaďte jiné jméno. V další etapě utkání, kterou ohraničily minuty 15 až 27 usnulo na tribuně šest diváků a sedm odešlo do bufetu za Romanou, protože pozorování děje na trávníku je natolik otrávilo, že jinou smysluplnou variantu nenašli. Probuzení nastalo až ve 28.minutě a mělo fatální následky pro celou naši neděli a možná také pro první dny týdne příštího. Nicneříkající centr hostí z pravé strany se k našemu zděšení ocitnul decimetr před naší brankovou čarou, ale protože se u něj nacházeli jak P.Stojaspal tak i L.Cvacho tak jsme se domnívali, že alespoň jeden kopne balon do kopřiv. P.Stojaspal k tomu nakročeno sice měl, ale L.Cvacho ho předběhl a poslal balon do vlastní sítě – 0:1. Jediným pozitivem bylo, že se jednalo o první pokus mířící mezi tyče.. pěkně děkujeme. O následujícím tuctu minut platí bezezbytku to, co těch před první brankou utkání. Naši nevymysleli zhola nic a protože je v tom hosté podporovali tak divák musel nabýt dojmu, že snad pozoruje okresní přebor nebo dokonce podpřebor. Až do čtyřicáté minuty nedokázal ani jeden celek trefit branku soupeře a tak si urobte obrázek sami. Ve 41.minutě jsme museli zajásat nad soustem A.Michalce, jenž se do míče opřel levačkou, ale vyražený míč Hájkem dorážel v ofsajdové pozici bloudící V.Velecký a vzruch mohl ustat. Hostům se do půle také zdařilo zasáhnout prostor 7,32 x 2,44 metru, ale Kafka mířil zhruba do jeho středu, kde stál golman J.Junaštík. Tím jsme mohli na první půli zapomenout. Zapomenout ale asi nepůjde na poločasový fén našeho trenéra, který dal vzpomenout na R.Leitnera či dokonce F.Ondrůška. Okenní tabulky se třesou ještě teď a možná i některý z našich kopáčů.

Asi se hned zkraje nabízí odpověď na otázku či to pomohlo. Co se pohybu a nasazení týče tak můžeme posloužit kladnou reakcí, ale fotbal v našem podání plakal jak korejské děcko nadále. Hráli jsme toliko po vápno a když do něho něco náhodou propadlo tak to chytl za pačesy jistý a bezchybný golman Hájek. Jako tomu bylo například ve 48.minutě, když byl po fotbalové spolupráci V.Soukeníka, V.Veleckého a R.Straňáka u míče jako první. V 50.minutě nemusel zasahovat vůbec, ač na něj V.Velecký postupoval zcela sám. Bohužel doslova, neboť zapomněl balon za sebou. V 51.minutě se připomněli i hosté, kdy nahrávku Pummera poslal metr vedle tyče Sedlář. V 60.minutě došlo ke střetu J.Vítka s hostujím Kafkou a pro hostujícího hráče se jednalo o poslední minuty na trávníku. Po tomto souboji v našem vápně se ale spíše jednalo o špatné došlápnutí než o nedovolený zákrok a proto sudí mlčeli, byť u této situace byli hned dva. V 68.minutě se naši pustili do výpravy dva na jednoho, ale nahrávka toho

prvního (V.Veleckého) na toho druhého (V.Soukeníka) ani nedoplachtila, protože ji stál v cestě hostující Tureček. Za dvě minuty přetáhl centr D.Bumbalík na P.Stojaspala, ale Hájek se na zadní tyč dostal včas. V 74.minutě hledal ve vápně D.Bumbalík našeho bombarďáka V.Veleckého, ale jeho lob nás nerozradostnil, protože je Hájek co? Vysoký. Dotřetice se snažil D.Bumbalík přihrát na gól v minutě sedmdesátéšesté, kdy jeho centr hlavičkoval do protipohybu brankáře P.Stojaspal, ale golman hostí zařadil zpátečku včas a míč lapil. Po několikáté jsme zpráskli ruce v 83.minutě a to po přízemním centru O.Kolaji, který našel na zadní tyči S.Josefíka, jenž ale zakončoval ve skluzu a vysoko. Sedm minut zbývajících do té devadesáté se dá popsat jako „zoufalý fotbalista dělá zoufalé činy“. Přes přemíru snahy jsme nevymysleli vůbec nic. A to ani náznakem. Dvěma našim útočníkům nenabídli záložníci (s vyjímkou D.Bumbalíka) za celé utkání zhola nic a z toho se těžko dá něco vyprodukovat. Vzpomenout si na nějakou vyloženou šanci dá fušku a otazníkem zůstává jsme ji vůbec měli. Hosté ještě jednu ano, když do otevřené kuchyně naběhli něco zobnout přihrávající Lapčík a zakončující Sedlář, kterému znovu tečoval míč do sítě L.Cvacho. To obíhala hodinová ručička dokola už podevadesáté čtvrté a tak nám bylo docela jedno jestli prohrajeme 0:1 či 0:2. Závěrečný hvizd sudího pro nás byl spásou, protože čekajíc štědrou dávku fotbalu jsme byli velmi nemile zaskočeni a zklamáni. Takže abyste tomu dobře rozumněli tak první příčku opouštíme už po čtvrtém jarním utkání.