neděle 24.března 15,00 – mistrovské utkání muži 1.A třída
FC KORYČANY – TJ NIVNICE 3:2
poločas: 0:2
góly: 76. Reška, 87. J.Věžník, 89. Ryška – 6., 44. Velecký
sestavy:
Koryčany: Rotter – J.Věžník, Sedlář (46. Slavíček), Frank, K.Věžník – Ryška, Tesař, Reška, Eremiáš – Hanák (90. Bujor), Posolda (65. Šnajdr)
Nivnice: Junaštík – Vítek, Cvacho, Stojaspal, Obdržálek – Maleňák (76. O.Kolaja), Franc, Straňák, Bumbalík – K.Dubský (60. Josefík), Velecký
rozhodčí: Ševčík – Bartoň, Svoboda
žk: K.Věžník – Vítek
diváci: 123
střely na branku: 9:7
rohy: 11:0
další utkání: Dolní Němčí – Kunovice 1:2, Bojkovice – Kroměříž B 0:4, Újezdec – Nedašov 1:0, Těšnovice – Nedachlebice 2:3, Staré Město -Šumice 7:1, Zborovice – Mladcová 1:3
Naše podzimní tažení odvál čas a spolu s ním také M.Vrágu, J.Hulína (toho se ještě nevzdáváme, ale…) a T.Kelíška, což byly tři naše stavební kameny z jedenácti. K nim musíme chtě nechtě přičíst i odejivšího trenéra M.Ondrůška a tak jsme v zimě stavěli téměř na zelené louce. Ale jenom téměř, neboť osmibodový náskok nám v tabulce přes zimu nikdo nesebral, byť víme, že se díky němu stáváme lovnou zvěří. Rány přišli zacelit čtyři noví fotbalisté (R.Obdržálek, O.Kolaja, L.Cvacho a L.Franc) a hned tři se vešli novému kouči A.Zlínskému do základu. Do ideální nálady jsme ale měli daleko, protože jsme v přípravě neuhráli s mančafty z krajského přeboru „ani bod“. Co naplat, že jsme v každém utkání předvedli i výborné úseky, když ty trvaly maximálně poločas… Do toho všeho se na úvod jelo do Koryčan a tam jsme nic kloudného skŕoro nikdy nepředvedli, když jedinou výjimkou je srpen roku 2018, kdy jsme vyhráli 2:1. Chtěli jsme na to navázat.
A úvod utkání naznačoval, že tomu hodláme jít naproti a domácí nevěděli kam dřív hupsnout. Už ve 2.minutě zkoušel odraženým míčem přelobovat Rottera V.Velecký, leč přeloboval i branku. V 6.minutě už jsme se dočkali, když na pravou stranu poslal balon D.Bumbalík a přízemní centr T.Maleňáka zakončoval z malého vápna natřikrát V.Velecký – 0:1. V 7.minutě náš tanec pokračoval, ale začali jsme také žehrat na koncovku. Ve zmíněné minutě měl ve vápně po přihrávce R.Obdržálka na noze druhý banán T.Maleňák, ale cosi ho v činnosti zabrzdilo a světe div ani nezakončil. Neměl totiž už co, protože mu byl míč odňat. Ve 12.minutě jsme ubránili tři po sobě jdoucí centry do našeho velkého čtverce a byl to bez výjimky J.Junaštík, který se o to zasloužil. V 19.minutě se osmělil i domácí Sedlář, ale po branku z dálky sotva dohlédl, natož aby ji trefil. Ve 20.minutě jsme znovu zahodili tutovku, když se celá věc měla asi tak, že V.Velecký místo zakončení v dobré pozici ještě hledal na malém vápně pobývajícího K.Dubského, ale toho asi nahrávka zaskočila jako všechny přítomné. Když k tomu přičteme, že mu nepřistála ideálně na noze tak jsme následně viděli zakončení patou a to mělo blíže k úsměvu (vlastně k pláči) než ke gólu. Teprve po této vložce jsme před pětadvacátou minutou zaznamenali první ránu mezi naše tyče, kterou vytesal Tesař, ale ta jdouce doprostřed nic neznamenala. Ve 26.minutě dostal přízemní přihrávkou V.Velecký do šance R.Straňáka, ale jeho míč postrádal razanci a na druhý zásah jsme stále ještě pomrkávali. Ve 37.minutě se provinil před naším vápnem D.Bumbalík, ale přímák domácího Rešky přistál v naší zdi, aniž by jí zatřásl. Všelijaké světoborné nápady nás pomalu opuštěly a tak nám krátce před přestvkou nabídli druhou branku domácí obránci, jsa na hřišti rozsypaní jak písmena v polévce. Jednu jejich nahrávku z pravé strany do nikam zachytil V.Velecký a situaci nazývanou „sám na brankáře“ využil k naší spokojenosti, když Rottera překonal podélnou střelou – 0:2. Tím jsme mohli s první půlí vyslovit spokojenost, protože na hřišti existovalo jenom jedno mužstvo a to to naše a to ještě domácí mohli dvoubrankovou ztrátu považovat za přijatelnou. Domácí tým totiž připomínal Lazara o jehož vskříšení nemůže být ani řeči, ale to jsme se šeredně pomýlili.
Ve druhém poločase nás ale domácí přetrhli jak lístek do cirkusu. Nezmýlíme se ani trochu, když napíšeme, že místní začali daleko svižněji a už během prvních deseti minut nás zasypali mnoha centry do našeho vápna a to ty z rohů ani nepočítáme. Těch mimo jiné kopali jedenáct a my, přestože jsme je v pátek půl hodiny trénovali, ani jeden za celý zápas! Ale pojďme zpět do naše vápna. Na jeho spojnici se ve dvaapadesáté minutě objevil domácí Reška, jenž zkoušel míč zatočit na zadní tyčku, ale J.Junaštík nás mršným skokem zachránil. V 55.minutě měl na kopačce loženku domácí Eremiáš, ale balon se po brankáře ledva dokotoulel. V 62.minutě jsme mohli rozhodnout o zisku tří bodů, ale jedna z mála nivnických kloudných akcí R.Straňáka a T.Maleňáka našla na zadní tyči připraveného nebo nepřipraveného D.Bumbalíka a balon s pomocí všech svatých na brankové čáře zachytil i s pomocí obránců domácí golman. V 64.minutě už jsme byli opět nastěhováni na naší polovině a byl to jmenovitě Hanák, jenž mířil doprostřed. V 68.minutě jsme na pravé straně domácí T.Maleňákem přehráli, ale přihrávce pod sebe a koncovce R.Straňáka se domácí vrhli do cesty a balon neměl kudy projít. V 76.minutě jsme ještě parádním reflexem J.Junaštíka domácímu Hanákovi odolali, ale potom už to přišlo. Za minutu jsme na vlastní polovině poztráceli lehký balon a Reška z poměrně velké vzdálenosti přeloboval našeho brankáře a tím nám dosti přitížil – 1:2. V 79.minutě vypíchl balon K.Věžníkovi V.Velecký, ale ten stihl našeho útočníka zatáhnout za dres a k našemu (ne)překvapení se udělovala jenom žlutá karta, ač měl V.Velecký cestu k bráně vydlážděnou. V 83.minutě jsme mohli poněkolikáté rozhodnout, ale zakončení R.Straňáka ze třinácti metrů minulo golmana i branku domácích o fous a potom už přišly tresty. V 87.minutě přistál povedený centr z naší levé strany na čele J.Věžníka a hned také v naší síti – 2:2. Než jsme se stačili znotýrovat tak ve druhé půli třicátou standardku kopající Hanák (po faulu na Eremiáše) zakroutil na malé vápno, kde ji lízl Ryška hlavou a bylo vymalováno – 3:2. Naši už žvýkali poslední zbytky citrónu a omráčeni vývojem se logicky na žádnou odpověď nezmohli. Ve druhém poločase domácí kouč J.Hastík naordinoval svým svěřencům naprosto jednoduchý recept s množstvím nakopávaných balonů k našemu vápnu a slavil s tím úspěch. Naši potkávali balon minimálně a nemalou měrou se na tom podílelo i to, že jsme se tomu přispůsobili. Kopačák vesměs plaval nad hlavami našich záložníků a když k tomu připočteme, že jsme ho nepodrželi vepředu u nohou tak se obrázek hry zcela změnil. Vystřízlivěni tak přišlo ještě dříve, než bylo očekáváno.