NA VELKÝ PÁTEK TŘI BODY
pátek 18.dubna 16,00 – mistrovské utkání muži
TJ SOKOL TEČOVICE – TJ NIVNICE 1:2
poločas: 1:1
góly: 4. Polášek – 44. Stojaspal, 72. Velecký
sestavy:
Tečovice: Gregůrek – Skopal, M.Dorazin, Pavlíček, Kryšpín – Vlachynský, Bejtkovský, Plachý – Vopatřil (83. Hrbáček), D.Dorazin (83. Slezák), Polášek (54. Surman)
Nivnice: Kolaja – Vítek, Žáček, Bršlica – Karlík (83. Michalec), Bína (54. Gojš), Obdržálek, Bumbalík, Stojaspal – Hulín (89. Zálešák), Velecký
rozhodčí: Ruman – Fojtů, Buchtová delegát: Daněk
žk: Bejtkovský, Kryšpín, Polášek – Žáček, Obdržálek
diváci: 105
střely na branku: 4:6
rohy: 7:4
další utkání: Uherský Ostroh – Újezdec, Lidečko – Staré Město, Šumice – Dolní Němčí, Bojkovice – Horní Lideč, Nedašov – Zdounky, Nedachlebice – Mladcová
Utkání se odehrálo v netradičním termínu, když jsme domácím kývli na nápad sehrát úvodní zápas 18.kola na Velký pátek. Tečovicím se asi zalíbilo hrát jenom doma, protože dnes už kopali potřetí v řadě na domácím trávníku, což nebývá obvyklé, ale díky nějakému tomu přehození pořadatelství to možné je. Nutno říct, že s předchozím ziskem dvou bodů za plichty s Lidečkem (3:3) a Zdounkami (2:2) asi moc spokojenosti v Tečovicích nepanovalo a když už jsme se do toho kyselého jablka zakousli tak to dopovíme. Po první jarní výhře doma s Nedachlebicemi se k nám doneslo, že hosté prý byli fotbalovější, ale to jsme brali s jistou rezervou. Další porážka v Horní Lidči a vzpomínané dva domácí body už tomuto tvrzení nahrávalo a pětibodový jarní zisk, po podzimu šestého Bivoje (přezdívka domácího týmu), je daleko za očekáváním. My jsme přes tyto fakta duel zařadili mezi velmi obtížné a venkovní dvojboj Tečovice – Staré Město považujeme za možná klíčový na cestě k nějaké trofeji do vitríny, k níž by vedly možná i čtyři body z těchto ostrých testů. K tomu úvodnímu jsme nastoupili opět s několika změnami. Tou nejzávažnější byla absence nemocného J.Gojše, jenž se uvelebil alespoň na lavičce. Jelikož je ale kam sáhnout tak se do základní sestavy poprvé na jaře narouboval P.Bršlica, který měl mimo jiné ztížit roli prozatím nejlepšímu střelci soutěže D.Dorazinovi. Další staronovou akvizicí nastoupivší od začátku byl J.Vítek a v brance zmokal R.Kolaja. Závěrečná věta úvodníku bude o posledním vzájemném mistrovském utkání. S Tečovicemi jsme se potkali v ročníku 1981/82 v B třídě. Doma jsme vyhráli 3:0 (Konrád, Vykydal, I.Bartoš) a venku prohráli 0:2. Domácí skončili předposlední a do Tečovic jsme zamířili po třiačtyřiceti letech.
Utkání začalo za hustého deště a ten provázel přítomné celých devadesát minut a navíc i patnáctiminutovou pauzu. K našemu překvapení našlo do této sloty cestu hodně lidí a nejeden z nich přijel z Nivnice. První vzruch nastal ve vápně domácích ve 3.minutě, když nepropálil z deseti metrů shluk domácích obránců V.Velecký. Krátce na to se na pravém křídle rozběhl domácí Vopatřil a svou nahrávkou do vápna nás dokonale vopařil, jelikož ji zblízka dorážel pod břevno Polášek – 1:0. Jestli jsme měli inkasovat tak bylo navýsost dobře, že se tak událo hned na začátku a my měli celé utkání na obrat. Už v 9.minutě se do toho zakousl V.Velecký, ale domácí brankář Gregůrek (Kristek byl v trestu) byl u tyčky včas. V 15.minutě do toho třískl ze stejné parkety R.Obdržálek, ale ten pro změnu branku o metr minul. V 19.minutě jsme v našem revíru načapali domácího pytláka Vlachynského, který k našemu štěstí neulovil nic, jelikož střílel (hlavičkoval) nad. Ve 29.minutě jsme začali utahovat smyčku, ale z naší herní převahy ne a ne něco zužitkovat. Ve zmíněném čase zatáhl balon po pravé straně J.Hulín, leč V.Velecký na přední tyči promáchl. Za minutu se udála navlas stejná akce, a přestože tentokrát V.Velecký míč z voleje trefil, tak ten prolétl nad domácí svatyní. Věčná škoda, jelikož hru už jsme měli v naší moci, ale o výsledku se v podobném tónu mluvit nedá. Krátce před výměnou stran to ještě zkusil P.Stojaspal pěknou střelou, ale Gregůrek míč s vypětím sil vytáhl na roh. Když už se zdálo, že nám poteče do bot obrazně i reálně, došla naše převaha k zaslouženému vyrovnání. Ve 44.minutě si postavil balon ke standardce J.Hulín a od pomezní lajny poslal centr před domácí branku, kde první míč stihli domácí ještě odvrátit, ale ten druhý se odrazil přímo proti kopačce P.Stojaspala a tomuto obounohému fotbalistovi vůbec nevadilo, že to byla ta pravá a poslal balon z vápna tam kam patří – 1:1. Tím jsme měli první polovinu úkolu splněnou a za sebou i první polovinu utkání. Brzký gól domácích nás částečně vykolejil, ale včas jsme se z něj vzpamatovali a minimálně vyrovnání si zasloužili. Po obrátce jsme ale chtěli víc, protože jsme Bivoj na jeho podmáčeném trávníku přehrávali. Pomoct nám k tomu měl i J.Gojš, který nechal na lavičce aspirin i čaj a krátce po zahájení druhé půle šel na plac. Za hustého deště, který jeho nachlazení asi neprospěl, ale i to dokazuje, že o naší partu strach mít nemusíme.
Druhá půle patřila od prvních sekund našim a menší změna nastala až za našeho vedení, kdy už se dopředu museli vypravit i domácí. Ale postupně. Náročnější a objektivní divák musel už po pár minutách nabýt pocit, že je jenom otázkou času, kdy stav překlopíme na naši stranu. V tomto počínání si nejzdatněji vedl P.Stojaspal, s jehož aktivitou si na levé straně domácí nevěděli rady, ale na druhé lajně se totéž dá napsat o dvojici J.Vítek, J.Karlík. Kraje hřiště patřily nám a právě P.Stojaspal dorážel míč nad domácí břevno ve 49.minutě odražený balon od domácích obránců. V 53.minutě se k přetaženému centru J.Karlíka nachomýtl opět P.Stojaspal, ale zase trefil zblízka jenom domácího brankáře a od něj si míč lízl horní tyčky. V 56.minutě, to už se hrálo výhradně na domácí polovině, kopl před brankovou čáru střílený centr J.Karlík, ale ani V.Velecký a ani R.Obdržálek na míč nedosáhli, jelikož ten na mokru nabral větší skluz, než oba očekávali. A čas kvapil. V 61.minutě odcentroval z opačné strany J.Gojš, ale ani hlavička V.Veleckého se mezi tyče nevešla. V 65.minutě jsme se o zdolání domácí překážky pokusili středem plochy, když po vzájemné spolupráci P.Stojaspala a V.Veleckého pálil z vápna J.Hulín, jenže branka je v Tečovicích příliš úzká. V 70.minutě domácím utekl na pravé straně domácím J.Vítek a přestože mnozí viděli přestupek na něj uvnitř vápna, tak sudí o ho čtyři metry posunul zpět, prý kvůli tomu, že pískal už první faul. Dobrá.. Po následné standardce svedlo o balon souboj několik vodníků, ale míč v hrnečku zase neskončil. V 72.minutě jsme z našeho tlaku dostali k dispozici alespoň rohový kop a po centru J.Gojše jsme byli rádi i za něj, protože se už konečně slavilo. Hlavou se do míče opřel V.Velecký a domácí gólman neměl nárok – 1:2. V 74.minutě jsme si mohli do závěru utkání poskytnout relativní klid, ale po centru J.Gojše v tisíciprocentní šanci selhal V.Velecký, jenž z malého vápna trefil jenom Gregůrka do náruče. Mohlo nás to mrzet už za chvíli. Dosud neviditelný D.Dorazin byl adresátem centru z pravé strany a nebýt pohotové teče J.Vítka tak se nekopal roh, ale rozehrávalo by se z poloviny. A čas se vlekl. V závěrečné desetiminutovce byl k vidění klasický fotbalový obrázek. Naši, ač do té doby daleko lepší, pojali obavy o výsledek a tak se k našemu vápnu dostávali domácí častěji jak nám bylo milé. Pohříchu to zkoušeli jenom centry, které buď odvrátili obránci nebo gólman. V samotném závěru naši příznivci využili Velkého pátku a nervy drásajícího závěru k několika modlitbám a teprve když jsme odkopli i poslední roh domácích do humen, mohli jsme se přežehnat a jít se převléknout do suchého oblečení. Naše výhra je zasloužená, ale rodila se v bolestech, jelikož naše koncovka ještě jistých nedostatků vykazuje. Proti našemu dnešnímu výkonu výhrad nemáme. Byl velmi dobrý.