sobota 2.listopadu 14,00 – mistrovské utkání muži
FK MLADCOVÁ – TJ NIVNICE 0:2
poločas: 0:2
góly: 3. Bršlica, 35. Velecký
sestavy:
Mladcová: Lebánek – Zahradník, Višenka (54. Hoza), Korvas – Ramert, Haloda (78. Hanák), Blažek, Květák, Fabík (90. Ondráš) – Slavický (54. Kočica), Číhánek (78. Dvořáček)
Nivnice: Kolaja – Vítek, Žáček, Bršlica – Karlík (83. Jahoda), Obdržálek (80. Zálešák), Bumbalík, Hulín, Stojaspal – Bína (78. Michalec), Velecký
rozhodčí: Veselý – Zalabák, Lehký
žk: Ramert, Hoza – Michalec
diváci: 156
střely na branku: 3:7
rohy: 4:5
Dlouhý podzim a vlastně celý fotbalový rok se nachýlil k úplnému konci a na pořadu bylo odložené „povodňové“ kolo. Naši kluci ho odjeli odehrát do Mladcové, kde hodlali uhájit podzimní neporazitelnost a získat titul podzimního půlmistra, který nám ale loni byl k ničemu. Soupeře jsme nuceni označit za příjemné podzimní překvapení, což ostatně jeho třetí příčka naznačuje. Žádná z předsezóních predikcí totiž Mladcovou takhle vysoko neviděla, ale ejhle.. Fotbalisté našeho soupeře nastřileli třiačtyřicet gólů (druhý nejvyšší počet), ale na druhou stranu osmadvacet obdržených jim zatím zamezilo snížit náskok na vedoucí dvojici. Do té se řadí i náš tým, a že to v Mladcové nebude mít jednoduché věděl moc dobře. K derniéře jsme odjeli bez v zahraničí pobývajícího J.Gojše, zraněného brankáře M.Vystrčila a P.Konečného. I přes typicky podzimní sychravé a dušičkové počasí dalo pár desítek Nivničanů přednost fotbalu před návštěvou hřbitova a společně jsme doufali, že udělali dobře. Teď už to víme stoprocentně a než to zapomeneme tak závěrečný potlesk patřící našim fotbalistům můžeme označit ve vší skromnosti za ovace. Zasloužené.
Skromný asi bude i dnešní článek, protože fotbalových událostí bylo poskrovnu. Příčin bylo hned několik. Jednou byla důležitost utkání, druhou hrbolatý terén, kterému ještě „napomohla“ s přibývajícím časem padající vlhkost a s tím spojené mnohdy i nekoordinované a nezaviněné pády. Jak se s tím týmy vyrovnaly? Tomu našemu chuť do práce nechyběla a šichtu začal bez zbytečného otálení. Už ve 3.minutě si nachystal balon J.Hulín k prvnímu našemu rohu a když balon přistál na hlavě nepokrytého P.Bršlici bylo s domácími zle. Na přesnou hlavičku neměl domácí golman nárok reagovat – 0:1. Za dvě minuty mohlo bý ještě veseleji, když po dlouhém autu P.Stojaspala do katastru domácích střílel V.Velecký z otočky do tyče. Škoda. V 10.minutě reklamovala domácí lavička sudímu neodpískanou penaltu za ruku našeho P.Stojaspala, když ji rozhodčí vyhodnotil tak, že nezvětšila objem těla. Pojďme tedy od toho pryč nebo si to někdo ještě rozmyslí. Přestože větší prostor ve všech sportovních kapitolách dostávají střelci či nahrávači tak my uděláme malou výjimku a vyzvedneme krásný obranný zákrok J.Vítka (ve druhé půli ho zopakoval), když ve 14.minutě zastavil domácího Zahradníka, rozběhnuvšího se do našeho vápna. Tam sice doputoval, ale už bez míče. Mimochodem J.Vítek hrál skvěle, to ostatně platí o celé naší defenzívě. V 16.minutě křápl balon z přímáku na branku J.Hulín, aby ho domácí golman Lebánek vyrazil na roh. Kolem dvacáté minuty fotbal upadl do letargie a nějakých deset minut nestál ani za psí štěk. Rozháranou hru dokonce před třicátou minutou ovládli domácí, ale převaha to byla platonická a navíc měla jepičí život. Čili jako skončila dřív než začala. Ve 35.minutě jsme totiž domácí uštkli podruhé. Po ponechané výhodě po faulu na R.Obdržálka na naší polovině přenesl hru na levé křídlo J.Hulín, kde měl pracoviště a nářadí V.Velecký a než se k němu seběhli domácí psi tak pustil balon k levé tyči Lebánka – 0:2. Ve 36.minutě měl za sebou první těžší zákrok náš golman R.Kolaja, když musel pod nohy domácímu útočníkovi, ale ani z následného závaru domácí nic nevykutali. Ve 44.minutě nás zvedl z prken zákrok domácího Ramerta, když si přímo před naší střídačkou spletl sporty a po loktu do žeber J.Hulína ho ještě dorazil na zemi dalším úderem oběma rukama. Rozhodčímu se zákrok zamlouval a v očekávání dalších domácího „fotbalistu“ nevyloučil. Divné. Po cestě do kabin už obě rozlícené ekipy naštěstí vychladly.
Do Vánoc zbývalo posledních pětačtyřicet minut a úkol byl „jednoduchý“. Nepustit domácí ke kontaktní brance a pokud by se něco mělo narodit na nivnické straně tím líp. Úvodních deset minut uteklo jako voda, a že byly neslané nemastné nám vůbec nevadilo. Jediný moment, jenž stál za to vzít propisku do ruk byla rána J.Karlíka, jemuž šel míč před vápnem krásně proti noze, ale náš rychlý wingbek (kdo toto vymyslel?) zvolil pokus o světový rekord v délce nákopu fotbalovým míčem. Kde ten skončil se ale neví doteď a tak není co měřit. V 64.minutě měl výhodu standardky domácí tým, ale Halodovi ji sebral golman R.Kolaja a i toto malé nebezpečí přišlo vniveč. Za minutu to spočátku vypadalo na nedáš – dostaneš, kdy po přihrávce R.Obdržálka běželi tři naši na dva domácí obranáře, ale M.Bínovi se jistě nabízely i jiné varianty, než přihrát na jednoho z dvojice bránících. Za tři minuty kopali domácí další přímák, ale Fabik si vedl či nevedl stejně jako před tím Haloda a polostřelu polocentr R.Kolaja lapil. V 76.minutě po nakrátko rozehraném rohu ťukl merunu M.Bína na J.Hulína, ale střela doprostřed by nepochodila na žádné úrovni. V 79.minutě jsme spatřili jednu z mála fotbalových dovedností, když se po přihrávce R.Obdržálka ocitnul na pravém křídle v šanci J.Karlík, jenže ten trefil jenom nohy vybíhajícího Lebánka. Pak se boj opět přesunul mezi vápna, kde byl navíc kouskován nespočtem oboustranně nedovolených zákroků. V 87.minutě mohl o zrnko vylepšit svoje střelecké účty V.Velecký, když těžil z pěkné kombinační akce svých spoluhráčů, leč zamířil doprostřed. No a v nastavení jsme mohli přijít o čisté konto, ale o body už ne. Přímák domácího střídajícího Dvořáčka nabral na mokré trávě skluz, ale přesto ho alespoň na břevno eskortoval R.Kolaja a letošní fotbalový rok byl za náma. To už ale víme jenom z doslechu, protože byla tma. O pěkném potlesku pro naše fotbalisty už jsme mluvili a tak jenom na závěr zmíníme zpěv koled v naší kabině. Fantastický fotbalový podzim pro nás skončil s bilancí 12 – 1 – 0 při skóre 41:11. Dotírající Staré Město nám ale dýchá na záda a jaro slibuje dramatický souboj o první příčku. Doufáme, že zajímavější jak před rokem. V každém případě předvedli naši na podzim to nejlepší v celé historii klubu. Bravo.