Muži – 2015/2016

1.B TŘÍDA 2015 / 2016

NEČEKANÉ ROZUZLENÍ PŘIŠLO AŽ PO SEZÓNĚ

   Žal z loňské sezóny ještě nebyl vstřebán a nová už klepala na dveře a s ní i další starosti. Prvořadým úkolem bylo sehnat náhradu za trenéra R.Pagáče, který skončil na vlastní žádost a druhým problémem bylo co s dorostem. Ten oslavil krajský titul a následně byl oslaben o čtyři hráče odcházející do vyšší kategorie a třem skončilo hostování. Zůstat v takové situaci v kraji by bylo hazardem a nakonec se došlo k rozhodnutí, že i krajská soutěž (kdoví jestli by nebyla vhodnější) bude nad naše síly a hrát se bude okresní přebor.  Trenérská rošáda u 1.mužstva dopadla k naší spokojenosti a po  konci aktivní kariéry v Uherském Brodě se na naši lavičku přestěhoval bývalý ligový golman Miroslav Ondrůšek, který před začátkem přípravy pověděl: „O cílech jsme se zatím nebavili, hlavní je konsolidovat kádr, zastavit výkonnostní propad a naučit kluky opět vyhrávat. V uplynulé sezóně se jim to totiž podařilo jen třikrát. Už se na trénování těším, beru to jako novou výzvu.“  Ještě bez něj jsme odehráli první utkání ve Vlčnově (ten nás vystřídal v A třídě), kde jsme nastoupili ve značně kombinované sestavě a prohráli 0:3. Tam, ale ani nikde jinde už za nás nenastoupí Jan Pochylý, R.Prekop, jehož zápůjčka v Nivnici je u konce a dále  z podobných důvodů končí také L.Šlapal a světoběžník B.Flasar, který svůj talent už nejspíše rozvíjet nebude. Na pokračování P.Štergenicha měly zájem obě strany, ale ta třetí (Ostr. Lhota) řekla ne. Nejsmutnějším „odchodem“ byl konec kariéry M.Bodi, který u nás odváděl výborné služby od sezóny 2009/10 a nebýt zranění tak by jeho čísla (116/24) byly určitě vyšší a konec by také přišel později. Nepříjemností byl přestup R.Straňáka do ambiciózního Strání, ale i s tím jsme se smířili a brali jsme to jako fakt. Příchody byly zatím ve fázi jednání a tak se na pohár do Buchlovic vydali naši hráči postahovaní z hostování (Z.Krajčovič – ten odejde definitivně do Lóze, Jar. Smítal), dorostenci (P.Stojaspal), hráči po zranění (M.Máčalík) a veterání (A.Vrága). Že jsme prohráli 4:1 (J.Máčalík) ani nikoho příliš nezlobilo. V generálce s Ostr. Lhotou (2:0, Jos.Smítal, J.Máčalík) v naší sestavě mile překvapil návrat P.Lukeše, z Uh.Brodu příšedčí Zdeněk Kostelník a navrátilec z hostování Jos.Smítal. Ty doplnili bývalí dorostenci Pavel Pražan, Vojta Borýsek, František Májek a uzdravený Marek Máčalík. Z těchto fotbalistů poskládal nový trenér základní sestavu k zahajovacímu utkání.
   To v Nivnici hrály Prakšice a v naší sestavě bylo deset odchovanců – F.Hladiš – Z.Kostelník (90.Pa.Pražan), P.Ligas, M.Máčalík, J.Michalec – J.Máčalík (80.F.Ryšávka), L.Ligas, V.Velecký, V.Borýsek (46.M.Holboj) – P.Lukeš (87.T.Kašpárek), F.Májek (72.Jo.Smítal) a na ně bylo zvědavo 170 diváků. A jak už to chodívá tak po naší třicetiminutové aktivitě otevřeli skóre utkání hosté. Na naší převaze to ovšem nic nezměnilo a důležitý okamžik utkání přišel těsně před odchodem do kabin, když se našim podařilo J.Máčalíkem srovnat. V kabinách jsme ale asi zůstali o pět minut déle než bylo rozumné a hosté šli po naší hrubce znovu  do trháku.  Teprve po této sprše se naši probudili. Už šest minut po soupeřově radosti bylo opět srovnáno a dále už to byli výhradně naši, kdo ovládl hru. Po hodině hry už se stav překlopil na naši stranu a po dalších dvou slepených brankách J.Máčalíka jsme vedli o tři branky. Dílo bylo dokončeno šest minut před koncem šestou brankou a takový výsledek už dlouho nepamatujeme (6:2, 3x J.Máčalík, P.Lukeš, F.Májek, M.Holboj). První výjezd byl opět do Buchlovic, kde bylo možné srovnat účty za pohárové vyřazení. V sestavě nebyli P.Lukeš a M.Holboj, ale ta byla přesto daleko silnější jak v pohárovém utkání. Potěšitelné ovšem je, že byla daleko lepší i hra. První poločas sice úspěchu nic nenasvědčovalo, jelikož jsme ho o gól prohráli, ale v tom druhém jsme stejně jako před týdnem zařadili jinou rychlost. Už za dvě minuty bylo vyrovnáno a za další čtyři už jsme vedli. Našich gólů utěšeně přibývalo a zajímavý kousek si znovu připravil J.Máčalík, který dal stejně jako před týdnem hattrick. Nelenili ani ostatní a o výhře 5:1 (3x J.Máčalík, P.Ligas, L.Ligas) se před utkáním a natož o přestávce nikomu ani nezdálo. Za týden jsme kopali rovněž se šestibodovým týmem, kterým bylo „céčko“ Slovácka a konal se pád z hrušky. Hrálo se nadstandardní utkání se šancemi na obou stranách a ta jediná byla proměněna hosty sedm minut před koncem, kdy jsme spěchali rychle hozeným autem k nohám soupeře (0:1). K tomu jsme minutu před tím trefili břevno, ale to vše fotbal přináší a už za pár dnů se hraje znovu. Nebylo tomu jinak ani v tomto případě a my se ocitli v nevlídném fotbalovém prostředí v Ořechově. Tam byli naši fanoušci svědky historické chvíle, protože v sestavě byli jenom naši odchovanci. A tak si ji zaslouží připomenout – F.Hladiš – Pa.Pražan, P.Ligas, M.Máčalík, J.Michalec – M.Holboj (56.O.Slezáček, 84.P.Stojaspal), V.Velecký, L.Ligas, J.Máčalík – V.Borýsek (37.Jo.Smítal), F.Májek (88.F.Ryšávka). A potěšitelné je, že se našim dařilo. První půlka ovšem z fotbalového hlediska za moc nestála a dá se říct, že utkání bylo zahájeno v 52.minutě. Na rozdíl od nás v ní viděl hlavní rozhodčí ruku V.Veleckého a domácí kopali penaltu. Skvěle chytající F.Hladiš domácím ovšem nevyhověl a míč do sítě nepustil. Za takových okolností dává za pár chvil gól druhé mužstvo a to se opět naplnilo, poněvadž za deset minut zužitkoval P.Ligas roh svého bráchy Libora. Následující tlak domácích vyrovnání nepřinesl a nám stačil jeden povedený protiútok k potvrzení výhry (2:0, P.Ligas, F.Májek). V tabulce to znamenalo ztrátu jednoho bodu na vedoucí Zlechov. Na hody k nám přijela O.N.Ves, jenžto opustila stejně jako my A třídu. Ta si dosud vedla nepříliš dobře, neboť doma dvakrát vyhrála až na PK a venku byla nulová. Tuto její bilanci jsme chtěli zachovat, ale také jsme věděli, že jsme se Vsí doma mnoho úspěchů nezaznamenali. Chladné a větrné počasí některé diváky odradilo, ale i tak se jich sešlo přes dvě stovky a ty sledovaly v prvním dějství jenom povedené zákroky brankářů. Po otočce jsme byli běhavější a měli více ze hry, ale do sítě jsme nic neprotlačili, což trvalo až do šedesáté minuty. Po ní vletěl do vápna J.Máčalík a po střetu s brankářem jsme byli odměněni penaltou, kterou jsme reklamovali už v první půli. K balonu se postavil nejzkušenější hráč P.Lukeš a bez obtíží změnil stav. Že se ten zůstal už dokonce nám vůbec nevadilo (1:0, P.Lukeš). Hosté mohli vyrovnat Šálkem, ale ten zbrkle přestřelil a naši na tom byli vlastně podobně. Odměnou za dosavadní přístup bylo první místo v tabulce, ale cíl byl v nedohlednu. Po hodech nebyl půst, ale opět fotbal a hrálo se znovu doma. Staré Město dosud na tříbodovou výhru čekalo a my doufali, že s ní neodjede z Nivnice. Začátek zápasu byl oboustranně opatrný a převážila snaha neinkasovat. Potom s vypětím všech sil vykopli hosté dvakrát míč z brankové čáry a gól visel ve vzduchu. V pětadvacáté minutě už z něj spadl a po spolupráci našich útočníků střílel po přihrávce F.Májka z úhlu P.Lukeš. To bylo z první pětačtyřicetiminutovky vše a čekalo se na tu druhou. Nedlouho po jejím startu stálo při hostech štěstí, když se po několika odrazech míče dostali k vyrovnání. Trpělivou hrou jsme se ale dostávali do šancí znovu my a v 70.minutě i ke gólu. Únik P.Lukeše zakončil z malého vápna Jo.Smítal a zase jsme vedli. Staroměstští museli zabrat, ale vyvrcholením snahy byl jenom otisk míče na našem břevně a to bylo vše (2:1, P.Lukeš, Jo.Smítal). Náš bodový zisk se rozrostl na patnáct bodů a to bylo stejně jako za celý loňský ročník. Fotbal u nás zase bavil a tak jsme chtěli domácímu Jalubí trochu  otrávit hody a bylo to snažší jak jsme čekali. Trenér postavil do základní sestavy pouze Nivničany – F.Hladiš – Pa.Pražan, P.Ligas, M.Máčalík, J.Michalec – J.Smítal (88.M.Trtek), L.Ligas, V.Velecký, P.Stojaspal  (86.A.Vrága) – V.Borýsek (46.J.Máčalík), F.Májek (89.Z.Kostelník), což bude asi na věky naposledy. Ti se odvděčili tím nejlepším způsobem a sobotní dopoledne v Jalubí ovládli. Po odehrané půlhodině jsme vedli 3:0 a mohlo se jet domů. Třetí utkání venku, třetí výhra. Že je to doma horší jsme se přesvědčili v dalším kole. To se hrálo na konci září s „béčkem“ Morkovic a nebylo to ono. Poločasový stav 0:1 byl pro nás ještě milostivý, protože soupeř v něm hrál prim a měl šancí na několik branek. Nezbývalo než se probudit a to se v první části druhé půlky stalo. Soupeře jsme zatlačili před vápno a po dlouhém autu L.Ligase se na zadní tyči prosadil sváteční střelec J.Michalec. Chvíli poté jsme soupeře stále mačkali, ale tento tlak postupně slábl a v závěru už byla hra vyrovnaná. Vyrovnaný zůstal i stav a rozhodnout musely penalty. V trendu z domácích jarních porážek jsme pokračovali i o soutěž níž a po prvních deseti úspěšných nepochodil V.Velecký a bylo hotovo (1:1, 5:6 PK, J.Michalec). Otázka před utkáním v Nedakonicích zněla, jestli se nám podaří udržet 100% bilanci na venkovních hřištích. Odpověď ležela na tamním trávníku a na něm nám to ze začátku fungovalo. Hráli jsme sice bez P.Lukeše (ven nejezdil), J.Máčalíka a v brance zastoupil absentujícího F.Hladiše Z.Kostelník, ale dva góly rychlonohého F.Májka před půlhodinou hry daly utkání směr jaký se nám líbil. Snížení domácích dvacet minut před koncem nám zadělalo na problémy, ale s vypětím všech sil jsme venku vyhráli i počtvrté (2:1, 2x F.Májek). Následující domácí utkání bylo soubojem první Nivnice s druhými Koryčany a v něm nám citelně scházel nemocný P.Lukeš, který v ofenzívě umí podržet míč. Právě to se nám příliš nedařilo a nezměnila to ani naše brzká branka a vedení. Jinak hra za mnoho nestála a diváci byli zklamaní. Se změnou stran přišlo oživení hostí a to tím spíš, když po pěti minutách vyrovnali. Šance na rozhodnutí měly oba týmy, ale když tu svoji nedal v poslední minutě ani P.Ligas byla na řadě opět penaltová šou. Ta pro nás byla tradičně hořká, protože jako jediný přestřelil F.Májek (1:1, 4:5 PK, Z.Kostelník). Po domácí ztrátě se jela situace zachraňovat na venkovní hřiště a to do Kunovic. Vyrovnaný fotbal se stejným počtem šancí trval až téměř do přestávky, ale před tou skóroval V.Velecký, když se zbavil dvou protihráčů a tak jsme byli v čase odpočinku spokojenější. Po něm byli domácí aktivnější, ale chyběla jim finální nahrávka i překvapivá myšlenka a proto jsme tlaku odolávali. Náš hubený náskok narostl po faulu na Z.Kostelníka ve vápně a následné penaltě L.Ligase, což už bylo na domácí  příliš a závěr byl až na několik centrů do našeho vápna klidný (2:0, V.Velecký, L.Ligas). Před zápasem se Zlechovem se nám rozpadla stoperská dvojice P.Ligas – M.Máčalík a to se ukázalo jako rozhodující, ač jsme se z přímáku dostali L.Ligasem do vedení a starostem nic nenasvědčovalo. Ty ale po přestávce přišly, když po naší standardce utekl rychlonohý Kubiš a bylo vyrovnáno. Také rozhodující okamžik utkání přišel po naší ztrátě na polovině hostí. Stalo se to v 88.minutě po autovém vhazování do vápna soupeře. Odvráceného balonu se znovu ujal vzpomínaný hráč Zlechova a přestože jsme ho po cestě do vápna mohli nesčetněkrát zastavit taktickým faulem tak ten se konal až před naší brankou a následky byly nepříjemné. P.Pražan musel pod sprchy a hosté Kowalíkem proměnili penaltu na konečných 1:2 (L.Ligas). V kvalitním utkání se štěstí přiklonilo k hostím a my poprvé na podzim inkasovali víc než jeden gól. Ve vyrovnaném čele jsme se propadli na třetí pozici o dva body za Koryčany a tři za Slovácko. Prohra se Zlechovem se na nás podepsala více než jsme připouštěli a ve Zborovicích jsme zaspali vstup utkání a už v 8.minutě jsme prohrávali o dvě branky, když ta druhá padla z penalty za ruku našeho hráče. Podobná situace se udála i na opačné straně, ale vyhodnocena byla jinak a když už jsme gól dali, tak rozhodčí po závaru balon za čarou neviděl. Nic z toho nás nedeprimovalo, ale z převahy jsme kontaktní gól nevyčarovali. Ve druhém poločase jsme byli opět herní schopnější, ale branku jsme dali až deset minut před koncem a navíc hned po ní přišla chyba v defenzívě a bylo rozhodnuto (1:3, F.Ryšávka). Utnout sérii bez výhry jsme odjeli k jarní předehrávce do Prakšic, kde nás postupně stíhala jedna rána za druhou. Chybějícího P.Lukeše a J.Michalce doplnili nezvěstní J.Smítal a P.Pražan, který neunesl kritiku trenéra po utkání se Zlechovem a mančaft navždy opustil. To ale mezi ty rány nepočítáme. S podivem bylo, že dvě naše největší šance měl v základu hrající T.Kašpárek a už menší podiv vzbudilo to, že je zahodil. Ta druhá přišla až po vedoucím gólu domácích po rohovém kopu a stav 1:0 do poločasu vydržel. Na začátku druhého se po včasném vyběhnutí srazil se soupeřem brankář F.Hladiš a do branky musel nachystaný M.Kobzinek. Ještě než do ní doběhl tak k údivu všech sledoval červenou kartu F.Májka, který měl ve středovém kruhu cosi pronést a sudí Blažek toho využil. Pro naše zdecimované a oslabené mužstvo se toho zdálo příliš, ale naši to nevzdali. V 70.minutě jsme trestali ze standardky V.Veleckým a domácí zjistili, že se to samo neuhraje. To už ale bylo pozdě a naši utkání dotáhli do penalt. Pátých v kalendářním roce a prvních venku. Možná proto jsme je konečně zvládli, ostatně jsme si to za výkon zasloužili (1:1, 3:4 PK, V.Velecký). Podzimní část sezóny byla u konce a postavení našich bylo nad očekávání. V tabulce jsme byli na třetím místě s bilanci – 8 – 1 – 2 – 3  28:14  28 b. Více bodů jsme přivezli z venku – 5 – 1 – 0 – 1  16:6 17 b. Doma byly některé ztráty zbytečné – 3 – 0 – 2 – 2  12:8 11 b. Přestože cíle postupové nebyly tak v nás nepovedený závěr hlodal. Ztráta na první místo tabulky během něho narostla na sedm bodů..  
   Jestli se toho v zimní přestávce událo mnoho nebo málo rozsoudí až čas. Tím je myšleno jestli u nás někdo z nově příchozích zanechá nějakou stopu nebo jako většina jenom proběhne chodbou a odejde zadním vchodem. Do té první kategorie jsme toužli dostat Stanislava Josefíka z brodského ČSK a u Denise Kejkrta, který se ocitnul na Slovácku (myšleno zeměpisně) a přišel k nám z FC Kozly, už jsme si jisti nebyli. Stejné to bylo s brankářem Jiřím Pochylým. Po zranění začal znovu zlehka trénovat Petr Hladiš, jemuž bylo potřeba prodloužit hostování ze Slovácka. Postupně začal do prvního týmu Nivnice nakukovat Denis Chovanec, ale bylo to hodně nesmělé. Dva podzimní stávkaři P.Pražan a J.Smítal si vytrucovali odchod do nižších né-li nejnižších soutěží a fotbalový um budou rozvíjet v Suché Lózi resp. Březové. Ani tam na jaře nebude působit V.Borýsek. Ten bude odpočívat. Do škatulky příchodů bysme mohli ještě zařadit dva nové a větší klubové sponzory a to firmy Teknia a Hauerland. Cosi se dělo i na trávníku a nebylo toho málo. Zimní příprava čítala osm utkání a ty brzké se samozřejmě hrály v Brodě. Tam jsme postupně přivítali Jarošov (4:0), Bánov (8:0), Dolnou Porubu (2:1), Bojkovice (3:2 a Nezdenice (4:1). Od půlky března už byla snaha přejít na přírodní trávník a přestože ten nebyl bůhvíjaký tak se tak stalo. V Újezdci jsme po nedávném desetigólovém debaklu vyhráli 4:0 (P., a L.Ligas, F.Májek, J.Máčalík) a naše hra se ubírala správným směrem. Potvrdili jsme to i v Javorníku, kde jsme hráli proti Velké nad Veličkou a také tam jsme uspěli (2:1, S.Josefík, L.Ligas). Generálka na jarní odvety se hrála u nás v Nivnici proti béčku Slavičína. Kompletní jsme samozřejmě nebyli (chyběli např. P.Lukeš a Z.Kostelník), ale už hrál P.Hladiš a O.Slezáček, kteří na podzim scházeli kvůli zranění. Utkání se nám vydařilo a byla z toho osmá výhra (4:1, 2x F.Májek, J.Máčalík, T.Kašpárek), ale také varovně vztyčený prst. Nezřídka se totiž stává, že dobrá příprava znamená problémy v soutěži a naopak.
   Mistrovské souboje jsme otevřeli domácím zápasem s Buchlovicemi a ještě než se začalo, tak si vysvlékl mikinu asistent rozhodčího P.Řihák a na zádech rozhodcovského mundůru se skvěl nápis “ Pelta Berbr ven“ a to vyvolalo poprask hlavně v horních patrech fotbalového hnutí. Rozhodčí byl následně potrestán, ale protože mu dá budoucnost za pravdu tak to jeho poslední utkání v Nivnici nebylo.. Nás ale více zajímá samotné utkání a to jsme před třístovkou diváků zvládli. Určitě i proto, že se na první jarní branku dlouho nečekalo a už ve 24.minutě ji po centru P.Hladiše dával hlavou V.Velecký. Přestávku orámovaly dva góly, kdy jeden padl před a druhý hned po ní a bylo rozhodnuto. Hosté měli více ze hry jenom krátkou dobu po třetí brance utkání, ale i tomu jsme udělali zvýšeným úsilím přítrž (3:0, V.Velecký, Z.Kostelník, O.Slezáček). V Sadech se Slováckem „C“ jsme se představili bez stále potrestaného F.Májka a zraněných P.Lukeše, L.Ligase a J.Máčalíka a za mnoho to z naší strany nestálo, ale na podmáčené hřiště to svádět nelze. Domácí vedli tabulku a proto jsme chtěli vycházet z obrany a držet čisté konto co nejdéle, ale tato snaha vzala za své už v desáté minutě. Soupeř byl aktivnější i ve zbytku poločasu a stav se z našeho pohledu dá považovat za přijatelný. Rázně za třemi body vykročili domácí po hodině hry, kdy se ve vápně nejlépe zorientoval Balaštík. Za sedm minut nás gól S.Josefíka vrátil do hry, jenže ten návrat trval tři minuty a rozdíl byl znovu dvoubrankový. K ničemu už nevedla ani naše zjednodušená hra a na výsledku 3:1 (S.Josefík) se nic nezměnilo. Změnila se však naše ztráta na první příčku, když ta už činila nedostižných deset bodů. S Ořechovem se chtěla rehabilitovat sestava Ji.Pochylý – Z.Kostelník, P.Ligas, M.Máčalík, J.Michalec (83.D.Kejkrt) – V.Velecký – O.Slezáček (63.T.Kašpárek), P.Hladiš, P.Lukeš (69.D.Bartoš), J.Máčalík – S.Josefík (84.D.Chovanec) a to se zdařlo, byť s určitými obtížemi, jenž ale trvaly jenom polovinu utkání. Zejména v té nám totiž chyběl exukutor standardek L.Ligas. Na první střelu na branku jsme čekali třicet minut a na pořádný fotbal z naší strany ještě o deset minut déle. Po přestávce už jsme v něm pokračovali trvale a směle se dá povědět, že na place už bylo jenom jedno mužstvo. Čistý hattrick si připsal V.Velecký a pár minut před koncem přiložil pod kotel také J.Máčalík (4:0, 3x V.Velecký, J.Máčalík). Před dvěma venkovními zápasy to byla povinná výhra. Ten první jsme sehráli v Ostr. Nové Vsi, o které už jsme říkali, že spolu s náma sestupovala o třídu níž. Na rozdíl od nás se ale v B třídě nijak neprosazovala a měla znovu záchranářské starosti, protože před utkáním s náma měla jenom o pět bodů víc než poslední Ořechov. Proto jsme odjeli se sebevědomím a bodovat. K tomu měla vést trenérem naordinovaná ofenzivní taktika a tu naši hráči plnili. Od dvacáté minuty jsme domácí přehrávali a k zaslouženému vedení nám před poločasem dopomohl omilostněný F.Májek a jeho přízemní centr na J.Máčalíka. Druhý gól byl velice podobný, protože další centr uklízel z voleje do branky V.Velecký. Nový impuls dostalo utkání V 67.minutě po brance domácích z rohu. Dlouho ho však nemělo, protože se potvrdila bolest soupeře a tou byla defenzíva. Ta pustila naše hráče nerušeně až na vápno a S.Josefík měl dost času utkání rozhodnout (3:1, J.Máčalík, V.Velecký, S.Josefík). Ve Starém Městě jsme měli obrovské personální problémy a ty dostaly do základu fotbalisty, kteří jinak jenom paběrkovali (D.Chovanec, T.Kašpárek, D.Kejkrt a do hry šel už v prvním poločase i brankář Ji.Pochylý, před koncem dokonce i P.Mudrák a poprvé i dorostenec M.Hladiš). Přes tyto starosti mužstvo zabojovalo a na úvodní gól domácích po změně zareagovalo vyrovnáním. Šancí bylo na obou stranách nespočet a domácí naši oslabenou jedenáctku přehrávali jenom v prvním poločase, ale to jim nestačilo a utkání šlo do penalt. Až v desáté sérii rozhodl o naší výhře P.Mudrák a dva body byly za dané situace skvělé (1:1, 9:8 PK, Ji.Pochylý). S jedenáctým Jalubím (na jaře bodovalo v každém z pěti odehraných utkání) jsme byli doma jednoznačným favoritem, ale první balon skončil v naší síti a to už ve 2.minutě. Z tohoto nepříjemného úvodu jsme se vzpamatovali velmi brzy. Už po čtvrthodince hry byl po dvou rozích stav 2:1 pro nás a ani to nebylo vše. Do přestávky jsme přidali další dvě branky a hosty chuť na body přešla. Kosmetické úpravy se stav dočkal chvilku před koncem a poklidné utkání bez zákeřností bylo na konci (5:1, 2x V.Velecký, J,Máčalík, S.Josefík, vlastní). Tato naše bodová série malinko upravila bodové rozestupy na čele, kde se usadily Koryčany mající stejný počet bodů jako Slovácko „C“ a my s pětibodovým odstupem  kontrolovali bezpečně třetí pozici. Taková tedy byla situace před cestou do Morkovic k utkání s jejich béčkem. Dlouhá cesta zase mnohé hráče odradila a tak se hrálo v polepené sestavě, ale na souhře  to nebylo vůbec poznat. Na hřišti jsme byli pány od první minuty a to se podařilo vyjádřit i brankově. Oba góly první půle jsme dali z dvaceti metrů, když ten první L.Ligase byl z přímáku a druhý S.Josefíka ze hry. Tentýž hráč se prosadil hned po obrátce a o třígolové vedení jsme přišli až po teči míče P.Ligase do vlastní brány. Na páté výhře v řadě to nic nezměnilo a na pětibodové ztrátě na prvního také ne (3:1, 2x S.Josefík, L.Ligas). Nedakonice v zimě vyměnily trenéra a na jaře se prezentovaly zlepšenými výkony. To potvrdily i v Nivnici a naše cesta za výhrou nebyla vůbec jednoduchá. První kapitolu utkání hosté dokonce ovládli a dílčí bezbrankový stav lze z našeho pohledu považovat kvitovat. Druhou půli už jsme přece jenom zabrali a už na jejím počátku také dali gól. Stalo se tak po dlouhém autu L.Ligase a hlavičce jeho bratra Petra. Potom už se střídaly příležitosti na obou stranách a v závěru také nervozita. Přesto všechno se stav nezměnil a vybojované body jsme do tabulky připisovali my (1:0, P.Ligas). Do Koryčan jsme jeli hrát o naději, neboť rozestup zůstaval nezměněný. Do hry šla sestava F.Hladiš – P.Hladiš, M.Máčalík, P.Ligas, J.Michalec – Z.Kostelník, V.Velecký, L.Ligas, J.Máčalík (18.O.Slezáček) – Májek, Josefík a celý první poločas se odehrál ze zabezpečených obran a bylo znát, že se hraje o mnoho. Pár šancí či pološancí vidět bylo, ale na změnu stavu to bylo málo. Ve druhém už branky padat začaly a tu první jsme měli na svědomí my, když se v podstatě opakoval gól po dlouhém autu z minulého kola. To pro domácí dobré nebylo a za pomoci všech svatých a dvou černokněžníků oblečených do rozhodcovského (Schnürmacher – Horváth, Tesař – asi nebude těžké dva z nich vybrat) zabrali a po sporných situacích duel otočili. Třetí gól dali domácí také s pomocí, ale tentokrát už naší a za stavu 3:1 bylo rozhodnuto a nás může utěšovat, že jsme vše zvládli bez vyloučení, přestože bylo emocí přes čáru. Kontaktní branka našich padla kdovíkdy (podle nás v 88.), protože podle sudího šel ukazatel pozadu a když na něm svítila 89.minuta byl duel ukončen, ač bylo prostojů až nad hlavu (3:2, V.Velecký, O.Slezáček). Utkání s Kunovicemi provázel nejenom déšť, ale i hromy a blesky a tak mělo utkání náboj. Na samém začátku proti nám byla odpískána po zmatcích malá domů a hosté se ujali vedení. Šance na srovnání jistě byly, ale trefit branku nám činilo velké problémy a bez toho to nešlo. Změnilo se to až v 52.minutě a pomohli nám k tomu sami hosté, když si „donesli“ balon do vlastní sítě. Vyrovnání to bylo zasloužené, ale my chtěli víc. Povedlo se to až po rohovém kopu před koncem, kdy dorážel od tyče odrazivší se míč Z.Kostelník (2:1, Z.Kostelník, vlastní). Ve Zlechově jsme si z domácích udělali trhací kalendář a s chutí si zastříleli. Domácím svitla naděje po vyloučení našeho brankáře Ji.Pochylého a snížení na poločasových 2:4, ale naši i v desíti opanovali hřiště a i v oslabení domácím přidali další čtyři góly a bylo z toho neuvěřitelných osm branek na venkovním trávníku (8:2, 2x S.Josefík, 2x F.Májek, Z.Kostelník, O.Slezáček, P.Ligas, V.Velecký). O postupu Koryčan již bylo rozhodnuto a naši ztráceli kolo před koncem dva body na druhé Slovácko. Ještě více gólů jak v minule padlo v posledním kole se Zborovicemi. Obrany pořádaly den otevřených dveří a na gól hostí se čekalo jen pět minut. Na vyrovnání minut patnáct a to se zdaleka nekončilo. Kolem odehrané půlhodiny jsme odskočili na 3:1 a ještě před přestávkou padlo po gólu na každé straně a stejně jako ve Zlechově jsme vedli poločas 4:2. Gólové uklidnění se nekonalo a po změně stran se pokračovalo v bezstarostném představení. Minimálně dvě branky jsme měli neustále navrch a stav se zastavil až výsledku 7:4 (3x J.Máčalík, S.Josefík, V.Velecký, P.Hladiš, Z.Kostelník). Povedná sezóna byla u konce a sedmapadesát získaných bodů je úctyhodných. Dvě mužstva však byla ještě úspěšnější a tak jsme zůstali třetí s bilancí – 17 – 2 – 2 – 5  68:31  57 b. Doma jsme na jaře nezaváhali a polepšili si na  9 – 0- 2 – 2  34:14  29 b. a venku byl součet  8 – 2 – 0 – 3 34:17 28 b.  Zbývá připomenout podzimní čísla ( 8 – 1 – 2 – 3  28:14 – 28 b.), doplnit jarní (9 – 1 – 0 – 2   40:17  29 b.) a zjistíme, že ač se na jaře hrálo o utkání míň tak jsme získali o bod víc. Na posun v tabulce to však nestačilo. Na osmašedesáti vstřelených brankách se podílelo neuvěřitelných 17 fotbalistů.
   Po skončení soutěže došlo k velkému překvapení pro všechny, protože po nevyužitém postupu Katěřinic (vítěz sk. A) a odmítnutí celků z druhých míst, byla 1.A třída nabídnuta nám. Na rozhodnutí nám svaz dal necelých 48 hodin. Za podmínky, že za mimořádný postup nebudeme platit poplatek, jsme postup přijali.
   Poslední věta bude o dorostu, který po úspěšných letech zažil hubenou sezónu v okresním přeboru. Čtvrté místo lze považovat za solidní, ale problémem byl malý počet odehraných utkání. Změny se proto od příští sezóny budou dít i u této kategorie.

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – V.Velecký, 25 – P.LIgas, J.Michalec, 24 – Z.Kostelník, 23 – L.Ligas, 22 – F.Májek, M.Máčalík, 20 – F.Hladiš, 19 – J.Máčalík, 17 – Kašpárek, 13 – Slezáček, Ryšávka, 12 – Jo.Smítal, P.Pražan, Borýsek, 11 – Josefík, 10 – Lukeš, Holboj, 8 – P.Hladiš, Stojaspal, 7 – D.Bartoš, Kejkrt, Ji.Pochylý, 6 – Chovanec, 2 – Vrága, Kobzinek, 1 – Mudrák, M.Trtek, M.Hladiš. Trenérem byl celou sezónu Miroslav Ondrůšek.

Střelci gólů: 12 – V.Velecký, J.Máčalík, 8 – Josefík, 6 – Májek, 5 – P.Ligas, Kostelník, 4 – L.Ligas, 3 – Slezáček, Lukeš, 2 – vlastní, 1 – Borýsek, P.Hladiš, Jo.Smítal, Ji.Pochylý, Stojaspal, Holboj, Ryšávka, Michalec