VLAŠTOVKA Z NEDAŠOVA ULETĚLA
neděle 28.dubna 16,00 – mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – TJ ŠUMICE 2:2
poločas: 0:2
góly: 59. Velecký, 90.+2. Straňák – 5. Kelíšek, 39. Žáček
sestavy:
Nivnice: Junaštík – Michalec, Velecký, Stojaspal, Franc ( 26. O.Dubský) – Vítek, Bumbalík (46. J.Šlapal), Hulín, Maleňák – Straňák – O.Kolaja
Šumice: Janíček – T.Ondřej, Obal, Jurák, Mach – Červenka (89. Košiba), Žáček, Šidlo (65. Zahálka), Pančocha – Mikulec, Kelíšek (91. M.Koktavý)
rozhodčí: Schnürmacher – Kotačka, Zpěvák
žk: Vítek, Bumbalík, Straňák, Velecký – Ondřej
diváci: 230
střely na branku: 9:3
rohy: 4:2
další utkání: Mladcová – Újezdec 0:3, Kunovice – Nedašov 2:0, Dolní Němčí – Těšnovice 2:2, Kroměříž B – Nedachlebice 7:1, Zborovice – Staré Město 1:6, Bojkovice – Koryčany 3:0
Před utkáním nás, ale i širší veřejnost, zajímaly odpovědi na dvě otázky. Tou důležitější asi bylo, jestli předvedeme výkon podobný tomu v Nedašově nebo se, nedej bože, bude servírovat trápení shodné s tím nedachlebským. Druhou neznámou bylo složení týmu či spíše základní sestavy. Ta se už minulý týden musela obejít bez pěti fotbalistů (L.Cvacho, K.Dubský, D.Bumbalík, V.Soukeník a R.Obdržálek) a to jsme ještě k tomuto kvintetu v Nedašově přišli o S.Josefíka aJ.Karlíka. Do služby se ale k naší potěše přihlásil alespoň na chvíli použitelný D.Bumbalík, což ale trenérovy starosti nerozehnalo a na lavku pozval houf dorostenců. S odpovědí na první neznámou jsme chtě nechtě museli počkat na úvodní hvizd sudího. A co hosté? Podle tabulky strádají na předposlední příčce, ale my už jsme dokázali prohrát i s posledním, takže bacha na to. Navíc není šumické jaro vůbec špatné, ale je potřeba říct, že to se týká především domácího trávníku (tam nasázeli šestku Nedašovu i Újezdci). Venkovní výlety už tak slavné nebyly a staroměstká sedmička (1:7) nebo těšnovická šestka (2:6) dávají tušit, že je jejich defenzíva děravá jak chrup indiánské stařeny.
Leckdy se čeká na první kloudnou událost utkání drahné minuty, ale dnes zalapali naši příznivci po dechu už v 5.minutě. Ze středového kruhu totiž poslal Šidlo balon do běhu Žáčkovi a ten zjevivše se za zády našeho L.France už složitou roli neměl a podél J.Junaštíka otevřel skóre – 0:1. V 10.minutě, kdy naši ještě pořád nebyli na hřišti, nabídl Žáček míč Mikulcovi do vápna a byli jsme moc rádi, že hostující forward zaškobrtl a balon si ustřelil. Že byli po tomto výsadku naši fanoušci v ochozech jako opaření nám příliš nevadilo, ale že se v podobném stavu nacházela i naše jedenáctka na jevišti už s námi cloumalo. Teprve v 13.minutě jsme si přivlastnili kopačák, ale že bychom s ním naložili k potěše Nivničanů tak to jistě ne. S finální a přesnou přihrávkou J.Hulína naložil T.Maleňák bídně a potíže se zpracováním, nemluvě o prvním doteku, ho nepustily ani do zakončení. V 16.minutě se poprvé (stane se tak ještě nesčetněkrát) prodral do vápna hostí R.Straňák, ale o finální nahrávku nikdo z našich zájem neprojevil, protože se jich před brankou nacházelo minimum (čti klidně nikdo). Ve 20.minutě už jsme bezpečně věděli, že náš výkon nese znaky těch předchozích domácích a proto nám bylo do pláče. Tím spíše, že ve 24.minutě odkulhal ze hřiště L.Franc a za dvě minuty už místo něj hrál O.Dubský (a dobře). Tím pádem už nám chybělo sedm fotbalistů, což ale nemůže být omluvou pro chabé nasazení těch zbývajících. Za pár okamžiků to zjistili i ti, co stále doufali ve změnu poměrů. To odcentroval před naši svatyni míč Kelíšek a Žáček orazítkoval hlavou respektice míčem břevno. Následně jsme přežili dva dlouhé auty Mikulce do našeho malého čtverce a bída pokračovala. Světlejší okamžik naši nabídli zase až ve 31.minutě, kdy přihrávku O.Dubského napral na branku R.Straňák a Janíček vyrážel s námahou balon na roh. Další námahy už třeba nebylo. Ve 35.minutě jsme toužili udobřit diváky vyrovnáním, ale ani balon letící po ose A.Michalec – R.Straňák – A.Michalec jsme do branky nepropasírovali, neboť u něj byl Janíček o chloupek blíže. Ve 37.minutě nás brali všichni čerti znovu, protože po spolupráci Kelíška a Ondřeje skončil balon znovu na naší příčné tyči a s dorážkou Žáčka nám pomohli všichni svatí a poslali ji vedle. Ve 39.minutě už byli na roh Červenky krátcí i oni a hlavička žáčka skončila přesně u tyče 0:2. Zázrak se nestal ani na konci první půle, když rána J.Hulína skončila na tělech hostujích pracantů. Poločas byl u konce a námětů k přemýšlení habaděj. Našemu marasmu dvakrát nepomohlo ani odstoupení D.Bumbalíka, kterého musel nahradit dorostenec J.Šlapal, ale jiné východisko se nanabízelo
Ve druhé polovině jsme přes všechny trable chtěli nějaký umělecký zážitek nabídnout a k tomu vedla cesta zvýšeného úsilí, což se začalo naplňovat hned zkraje. Už ve 49.minutě se o to pokusilo trio T.Maleňák, R.Straňák a O.Kolaja, ale opět musíme vytknout našim zlou koncovku a vzít za vděk nabídnutým rohem. V 55.minutě našel k brance cestičku R.Straňák, ale stříleje z úhlu, vyprášil jenom Janíčkovi rukavice. V 57.minutě, kdy už jsme se nastěhovali na polovinu soupeře narvalo házel dlouhý aut O.Dubský, leč zakončení V.Veleckého také přesné nebylo. Za dvě minuty už se ale vpředu se toulající V.Velecký prosadil. Dlouhým míčem ho za obranou našel P.Stojaspal a v půli cesty vyběhnuvší Janíček zjistil, že je .. všude a nikde a náš sniper ho přeloboval – 1:2. Hosté, aby se naši vzadu nenudili, kontrovali dvěma standardkama Mikulce, ale obě byly zpacifikovány prvním našim hráčem a bylo po strachu. Dalších deset minut hry bylo hosty rozkouskováno napadrť, což jim ale vyčítat nemůžeme. Tu se šlo tam pro balon, tu se musel ošetřit ten a tu onen.. Tím jsme se prokousali k 74.minutě a ta nabídla jednu ze standardek R.Straňáka, který pohledal ve vápně V.Veleckého, ale ten zamířil v naší největší příležitosti zvoleje nad. To už byla naše sestava promiškována zleva doprava a zepředu dozadu, ale k vyrovnání to stále nestačilo. V 77.minutě mířil do vápna hostí další dlouhý aut J.Vítka, ale nápady sršící R.Straňák poslal střelu vysoko. To bylo z fotbalu na dalších pět minut znovu všecko, protože se balon opět začal toulat převážně na poli, v zahradě nebo za tribunou a vrátil se do hry až v 82.minutě. V ní navštívili prostor u naší branky trochu výrazněji i hosté, ale přihrávajícímu Pančochovi střela Žáčka radost neudělala, neb ji docela scházela přesnost. Do devadesáté minuty jsme ještě spatřili několik křídelních výpadů neunavného R.Straňáka, ale jeho přihrávky pod sebe naši několikrát podběhli, očekávaje balon asi na brankové čáře. Když už jsme se nadechovali k poznámce, že časomíra dotikává a neúprostně míříme ke třetí domácí prohře v řadě, tak jsme museli tyto skutečnosti přepsat. V nastaveném čase přenesl balon z levé strany na pravou R.Straňák, načež mu ho V.Velecký vrátil a tvůrce naší hry a my s ním jsme se dočkali. Technická prudká rána se točila od brankáře do víka a Janíček na ni nemohl nedosáhnout – 2:2. Tím bylo vše sečteno a podtrženo a výsledek byl hotový. Když napíšeme, že asi radost neudělal ani nám ani soupeři nebudeme daleko od pravdy. Že jsme na minulý výkon nenavázali je pravda svatá.
Jako dovětek k dnešnímu utkání na závěr připojíme pozvánku na středeční pohárové semifinále. Do toho se naši fotbalisté probili na podzim, když postupně vyřadili Příliky, Dolní Němčí, Luhačovice a ve čtvrtfinále Nevšovou. Našim soupeřem bude momentálně nejlepší tým působící v krajských soutěžich a to nám z minulosti známé Kvasice. Ty prahnou po zisku poháru KFS , ale hlavně po postupu do divize a zatím mají nakročeno k oběma trofejím. Utkání se hraje v Nivnici ve středu 1.května v 17,00. Favoritem jsou jistě hosté, ale naši by se také jistě rádi podívali a hlavně by si zahráli ve Zlíně na ligovém stadionu, kde se odehraje finále. Jedno pohárové finále jsme odehráli před 25 lety, v roce 1999, kdy jsme jako vítěz poháru ofs měli právo startovat v tom krajském. Pohárová cesta za trofejí tehdy skončila ve finále, když jsme na domácím hřišti podlehli 0:1 Hradčovicím, tehdy hrajícím Středomoravský župné přebor (dnes krajský přebor).