neděle 7.června 15,30 – mistrovské utkání muži
TJ SOKOL ÚJEZDEC / TĚŠOV – TJ NIVNICE 2:4
poločas: 0:2
góly: 56. Smejkal, 70. Solařík (PK) – 20., 43., 48. Velecký, 87. Franc
sestavy:
Újezdec: Pochylý – Indra, Smejkal, Šmíd, Kobzinek – Kostiha (82. Švec), Solařík, Pěnička (39. Mikliš), Moravanský (63. Kundrata) – Sláma, Vacula (82. J.Lekeš)
Nivnice: Junaštík – Vítek, Cvacho, Stojaspal – Karlík (46. Josefík), Bumbalík, Hulín, Maleňák (63. Franc), Soukeník (63. O.Kolaja) – Straňák (92. Michalec), Velecký
rozhodčí: Martinák – Večeřa, Rochovanský del. Hubál
žk: Kobzinek, Kostiha – Josefík
diváci: 300
střely na branku: 4:7
rohy: 4:0
další utkání: Bojkovice – Zborovice 6:0, Koryčany – Kroměříž B 0:4, Staré Město – Kunovice 1:3, Dolní Němčí – Mladcová 3:0, Nedachlebice – Šumice 2:2, Těšnovice – Nedašov 3:1
Během dvou odehraných utkání jsme přišli o osmibodový náskok a logicky také o první místo v tabulce. Na první pohled to možné není, ale díky včerejší výhře kroměřížského béčka v Koryčanech je to realitou. To vše by možná až takové překvapení nebylo, kdyby se vše neudálo tak brzo. Pobýt ještě alespoň týden v čele pelotonu nám mohla v Újezdci zajistit jenom výhra, kterou ostatně už drahně týdnů vyhlížíme. Náš soupeř minulý víkend schytal v Šumicích vysoký příděl a nám bylo jasné, že se takové kopance dvakrát po sobě neopakují, a že proti nám bude „žrát“ trávu. Do kádru se mu v zimě vrátil z Drslavic nestárnoucí M.Kobzinek a krátce před startem od nás přiběhl T.Sláma. Jarní přiběhl už se naopak netýká D.Pomajbíka, jenž už válčí v Březové a M.Bíny, navrátivšího se na Baťov. Naše personální situace? Minulý týden z hřiště odchrómali K.Dubský a R.Obdržálek, a protože kulhají dodnes, tož bylo jasné, že je na trávníku nenajdeme. Třetím do party chybějících byl O.Dubský, ale hlásili jsme i návraty. K dispozici už byli po delší odmlce J.Karlík a A.Michalec, ale jestli jejich služeb po výpadku trenér využije jsme nevěděli do poslední chvíle ani my a to je co řéct. Věděli jsme ale, že Újezdec doma zatím podlehl jenom Bojkovicím a také to, že za sedm domácích utkání inkasoval jenom šest gólů, což byl při naší střelecké nemohoucnosti docela strašák. Každé utkání je ovšem jiné …
To dnešní začalo v 1.minutě ztrátou míče P.Stojaspala, kterého o něj okradl T.Sláma a mnoho nechybělo a hráč, jenž v Újezdci hostuje od nás, otevřel skóre. Konkrétně chyběl asi jeden metr, o nějž domácí útočník minul vzdálenější tyčku. Potom už se dá mluvit o tom, že jsme začali hrát my. Soupeře jsme přehrávali ve středu pole a první světlejší okamžik se narodil právě tam. R.Straňák potáhl loptu k vápnu domácích a po jeho přihrávce měl na kopačce gól V.Velecký, ale brzy jsme zjistili, že na kopačce nemá míč, neb mu uskočil. Další dílo, o kterém máme potřebu vám napsat se stalo pro změnu před vápnem našim, ale hlavní role v něm stvárnili Nivničané. J.Hulín poslal z pětadvaceti metrů takovou malou domů, že nazvat ji malou je blbost. Náš golman dostal balon někde k ramenám a situaci uhasil až krkolomným zákrokem. Abysme si to ujasnili tak běžela 15.minuta. Za minutu vymýšlel pro své spoluhráče další kulišárny R.Straňák, ale jeho přihrávku na čáru velkého čtverce nezužitkoval T.Maleňák proto, že po branku prakticky nedokopl. V každém případě jsme museli tuto žabičku považovat za první střelu mezi tyče. Ve 20.minutě si zkontroloval křusky V.Velecký a jsa ujištěn, že to jsou ty, jimiž už zaznamenal 24 gólů dal jubilejní pětadvacátý. Rodil se sice zpočátku kostrbatě, poněvadž po jeho nahrávce měl před vápnem míč T.Maleňák pod nohama (čti za sebou), s vypětím všech sil ho vydoloval a vrátil opuštěnému V.Veleckému na malé vápno a dál už si to dovedete představit – 0:1. Ve 28.minutě už jsme se viděli na další oslavě, ale kdeže.. Kooperaci D.Bumbalíka s R.Straňákem nezužitkoval V.Velecký z důvodu tohu, že zvolil zakončení z prvního doteku, ač by čas a prostor na doteky možná i tři. I další deset minut se odehrálo prakticky na polovině domácích, ale povíme si pravdu, že se nenašlo nic o čem byste měli vědět. Do závěrečné pětiminutovky už se přece jenom cosi vlezlo tak tady to je. Ve 41.minutě našel R.Straňák uličkou V.Veleckého, ale ten se ještě zastřeloval a souboj jeden na jednoho ač se zdál vyhraný, skončil nezdarem a míčem v moci domácích borců. Ve 42.minutě se po přihrávkách Vaculy a Indry dočkali čehosi i domácí a to cosi byl první roh utkání. Zasloužil se o něj střlílející T.Sláma, ale asi měl jiné myšlenky než na našimi obránci zablokovaný pokus. Třetí akcí závěrečné pětiminutovky byla standardka z hloubi domácí poloviny, jenž se pískla po faulu na R.Straňáka. Exekuci si vzal na starost sám R.Straňák a po centru na malé vápno trkal balon do domácí sítě V.Velecký – 0:2. Znamenalo to jenom to, že ožily vzpomínky na Koryčany a poločasové vedení 2:0.
Druhá půle tyto obavy hned zpočátku trochu rozehnala, ale opravdu jenom do určité míry. Už ve 48.minutě jsme přidali do torničky třetí oříšek a vše se zdálo sluncem zalité. Došlo k tomu asi tak nějak, že první střelecký pokus V.Soukeníka bravurně vyrazil golman Pochylý, ale k jeho smůle zpět k našemu hráči a V.Soukeník už místo dorážky hledal a našel před prázdnou klecí V.Veleckého – 0:3. To pro nás mělo okamžitý účinek a místy to vypadalo, že naši fotbalisté pozřeli prášky na spaní. V 56.minutě jsme ještě akci Slámy a šanci Kostihy přežili a děkovat za můžeme výhradně brankáři J.Junaštíkovi, ketrý balon vytáhl na roh. Po něm ale už vytahoval balon ze sítě. Rozehranou situaci zakončoval hlavou zblízka Smejkal – 1:3. V 61.minutě mohlo být znovu veseleji, ale do vyložené šance se řítící V.Soukeník šlápl na míč. Jestli kopačák propučil nevíme, ale víme, že ten ho katapultoval na trávnk. V 62.minutě jsme museli vytáhnout hasičák a na naši branku se řítící domácí trošku pokropiti. Následný přímák Kobzinka z osmnácti metrů naštěstí přistál v rukavicích J.Junaštíka a na chvíli jsme mohli vydechnout. V 65.minutě znovu, ale samostatně unikající R.Straňák z levé strany plochy na Pochylého nevyzrál. Jestli střílel nebo hledal před brankou osamoceného L.France už není podstatné. V 68.minutě se v našem vápně objevilo tolik fotbalistů, že už v něm nebyl snad ani prostor pro vzduch. Míč si v tomto houští našel domácí Vacula a to hned dvakrát. První ránu mu na branku nepustili naši beci a tu druhou poslal domácí útočník vedle. V 70. minutě došlo ke sporné situaci, když D.Bumbalík fauloval (o tom se spor nevedl) pravděpodobně Vaculu, ale o místě už jisté pochybnosti jsou. Rozhodčí (pískal dobře) ukázal na penaltový puntík, ale z našeho pohledu se zdálo, že byl přestupek spáchán mimo vápno. Tak či onak se penalta kopala a domácí Solařík z ní upravil na – 2:3. To už v nás byla malé dušička, protože jsme domácím pootevřeli dveře a ti do nich hodlali strčil nohu. Zamezit jsme tomu chtěli, a udělali jsme dobře, změnou rozestavení. Dosavadní tříobráncový se návratem V.Veleckého z hrotu útoku do obrany změnil na čtyřobráncový a přítomnost hlavičkáře V.Veleckého byla vzadu znát. Následné minuty naráželi domácí na barikádu před naší svatyní, ale také je nutno říct, že je provázely nepřesnosti, když míč několikrát po sobě skončil v zámezí hrací plochy a to buď za brankou nebo častěji dokonce za postaním ohrazením. Nevadilo nám to tak jako to, že jsme sami nedotáhli několik brejků z důvodů žalostných finálních nahrávek. Čas však k naší spokojensti plynul a za jedinou domácí polopříležitost označíme standardku Šmída z velké dálky, kterou vyboxoval J.Junaštík ke Slámovi, jenž situaci zazdil ranou na silnici, ale dlužno dodat, že z ideální pozice nestřílel. Infaktový závěr se tentokrát ani přes tříminutové nastavení nekonal z prostého důvodu. V 87.minutě jsme snahu domácích o naše zbláznění, které by vyrovnání jistě přineslo, utnuli čtvrtou brankou. Z levé strany přenesl hru O.Kolaja na R.Straňáka a jeho přízemní centr před branku doslova protlačil přes domácího golmana L.Franc do sítě – 2:4. Závěrečných několik minut už nic nenabídlo, protože bylo zúčtováno. Minimálně o týden jsme náš pobyt na první příčce prodloužili a hlavně zaznamenali první jarní výhru. Bylo načase.