sobota 18.května 17,00 – mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – SK HS KROMĚŘÍŽ B 0:4
poločas: 0:2
góly: 41., 53. Jaroň, 26. Dočkal, 74. Steiner
sestavy:
Nivnice: R.Kolaja – Michalec (74. O.Dubský), Hulín, Velecký, Stojaspal – Vítek (83. J.Šlapal, Bumbalík, Obdržálek, Soukeník – Straňák – O.Kolaja (59. Karlík)
Kroměříž B: Benedikt – Pecina (78. Beksa), Tiahlo (62. Berky), Švajda, Mlčoch – Martinek, Heinz, Dočkal (74. Janál), Steiner – Jaroň (62. Fuksa), Surynek (78. Zlámal)
rozhodčí: Stodůlka – Nuc, Kotačka:
žk: Obdržálek – Steiner
diváci: 280
střely na branku: 2:8
rohy: 3:6
další utkání: Újezdec – Dolní Němčí, Těšnovice – Kunovice, Nedašov – Zborovice, Nedachlebice – Bojkovice, Šumice – Mladcová, Staré Město – Koryčany 4:0
Byly doby, kdy jsme měli před Kroměříží osmibodový náskok, ale ty odvál čas, protože dnes před utkáním jsme už pět ztráceli. Pátrat po důvodech (a že jich je..) včíl není na místě, jelikož utkání za chvíli začne, a v něm, stejně jako v těch zbývajících, nám půjde už „jenom“ o udržení druhé příčky, která by pořád znamenala nejlepší umístění našich ve dvaadevadesátileté klubové historii. Naše úloha ale byla velice složitá, protože žádný tým ve druhé lize nemáme (máme jenom dorost v krajské soutěži) a tudíž si z něj nemůžeme vytáhnout šest či kolik placených fotbalistů, aby tužili svaly s klukama, pro které je fotbal zábavou. Zranění a různé jiné okolnosti (např. studijní – máme ale pochybnosti jestli se maturuje v sobotu) nás i dnes připravily o šest fotbalistů (některé už ani mezi ně nepočítáme) a tak jsme měli ruce či nohy hodně svázané. V každé řadě nám nějaký ten hráč dlouhodobě chybí a dnes dokonce i na brankářském postu, kde znovu zaskočil ještě ani ne sedmnáctiletý R.Kolaja, který tak byl vhozen do ledové vody. Z pozitivních zpráv vytáhneme to, že osa týmu je zdravotně v pořádku (snad to nezakřikneme) a v posledním období táhne tým dobrými výkony, které naši v Těšnovicích i Kunovicích předvedli. Oproti „kunovické“ sestavě udělal trenér dvě nucené změny, když o té první už víte a druhou byla výměna znovu se objevivšího V.Soukeníka za chybějícího T.Maleňáka. Variantou byl ještě návrat J.Karlíka do sestavy, ale po dlouhém zranění jsme jeho start vyhodnotili jako rizikový a tak usedl mezi pár náhradníků. Soupeř přijel dle zvyklostí se šesti hráči s ligovou smlouvou a s radostí se s ním po sezoně rozloučíme, protože patří úplně někam jinam. Asi nebudeme sami, že?
První zážitek připravili divákům hosté, kteří si už ve třetí minutě vypracovali rohový kop, ale z něj se narodil jenom roh další a to je zhruba z první tříminutovky vše. V minutě čtvrté jsme se k rohu dopli i my ale žádné nebezpečenstvo nepřinesl ani tento kousek. Série rohových kopů pokračovala i v minutě šesté, ale hlavy obránců měli opět navrch. V následujících deseti minutách nepředvedli kopáči žádný majstrštyk, ale už se začínala objevovat kvalita soupeřových hráčů. Ze 16.minuty je zaznamenána rána hostujího Mlčocha, ale mířila vysoko a našemu brankáři stačily na její pokrytí oči. V 19.minutě se v našem vápně servírovala trma-vrma, kdy balon létal jak splašený, ale také můžeme říct, že od ničeho k ničemu a když skončil za brankou tak to nikoho nepřekvapilo. Ve 22.minutě při nás stáli všichni svatí, protože první střela hostí do prostor branky byla navíc tečována, ale golman R.Kolaja na ni stihl zareagovat a vyrazit ji. Ve 26.minutě už zabránit první brance utkání nedovedl žádný z našich. Po autovém vhazování soupeře se k balonu dostal Dočkal a když už se mu zdálo, že zkopíroval celou lajnu velkého vápna tak vystřelil do protipohybu brankáře a otevřel účet – 0:1. Hosté potvrzovali, že mají na tuto soutěž nadstandardní tým a i nadále udávaly tóny utkání, ale také oni nezapomínali na zadní vrátka a první pětadvacetiminutovku nám v ofenzivní části docela otrávili, neboť najít nějaký záznam odehrávající se poblíž Benedikta nelze doložit. Před naší svatyní se toho naopak dělo celkem dost. Z šestadvacáté minuty tu stojí zmínka o přímáku z boku velkého vápna, který zakončoval zpoza šestnáctky Jaroň, ale s přesností se nepotkal. Ve 29.minutě jsme, světe div se, mohli stav srovnat. Po zatažení míče R.Straňáka byl na křídle osloven V.Soukeník, jehož přízemní centr našel na malém vápně O.Kolaju, ale jeho zakončení patou bylo ve výsledku zašmodrchané obránci a brankářem Benediktem a cestu do čeřenu si nenašlo. Ve 32.minutě si šteloval k čemusi kopačák Dočkal, ale R.Kolaja si mohl udělat čárku za lapenou střelu z osmnácti metrů. Když už jsme začínali přemýšlet o poločasové jednobrankové ztrátě tak jsme byli nuceni toto zrevidovad, poněvadž se v jednačtyřicáté minutě ocitli volní hned dva hráči soupeře a to své volnosti využili. Přesný centr Surynka z naší levé strany zakončil zblízka „koníčkem“ Jaroň – 0:2. Trochu radosti jsme si přivlastnili my, protože jsme si tak nějak řekli, že nejhorší je vést poločas 2:0. Škoda, že se toho naši drželi v poslední minutě první půle, protože jsme na pravém křídle přehráli hostující defenzívu a po přihrávce R.Straňáka načechral do vápna gólový centr V.Soukeník. Jenže.. J.Vítek gólový příběh nenapsal a balon poslal do oblak.
Do druhé poloviny jsme ale zase nastoupili v pyžamu a hrůza nás jímala už v jeho zárodku. Ve 48.minuzě totiž našel od praporku J.Hulín v našem vápně neomylně do bíločervené oděného Dočkala a tomu po kličce brankáři zhatili radost naši zbývající beci, kteří museli na prdel, aby zabránili gólu do prázdné branky. Ve třiapadesáté minutě už soupeři nezabránil ve třetí radosti nikdo. Fotbalisté Hanácké Slavie roztancovali celou naši defenzívu na lajně velkého vápna a po uličce do jedné z mezer se Jaroň mohl brankáře zeptat kam to chceš – 0:3. Po hodince hry se zajímavý okamžik odehrál na či před větším ze čtverců u soupeřovy branky. Nivnické ostřelování kroměřížské branky (nejdříve D.Bumbalíkem a posléze R.Straňákem) skončilo na ruce hostujícícho obránce (to jsme viděli my) anebo na hrudi (to viděli soupeřovi příznivci a bohužel i rozhodčí) a tak se nekonal ani přímáček z velmi dobře naleštěné parkety. V 63.minutě, kdy už hosté začínali čachrovat se sestavou utekl dvěma mladším soupeřům po křídle V.Velecký, aby míč předložil na vápno J.Hulínovi. Ten ovšem místo rakety na soupeřův cíl hledal kdesi pravé křídlo, ale křídlo nikde.. či lépe řečeno J.Karlík nacházející se v daleko horší palebné pozici uspět nemohl. Jestli jsme zmínili čachry a střídání u hostí tak k veletočím došlo i v naší jedenáctce. Ze změn, které by vás mohly zajímat uvedeme, že do ofenzívy se posunuvší J.Hulín do naší hry promluvil pozitivně a také už zmíněný J.Karlík soupeře na levé straně několikrát zaměstnal. V 65.minutě to ale byli hosté toužíc dosažení další branky. Z boku hřiště se do vápna přiřítil Berky, ale vyběhnuvší R.Kolaja ostychem netrpěl a po zmenšení úhlu míč do branky nepustil. Za pět minut vletěl do vápna hostí R.Straňák, ale tam ho sevřeli do svěráku beci hostí a míč sebral golman Benedikt. V 74.minutě vyzpovídal naši kompletní levou stranu Fuksa a jeho nabídku na zlatém podnose nemohl Steiner nesezobnout a zblízka upravit na už hrozivých, ale okolnosti znajících nepřekvapivých 0:4. V 80.minutě nám hosté nabídli Slávisté také jednu laskominu, ale pohrdli jsme jí. Žlutý faul hostujícího Steinera byl vyhodnocen jako událost odehrajivší se uvnitř vápna a R.Straňák měl výhodu penalty. Tu už dlouho nekopl vedle, ale zrovna dnes se to přihodilo a my mohli smutnit, že sudí nenechal při faulu výhodu, protože J.Hulín akci dohrál a dal branku. No., za tohoto stavu nás to až tolik mrzet nemusí. A vlastně ani nemrzí. V 84.minutě už se hrála docela vyrovnaná kopaná, což můžeme přičíst tomu, že hosté už šetřili některé fotbalisty na zítřejší druholigový duel se Zbrojovkou a toho naši chtěli využít alespoň k čestnému úspěchu. Ale nezdařilo se to ani v 86.minutě, kdy si vyměnili názory J.Karlík s centrujícím R.Straňákem, ale před J.Karlíkem byl u balonu dříve Benedikt. Za minutu nabízel přízemní centr do vápna R.Straňák, ale naši byli.. nezvěstní. V poslední minutě nás od „bůra“ zachránil V.Velecký, a to asi proto, že se soupeřovým útočníkem Fuksou svádí souboj o nejlepšího střelce soutěže a právě tomu nedovolil zakončit jeho individuální akci. Potom už zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Po jejím skončení nebudeme naše kluky za nic hanět, protože soupeř z Kroměříže přijel v nejsilnější možné sestavě a s tou budou mít starosti i mužstva o třídu výš.