neděle 1.září 16,00 – mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE – TJ SOKOL TEČOVICE 4:2
poločas: 2:1
góly: 15. Bumbalík, 43., 46. Velecký, 88. Gojš – 23., 69. (PK) D.dorazin
sestavy:
Nivnice: Vystrčil – Karlík, Žáček, Vítek – MIchalec (56. Jahoda), Hulín, Bumbalík, Bína (77. Obdržálek), Konečný – Gojš, Velecký (84. Zálešák)
Tečovice: Kristek – Kryšpín, M.Dorazin, Pavlíček, Slezák – Vopatřil (59. Khalil), Vlachynský (74. Sovadina), Bejtkovský, Plachý, Skopal (59. Polášek) – D.Dorazin (77. Daniel)
rozhodčí: Nuc – Stodůlka, Bartoš delegát: Mikoška
žk: Vítek, Obdržálek – Slezák 2x, M.Dorazin
čk: Slezák (Tečovice – 51. min.)
diváci: 300
střely na branku: 12:4
rohy: 4:3
další utkání: Újezdec – Uherský Ostroh 3:0, Staré Město – Lidečko 6:0, Mladcová – Nedachlebice 5:2, Horní Lideč – Bojkovice 3:2, Dolní Němčí – Šumice 5:2, Zdounky – Nedašov 4:1
Rok se sešel s rokem a nás čekalo další nevyzpytatelné hodové utkání. Tyto duely můžeme v našem podání olepit cedulkou „jako na houpačce“, ale také připomenout, že poslední dva roky se nám v nich dařilo a jak Koryčany tak i Nedašov domů nevezly ani zákusek. Společné s dnešním soupeřem z Tečovic mají také to, že se při vší úctě ke všem třem klubům nejednalo o žádného atraktivního soupeře z okolí, který by alesoň špetkou přispěl k hodovému veselí. To naši fotbalisté samozřejmě nechtěli divákům pokazit a po výhře v Lidečku toužili přidat další, protože se tabulka co nevidět začne dělit na ty úspěšné a ty ostatní. O našem soupeři toho stejně jako o tom minulém nevíme zhola nic, snad kromě toho, že loni vyhrál o pět bodů B třídu a je tak nováčkem A třídy. V ní zatím jako my odkopal čtyři utkání a to s bilancí 1 – 1 – 2, ale je naší povinností prozradit, že hrál třikrát venku a s dnešním špílem už dokonce čtyřikrát. Dále posloužíme tím, že se v jeho dresu střelecky daříl D.Dorazinovi a prim hraje hrající trenér V.Pavlíček (dříve Luhačovice a krátce i ČSKUB). U nás naopak netušíme, co na to hodová životospráva. Útěchou může být, že máme v týmu dost přespolních fotbalistů, ale přes to pole k nám daleko není… Naše sestava? K dispozici už byli oproti minulému týdnu J.Gojš a R.Obdržálek, načež trenér shledal, že do sestavy moc šahat nebude a na trávník vrátil jenom J.Gojše namísto R.Zálešáka
Netrvalo dlouho, přesně můžeme mluvit o šedesáti vteřinách, a už se hnal soupeř za štěstím, když si vypracoval dva nebezpečné rohy, ale chvála bohu nic z nich nebylo. Ve 4.minutě zvedl diváky ze štokrlí hostující Vopatřil, ale když svůj lob nasměřoval půl metru vedle branky, tak se mohli znovu posadit na zadek a pro změnu procvičit kroucením hlavy krk. Po pár větách je vám asi jasné, že naše družina ještě hodový oběd nestrávila a div, že se nezakuckává. Za minutu protočil motorem V.Velecký, ale ránu z otočky nasměroval na náměstí. Ve 12.minutě si slabší chvilku vybral hostující golman, když ho jako žáčka přeskočil z dálky centrovaný balon, ale také tady se následně nic neslavilo. Vedle si to štrádující míč se krkolomně pokusil protlačit do sítě V.Velecký, leč vyhnán z ráje a úhlu minul. V 15.minutě byla tato eskapáda poslána do zapomnění, neboť se udála akce daleko důležitější. Na pravé straně přihrál balon D.Bumbalík A.Michalcovi, jenž mu ho nezištně vrátil do vápna a náš kapitán ho podél vybíhajícího Kristka poslal do sítě – 1:0. V 17.minutě jsme si byli nuceni povzdechnout nad počtem našich ofsajdů, které se početně vyrovnaly rohům soupeře. Na obou stranách se jednalo o číslo 3. Paradoxně se jeden ofsajd objevil i na opačné straně, dle mínění na úrovni stojících, a co bylo horší tak z něj hosté srovnali stav. Za obranou se zjevivší kanonýr hostí D.Dorazin přehodil našeho brankáře M.Vystrčila a pět poločasů, ve kterých jsme neinkasovali bylo fuč – 1:1. Následovala pasáž, která asi byla vyrovnávací brankou poznamenána. Myšleno samozřejmě v našem podání. Na nějaký hodový doušek fotbalu čekalo početné osazenstvo (hodovat dojeli i Tečovjané) téměř deset minut. Teprve ve 31.minutě si postavil míč ke standardce J.Gojš a hostující Kristek měl plno práce, aby káču v čepici nadvakrát a na brankové čáře zkrotil. O následujícím festivalu ofsajdů povíme, že se do něj zapojil i sudí na naší straně a několikrát v něm nachytal i hostující žlutočerné vosy. Ve 42.minutě to elánem oplývající J.Karlík přehnal při vyvážení míče, aby zjistil, že už nic nevyváží, protože balon má u nohou hostující Vopatřil, jenž se ale naštěstí ve vápně s balonem zašmodrchal či neřku-li o něj zapackoval. Gól „do šatny“ přesto padl a to do té správé. Ve 43.minutě poslal M.Bína do brejku J.Gojše, který svou ochranku přesprintoval a po situaci dva na jednoho už jsme jenom sledovali jak si z jeho nahrávkou V.Velecký poradí. No popravdě už jsme viděli v podání V.Veleckého lepší zakončení, ale přestože se nám zpracování míče zdálo zdlouhavé tak to nakonec dopadlo k naší spokojenosti a V.Velecký načal svůj druhý stopadesátigólový milník – 2:1. První půli tím můžeme uzavřít s tím, že ta druhá nebude jednoduchá. Zpočátku to tak ale nevypadalo, neboť nám nahrály dvě, pro další vývoj významné, situace. Na tu první se snad nečekalo ani minutu. Hned po úvodním výkopu byl před naší střídčkou faulován J.Gojš a z následné standardky jsme uděřili potřetí. Přímák J.Hulína prodloužil D.Bumbalík na V.Veleckého, jenž vyskočil v souboji s brankářem Kristkem výše a hlavou se trefil do opuštěné svatyně – 3:1. A ta druhá událost? V 51.minutě se za dlouhým pasem J.Karlíka hnal náš A.Michalec a hostující Slezák, který naše křídlo zatahal za gumu trenýrek a jelikož už měl jednoho žluťáska z první půle tak ten druhý znamenal nivnickou přesilovku. Čili pro připomenutí – vedeme 3:1 a hrajeme doma přesilovku. Idilka, že? To víte, že ne. Naši v představě, že mají med namazaný kolem huby začali sice kroužit kolem vápna soupeře, ale něco k vaší i naší potěše ne a ne nabídnout. Co napsat o neslaném nemastném přímáku J.Hulína, když mu chyběla přesnost i razance? V 58.minutě už D.Bumbalík předvedl alespoň tu razanci, ale také tomu půl metru scházelo. V 61.minutě už musíme psát o tutovce, když se v ní ocitnul po nahrávce J.Karlíka J.Gojš, ale tomu ani samostatný únik k rozhodnutí celeho utkání nestačil a stejně to dopadlo s vyraženým míčem Kristka, protože to už se vrátilo do vápna půl sestavy soupeře a požár uhasilo. Následovala jedna šance hostí a byla vícenež gólová (jde to vůbec?). Přetažený centr si na zadní tyči našel D.Dorazin a dráhu míče do protipohybu brankáře jsme mohli jenom tlačit pohledem vedle branky. Povedlo se nám to. To běhala ručička kolem ciferníku po třiašedesáté a bylo to první připomenutí, že ještě konec není. Další varování mělo teprve přijít a protože mu předcházela další naše tutovka tak už včíl povíme, že se bude jednat o známé nedáš – dostaneš. Takže za první. V 66.minutě se k brance soupeře producíroval zcela sám další náš fotbalista a pro tento okamžik to byl V.Velecký. Ani on nedotáhl sólo k oslavě, protože ho ve finále celé akce začali významně obtěžovat Pavlíček s Kristkem a následný roh nám byl k ničemu. V 69.minutě jsme podcenili dlouhý nákop hostí z poloviny hřiště a po souboji J.Vítka s hostujícím D.Dorazinem byla proti nám odpískána penalta, ketrou rozporovat nebudeme. Sám postižený ji sice s potížemi, ale přesto proměnil a bylo zaděláno na drama – 3:2. O jakési hluché pasáži po první naší inkasované brance už jste četli v první půli a tak si něco podobného dosaďte i do této fáze utkání. V 71.minutě jsme jako opaření sledovali kopačák mířící mezi naše obránce a brankáře, který tam poslal D.Dorazin hledaje Vlachynského, ale přestože si náš brankář po cestě stihl (ne)vyběhnutí dvakrát rozmyslet tak nakonec byl i díky liknavosti hráče hostí u balonu dřív. To už se dá říct, že drama vrcholilo a z poklidného utkání se stal nervák. V 81.minutě měli ale hosté šanci poslední jelikož se žádný jejich závěrečný nápor nekonal. Ve zmíněné minutě nahrával míč pod sebe Polášek, ale Plachý s ním vytřel leda konstrukci za brankou. Za minutu přihrál do křídla J.Gojš balon na K.Jahodu, ale u tyče hlídkující Kristek neměl tolik starostí kolik bysme chtěli. Závěrečné minuty nepoznamenalo ani odstoupení V.Veleckého, jehož nahradil R.Zálešák, jen jako čtvrtý vyztužil naši obrannou linii. Vysvobození z nervozního závěru přinesla 88.minuta, kdy se už poněkolikáté naši vypravili na nebohého Kristka a teprve v této minutě využil nahrávky J.Hulína J.Gojš, který nedal brankáři žádnou šanci a utkání definitivně rozhodl – 4:2. Byl nejvyšší čas. Jak jsme výše načmárali tak se žádný tlak Tečovjanů nekonal před naší čtvrtou brankou a tím spíše ne po ní. Přesto jsme si klidný a dobře rozehraný druhý poločas zbytečně stížili. I tak bereme čtvrtou výhru zaslouženě.