neděle 4.června 17,00 – mistrovské utkání muži
TJ TĚŠNOVICE – TJ NIVNICE 1:1
poločas: 1:0
góly: 31. Suchánek – 90. Bumbalík
sestavy:
Těšnovice: F.Zavadil – Pospíšil, Šilinger, Večerka, Pluhař – Suchánek (69. Bartůšek), Brázdil (80. Janoštík), Urubek (84. Novotný), Nohava (69. Hrabal) – Mršťák (80. Hříbek), Majkrič
Nivnice: Hladiš – Vítek, Vrága, Konečný – Soukeník (93.R.Kolaja), Bumbalík, Hulín (73. Sláma), Straňák, Karlík – Josefík, Velecký
rozhodčí: Korch – Bartoň, Zichala (laik) delegát: Daněk
žk: Pospíšil, Novotný, Janoštík – Vítek, Bumbalík
diváci: 193
střely na branku: 5:4
rohy: 3:4
další utkání: Hluk – Bylnice 8:0, Šumice – Bojkovice 0:3, Újezdec – Nedachlebice 3:1, Kunovice – Buchlovice 3:0 kontumačně, Zborovice – Koryčany 8:2, Dolní Němčí – Mladcová 1:0
Fotbal už si to pomalu šine k letnímu spánku a zrovna teď mají žně ti, co si místo granka sypou do mléka antuku, ale my přece jenom ještě dva týdny zůstaneme u míče kopaného. Je totiž potřeba dohrát soutěž a rozdělit medaile. Jedna již jistojistě přistane na krku fotbalistů Těšnovic, kteří měli ještě teoretickou šanci soutěž vyhrát, ale to spíše postoupí česká reprezentace na mistrovství světa. Za první by museli porazit naše borce, což už je úkol sám o sobě nadlidský a hlavně by už nesměl uhrát Hluk vůbec nic. Takže bude lepší, když si obrázek o situaci namalujete sami. Na dalekou štreku ke Kroměříži jsme se vydali prakticky hned, co jsme z našeho areálu vyobcovali poslední prodavače všeličeho na nivnické burze a tak by bylo mrzuté prohrát. Už tradičně jsme ale lomili rukama nad docházkou. Maje však široký kádr tak jsme odjeli vcelku v solidní sestavě, byť si některé absentéry v základní jedenáctce představit dovedeme (např. T.Kelíška, P.Stojaspala, K. či O.Dubského nebo M.Pácla). Ty ostatní (P.Těthal, P.Valenta) si tam nějak napasovat neumíme ani my, natož pak trenér. Dorostencům (hráli ve dvě v Hluku) jsme proto ze spárů vytrhli R.Kolaju a O.Kozelka ať se nás v maličké převlékací kabince tísní alespoň čtrnáct. A tak jsme v dobrém rozpoložení odjeli Hluku definitivně vyhrát soutěž, ale hlavně se popasovat s jedním z nejlepších celků A třídy.
Prvotní oťukávání obou celků skončilo už ve třetí minutě, ve které si navedl balon ke střele P.Konečný a byl to právě on, kdo jako první mířil mezi tyče. Mezi nimi stál domácí golman Zavadil a milý kopačák vyrazil na roh, z něhož jsme nic nevytěžili. V 5.minutě domácí (ne)kontrovali podobně. Těšnovický Majkrič se ale s přesností minul na míle a míč skončil ve žlabu blízkého prasečáku. V 7.minutě se vydali k souboji mimo vápno náš S.Josefík, což se pochopit dalo, ale vyběhnutí domácího brankáře už bylo minimálně rozporuplné, neboť hned poté musel očima vytláčet dorážku V.Veleckého mimo tyčky. Povedlo se mu to a připsal si „druhý“ dobrý zákrok. Ve 12.minutě si balon k přímáku postavil R.Straňák a my čekali zda zvolí centr nebo přímou střelu. Zvolil druhou variatu a když míč míjel branku o metr tak si mohli domácí oddechnout. Za tři minuty poslal do našeho vápna raketu Mršťák a hlavička Nohavy zatřepala boční sítí a tentokrát jsme z hluboka dýchali my. Ve 23.minutě to zkusil Majkrič sám, leč balon F.Hladiš do sítě nepustil. Ve 30.minutě jsme vyrobili první minelu a viníkem byl jinak skvěle hrající J.Vítek. Ten chtěl v tísni přenést hru z pravé strany na levou, což se mu bezezbytku podařilo, ale to by na té levé nesměl otálet zcela nepokrytý Suchánek. Naštěstí Suchánkovi podjely na mokrém podloží boty a když se k němu přiblížil M.Vrága bylo už po šanci úplně. Až do této chvíle jsme k naší hře vážnějších výtek nemaje sledovali děj v klidu, ale po půlhodině jsme se podívali pozorněji a ejhle – žádná sláva. A co hůř, za minutku se domácí samou radostí začali optůlat, neb zahlédli balon v naší brance. Stalo se to asi tak, že jsme na pravé straně plochy prohráli dva, né-li tři osobní souboje a po přenesení hry Nohavou na vzdálenější část velkého vápna na Suchánka zvolil tento technickou střelu, které přesnost rozhodně nechyběla a míč skončil poblíž šibenice – 1:0. Tím bylo po našem klidu a do našeho soukolí začal padat písek. Ve 37.minutě zastavil J.Vítek rozběhnutého domácího Brázdila a dobře udělal, byť si za to domů odnesl žlutou kartu. To už bylo horko i dvěma hrstkám našich příznivců, ale i ti došli k zahřátí. Ve 41.minutě poslal do brejku P.Konečný J.Karlíka, ale ten rozmýšleje co dál zvolil místo střely zpětnou nahrávku na R.Straňáka, jenž musel o balon svést souboj a to nebylo to, po čem jsme toužili. Za dvě minuty se cosi dělo na straně pravé, ale po nabídce R.Straňáka ohrozil V.Velecký leda tak osazenstvo dětského hřiště, za což si vysloužil jenom hudrování přítomných. To bude asi z první půlky všecko. Teda určitě.
V našem úlu bylo o přestávce hodně rušno a překvapivě se ke slovu dostali i fotbalisté. Po pár poznámkách z jejich strany měl pochopitelně poslední slovo trenér a bylo na jeho včelkách jestli si jeho připomínky veznou k srdci. Asi vzali a jako první to dokumentoval V.Velecký (ten vyhrál na hrotě dvacet hlaviček, stejně jako M.Vrága v obraně, ale bez výraznější podpory spoluhráčů), který přelstil domácího obránce a zamířil si to z boku sám na branku. Překvapil nás, ale tím, že nezatoužil rozšířit svou bohatou gólovou sbírku a zvolil nahrávku na R.Straňáka, jehož šajtli vytěsnil konečky prstů Zavadil na roh. Zodpovědně prohlašujeme, že se jednalo vyloženou brankovou příležitost. Šance bez gólů je ale jako Tom bez Jerryho a to vše nám bylo houby platné. Ve 48.minutě došlo ke crash testu těl domácího Brázdila a našeho brankáře F.Hladiše, ale naštěstí oba ze srážky vyšli bez výraznější úhony. Za osm minut to na naši polovinu přišli sehrát domácí a balon se koulel od Majkriče přes Suchánka k Pospíšilovi, jenže ten dopadl jak náš V.Velecký na konci poločasu. To byly ty dětské prolézačky. V osmapadesáté minutě se ládoval ke střele po přihrávce D.Bumbalíka R.Straňák, ale nemaje dost času vyprášil jenom náruč Zavadila. V 62.minutě mohlo být utkání rozhodnuto, protože se k samostatnému úniku vydal Mršťák (nahrával mu Nohava), ale o dvacet let mladší J.Vítek rozkmital nožičky svižněji a v době, kdy už to smrdělo mu balon vypíchl a odkopl do humen. V 66.minutě se s balonem nepáral Brázdil a povedený kousek u tyčky polapil F.Hladiš a potlesk si mohli oba rovnoměrně rozdělit. Během dalších dvou až tří minut to rozmlsaný Brázdil zkusil dvakrát znova, ale to už mělo k potlesku hodně daleko. V 68.minutě jsme nebyli daleko od vyrovnání a chcete-li to přesněji tak můžeme sloužit. Jednalo se o nějakých pětadvacet centimetrů. O tolik přehlavičkoval domácí svatyni V.Velecký po přesném centru R.Straňáka. Potom začali domácí mixovat se sestavou a my si tady zahrajeme na trenéry a prozradíme vám, že to valného výsledku nemělo. Spíše naopak. Nebezpeční hráči (Mršťák, Brázdil, Urubek) se pakovali z placu a nám to celkem vyhovovalo. Jeden ze střídajících (Hrabal) nás sice v 78.minutě vylekal, ale vylekal i sebe, když poskytnutou výhodu proměnil neomylně v nevýhodu a balon nechal kdesi daleko od svých končetin. V 80.minutě se po dlouhém autu dostal nepochopitelně k hlavičce postavou malý Majkrič, což v našich řadách vyvolalo údiv. Stejně tak či ještě více rychle pádící čas, který nám byl nepřítelem číslo jedna. Přesto jsme to neúnavně zkoušeli znovu a znovu. V 84.minutě to byl D.Bumbalík, který byl ve vápně jak na opuštěném ostrově, ale volej z dobré pozice zamířil vysoko. Víra nás postupně opouštěla a to i v 88.minutě. Tečovaná střela S.Josefíka se zatoulala k opačné tyči než letěla původně, ale pozorný golman Zavadil se přemístil včas. V 90.minutě všichni Nivničané pobývající v Těšnovicích zaburáceli „ruka“, když na jedné domácí přistál ve vápně balon po střele R.Straňáka, ale hlavní sudí nám po utkání dlouze vykládal proč ji nepískl, ale to na to nebyl nikdo zvědavý. Jasnější už v této sezóně nikdo z vás neuvidí. V poslední minutě utekl znovu do otevřené obrany domácí Majkrič a znovu se s ním fantasticky vrátil J.Vítek, po jehož zákroku se domácí lavička (vzdálena padesát metrů) a rozdíl od hráčů dožadovala rohu (před tím domácí jeden náš přiznali), ale oba sudí u inkriminované akce ukázali na odkop. Po něm jsme vhazovali aut poblíž velkého vápna a za této situace to byla doména S.Josefíka. Jeho dlouhý balon prodloužil před branku V.Velecký a D.Bumbalík polohlavou a poloramenem poslal od tyče míč do domácí sítě – 1:1. Amok některých na domácí lavičce neznal mezí a jediným cílem té naši byla záchrana vlastního života. Viníky vyrovnání byli všichni na světě. To byl ale pláč nejenom na špatném hrobě, ale i na špatném hřbitově, protože domácí mohli spílat jenom vlastním fotbalistům a konkrétně těm, co nepokryli naši standardku. Názor náš i emocemi nazatížených lidí byl shodný. Remíza je spravedlivým výsledkem. Nivničané sehráli i v nekompletní sestavě vyrovnaný zápas s favoritem a sebrali mu i teoretickou šanci vyhrát soutěž.