Muži – 2013/2014

1.A TŘÍDA 2013 / 2014

NESPOČET ABSENCÍ NÁM PŘISTŘIHL KŘÍDLA

   V roce 1978 jsme opustili 1.A třídu a trvalo pětatřicet sezón než jsme se do ní vrátili. Zjistili jsme však, že rozdíl mezi B a A třídou je markantní a mužstva ve vyšší soutěži jsou na daleko lepší úrovni. Složení nivnického týmu zůstalo totožné, ale k vyšším nebo alespoň ke klidným příčkám nám nepomohlo ani to. Bohužel byl alfou a omegou našeho učinkování v soutěži vachrlatý zdravotní stav  opor, ale i jiné neúčasti. Vždyť například ani jeden ze čtveřice M.Pitner, L.Ligas, M.Boďa a P.Lukeš neodehrál ani polovinu utkání a to všechno měly být základní stavební kameny naší sestavy. V té se na podzim pokaždé objevil brankář Petr Rybnikář, kterého jsme získali  z Horního Němčí, jelikož L.Gregor byl na sklonku kariéry, F.Hladiš chytal za dorost a spoléhat se na L.Koktavého bylo ošidné. Trenérem zůstal samozřejmě R.Pagáč, který nás měl vést soutěží ke klidnému prostředku. Start v poháru KFS jsme na rozdíl od loňska vynechali  a místo  něho byly v létě na programu čtyři přáteláky. Sestava se lepila už v nich a tak byly výsledky všelijaké. V tom prvním jsme doma dostali lekci od ambiciózního Strání (1:5, Krč) a ve druhém jsme pro změnu rozdrtili loňského vítěze A třídy Újezdec 6:1 (Z.Krajčovič, R.Straňák, V.Velecký, J.Trtek, O.Slezáček, A.Bartoš). V Hroznové Lhotě jsme dostali další příděl (3:7, 2x R.Straňák, F.Ryšávka) a generálka se hrála doma s druhým celkem krajského přeboru Boršicemi a skončila naší porážkou 0:2. Mnoho optimismu jsme v létě neposbírali a jelo se  do Zlína.
   V Mladcové jsme postrádali trenéra R.Pagáče a do hry jsme naběhli  bez zraněných L.Ligase a  M.Bodi a k údivu všech s P.Lukešem na lavičce. Vedle něj seděl lehce zraněný P.Hladiš a to je na úvodní kolo dost ztrát. Naši trefili brzy po startu P.Krčem břevno a domácí stříleli za dvě minuty z dálky přesně. Do přestávky se hrálo nahoru – dolů a hlavně beze změny stavu. Do druhé půlky už vyběhli i dva zmínění  náhradníci a začali jsme náporem a snahou o vyrovnání. Ta byla naplněna v 62.minutě, když se střelou k tyčce prosadil náš nejmladší hráč R.Straňák. Nadšení nás přešlo záhy, protože s odkopem otálel brankář P.Rybnikář a domácí Jaroš jeho chyby využil. V našem závěrečném náporu svoje šance neproměnili P.Ligas ani P.Lukeš, když domácí obránci jednu z nich vykopávali až z brankové čáry (2:1, R.Straňák). První domácí představení se hrálo proti silnému Hluku znovu bez M.Bodi, L.Ligase a také P.Lukeše a před třemi stovkama diváků. V prvním poločase se urodilo několik šancí a to na obou stranách, ale ke gólu nevedla žádná. Po otočce už to bylo jiné a iniciativu převzali hosté a vyjádřili ji i brankově. První dva góly Zalubila padly  po centrech J.Machaly ze strany a třetí hřebíček nám daroval z přímáku exligový Penner a o osudu utkání bylo rozhodnuto a o spravedlivé porážce 0:3 jakbysmet. Do Ořechova už jsme odjeli loupit a měla to dokázat sestava  P.Rybnikář – P.Krč, P.Ligas, P.Hladiš, J.Michalec  – R.Straňák, V.Velecký, Luk.Bortel, M.Pitner – A.Bartoš (79.M.Holboj), P.Lukeš. Žádné úvodní oťukávání dvou mužstev bez bodu se nekonalo a naše aktivita byla odměněna dvěma góly už do dvacáté minuty. První jsme dali po rohovém kopu, druhý křížnou střelou a oba nesly podpis V.Veleckého. Následně jsme zahodili několik tutových a možná i rozhodujících šancí a domácí nás za to potrestali brankou do šatny. Hru mezi vápny  ukončila ve druhém poločase parádní rána A.Bartoše do šibenice, ale klid trval asi sedm minut a po snížení Kapetanoviče nás čekal infarktový závěr. V poslední minutě nejprve tentýž hráč netrefil z metru prázdnou branku a v nastavení orazítkoval Trlida břevno. Potom už jsme si mohli vydechnout (3:2, 2x V.Velecký, A.Bartoš). První tři body nás posunuly ze suterénu na 10.místo a bez bodu zůstával Ořechov a Žalkovice, které jsme hostili na hody před třístovkou diváků. Soupeř dojel pouze v jedenácti a nikdo z nich neměl přes pětadvacet let. Ano čekali jsme body. Hosté a naše nepřesná hra ale byli proti. Už v 9.minutě soupeř využil křídelní únik a vedl. Naši se až do 57.minuty trápili a až v této minutě vyrovnal J.Máčalík. Naši hráli a soupeř hrozil z rychlých protiútoků, z nichž jeden skončil na tyči a ten v 87.minutě už Janečkou v síti (1:2, J.Máčalík). Naši si prohrát nezasloužili, ale do ideálního výkonu měli daleko a zklamání bylo obrovské. V pátém utkání nás v Pitíně čekaly Bojkovice, které tam našly azyl. Krásy A třídy jsme poznávali týden co týden a bodů nepřibývalo a nepřibývalo. Nestalo se tak ani v Pitíně, kde jsme vydrželi držet krok poločas. V tom druhém už si domácí vypracovali několik standardních situací a šancí a začali je i proměňovat. První už v 52.minutě hlavou a v 58.minutě po rychlé kombinaci už to bylo po střele zblízka 2:0. Naši rezignovali a po gólu  v 70.minutě jsme byli rádi, že je stav 3:0 konečný. Souboj nováčků se hrál v Nivnici za týden. Z Otrokovic přijel tým Baťova a pro nás už to byl důležitější souboj než se mohlo zdát. Nivničané na nic nečekali a na branku soupeře se valil jeden útok za druhým a co je hlavní, tak už do 25.minuty skončily čtyři míče v síti hostí! Po tomto excelentním výkonu došlo k určitému polevení, ale s výsledkem už hosté nic neudělali, přestože o poločase střídali už počtvrté (střídat se už mohlo pětkrát). Utkání se  beze změny stavu v klidu dohrálo a my jsme měli poprvé doma radost z výhry (4:0, P.Krč, R.Straňák, J.Máčalík, P.Lukeš). Do Kvasic jel tým povzbuzen výhrou, ale také s vědomím, že náš soupeř ještě doma neztratil ani bod. My jsme ovšem předvedli kolektivní výkon, ve kterém dominovala naše defenzíva a golman P.Rybnikář. Připočteme-li k tomu to, že jsme dokázali využít nabídnuté šance tak máme základ k překvapivému vítězství. Gólově se o něj zasloužil  v 19.minutě po standardce P.Ligase P.Lukeš a ve 48.minutě pálil po nahrávce M.Pitnera z vápna V.Velecký. Ten byl v 77.minutě po oplácení slabým rozhodčím Novákem vyloučen a to byla jediná kaňka (2:0, P.Lukeš, V.Velecký). Také za týden se jelo ven, ale mnohem blíže. V Dolním Němčí jsme na předchozí výkony nedokázali navázat a naše příznivce jsme zklamali. Domácí nám první dvě rány zasadili v rozmezí pěti minut a už v té osmnácté jsme prohrávali 2:0. Když po akci P.Lukeše snížil A.Bartoš bláhově jsme se domnívali, že jsme zpět ve hře. Z toho nás vyléčili domácí za deset minut a lepší to nebylo ani po přestávce. Zatímco naši dvě či tři šance zahodili, tak domácí v tomto utkání využili všechno, co jsme jim nabídli a konečný výsledek je až příliš krutý (5:1, A.Bartoš). Starostí nám neubývalo a tak bylo utkání s  Újezdcem, který loňskou formu nenašel, znovu důležité. Raketový start do utkání nám výrazně pomohl a z našeho dvougólového vedení po deseti minutách se hosté nevzpamatovali až do konce. První gól dával po standardce J.Máčalík a druhým úspěšným byl R.Straňák. Tentýž hráč se po šestatřiceti odehraných minutách radoval podruhé a příliš nám neublížilo ani snížení J.Veleckým na dvobrankový rozdíl. Když v 52.minutě potrestal nedorozumění obránců s brankářem P.Lukeš bylo hotovo (4:1, 2x R.Straňák, J.Máčalík, P.Lukeš) a většina ze čtyř set diváků byla spokojena. Do  O.N.Vsi jsme několik roků jezdili k utkání s místním áčkem či béčkem, podle toho jak se časy se měnily a letos nás čekalo 1.mužstvo domácích, které patří k tomu lepšímu a doma zatím nezaváhalo. Pozorná obrana nám vydržela bezchybně fungovat půl hodiny a v posledních patnácti minutách prvního poločasu jsme polevili v ostražitostii. Nejdříve jsme nepokryli Juráska a ve 45.minutě také Pokorného. Také po změně měli více příležitostí domácí, ale gól z nich nedali a tak se to zdařilo nám. Po centru L.Bortela prostřelil brankáře P.Lukeš. Na srovnání jsme se ale nezmohli a naopak to byli domácí, kdo přidal další a rozhodující gól (3:1, P.Lukeš) a další jim ještě další sebral výborný P.Rybnikář. Konec podzimní části už byl na dohled, ale naše bodové konto ještě potřebovalo navýšit a to třeba s týmem Březolup, které byly o bod za náma. Doma už jsme se mohli opřít o několik dobrých výkonů, ale toho optimismu bylo asi až příliš. A to ve dvacáté minutě mnozí dokonce považovali utkání za vyhrané, protože jsme díky skvělému úvodu vedli 2:0. Hraje se však devadesát minut a hosté začali z náskoku pomalu ukrajovat. Už po půlhodině se trefil Kundrt a po přestávce zvládl i vyrovnat. Naši se dostali do vedení ještě jednou důrazným A.Bartošem, ale to už bylo z naší strany definitivně vše. Sice jsme ještě reklamovali ruku ve vápně hostí a asi i oprávněně, ale nic to nepomohlo. Březolupští hráči nás zmáčkli a přehráli a v závěru stav docela otočili (3:4, 2x Bartoš, R.Straňák). V tabulce jsme vlastnili dvanáct bodů a za náma jsme našli už jenom Ořechov (8) a Žalkovice (4). Ve Slušovicích jsme šli do boje v sestavě P.Rybnikář – P.Krč (46.J.Smítal), P.Ligas, M.Pitner (83.F.Ryšávka), J.Michalec – P.Hladiš, L.Bortel, V.Velecký, Z.Krajčovič – A.Bartoš, R.Straňák a s vědomím, že každý bodík by byl dobrý. První poločas však do naší brány napadalo ze standardních situací úplně všechno, protože všechny tři inkasované branky padly právě z nich a k tomu další tři tutovky P.Rybnikář zlikvidoval.  Neradostné byly i minuty druhé a hlavně třetí obdržené branky (38. a 45.minuta), což se zdálo jako rozhodující. Po změně stran však jakoby  v našich dresech nastoupilo jiné mužstvo. Branka P.Ligase v 52.minutě po rohovém kopu nás nabudila a v 62.minutě V.Velecký po dalším rohu snížil na 3:2. Domácí byli otřesení a kromě jednoho břevna se na další ofenzívu nezmohli. V posledních okamžicích jsme pořádali závěrečný nápor (už bez zraněného M.Pitnera, pro kterého to bylo poslední utkání) a z něj rezultovalo v 94.minutě i vyrovnání V.Veleckým po skrumáži (3:3, 2x V.Velecký, P.Ligas). Škoda, že se nehrálo ještě pět minut, protože Slušovjané mířili pro ručník. Bod to byl jistě dobrý, ale co to pomůže když jsme zisk z venku doma hned prohospodařili. Nedachlebice nám daly  dvě rychlé branky a v desáté minutě už vedly 2:0. Za tohoto stavu jsme sice zabrali a snížili, ale místo našeho náporu nás hosté potrestali v 65.minutě třetím gólem, který byl minimálně sporný, jelikož pomezní signalizoval postavení mimo hru, ale hlavní sudí byl jiného názoru. Gól padl po zásahu nivnického P.Hladiše, který šel do skluzu s hráčem, který byl v ofsajdu. V každém případě se na stavu nic nezměnilo (1:3, V.Velecký) a naštěstí ani na bodovém zisku mužstev okolo nás. A to i přesto, že naši už k předehrávanému jarnímu kolu s Mladcovou nenastoupili a utkání bylo odloženo. Naše podzimní bilance se zastavila na číslech  4 – 1 – 8  24:31 – 13 bodů a nikomu příliš radosti neudělala. 12.místo s pětibodovým náskokem na posledního dává tušit, že nás v zimě čeká hodně práce. Jak už bylo několikrát zmíněno tak hlavním problémem byl zdravotní stav našich fotbalistů (například v posledním kole nám chyběli L.Ligas, M.Boďa, P.Krč, P.Lukeš a M.Pitner) a budeme doufat, že se nám na jaře alespoň někdo vrátí a pomůže nám k posunu v tabulce.
   Zimní přemýšlení jak dál otevřelo i otázku co se židlí hlavního kouče R.Pagáče a výbor fotbalového oddílu (předseda K.Kopecký a členové P.Lysoněk, M.Bršlica, A.Straňák, P.Mudrák, H.Konrád a J.Konrád) možná překvapivě rozhodl, že na pozici  trenéra dojde ke změně. Pozice kormidelníka byla nabídnuta Ladislavovi Sovišovi a ten ji přijal. Bývalý trenér Kněžpole (A třída), Spytihněvi (divize) atd. se v lednu ujal role a role se ujali i rozumbradi povětšnou z řad bývalých hráčů Nivnice. Ti se předháněli v tom, kdo vymyslí nesmyslnější taxu, kterou si bude nový trenér z Nivnice vozit. Mimochodem to nebyla žádná přemrštěná částka a apanáž byla srovnatelná s předchůdci. A když jsme u těch předchůdců tak R.Pagáč u týmu zůstal v roli asistenta a jestli toto spojení bude fungovat ukáže čas. V zimní přestávce si trenér přivedl obránce Ondřeje Vaška ze Slovácka a to byl jediný příchod odjinud. Návrat L.Koktavého měl zacelit díru po skončivším P.Rybnikářovi, který se vrátil do Horního Němčí. Z jiných změn je nutné před odchodem do Suché Lóze poděkovat nenápadnému Z.Krajčovičovi, neboť nivnická bilance 170/5 si to zasluhuje. Další návraty na a z marodky už ani nepočítáme. Po lednovém drilu se první přátelák odehrál 9.února s Bánovem hrajícím o dvě třídy níž. Znovu se projevila stará bolest a trefit se mezi tyče nás stálo hodně usílí a přes trvalou převahu vypadá výsledek 3:2 vyrovnaněji než bylo samotné utkání. Potom už jsme vstoupili do zimního turnaje v UB a prvním našim soupeřem byly dobře známé Havřice. Výsledek už odpovídal předvedené hře a byla z toho výhra 4:0. Úplně stejný výsledek se opakoval i s týmem Prakšic. Třetí a poslední duel turnaje se odehrál v Nivnici a vzhledem k předchozím výsledkům se jednalo o pomyslné finále. Soupeřem byl Nedašov hrající stejnou třídu a byl to zápas herně rozdílných poločasů. V tom prvním jsme dominovali a gólem P.Lukeše jsme se ujali vedení. Po obrátce bylo na pořadu jeho hájení, neboť hosté zabrali, ale  stav se nezměnil. Za čtrnáct dnů už se jelo naostro. 
   Do Nivnice přicestovala k dohrávce Mladcová a řekněme zrovna, že jsme to utkání nazvali zápasem o „šest“ bodů. V naší sestavě jsme našli tři nové či staronové tváře (O.Vašek, M.Boďa a L.Koktavý) a sestavu si můžeme vlastně výjmenovat celou: L.Koktavý – J.Smítal, O.Vašek, P.Ligas, J.Michalec – J.Máčalík (85.M.Holboj), M.Boďa, L.Bortel, R.Straňák – Lukeš (10.Bartoš), V.Velecký. Zaujalo střídání P.Lukeše už v desáté minutě a důvod toho byl vážný. Už na začátku utkání ho totiž hostující obránce zezadu sestřelil a výsledkem byl zlomený kotník. Žlutá nebo červená karta? Žádná! Další rána pro náš tým přišla za minutu, když napřáhl Julina ze čtyřiceti metrů a náš golman potvrdil, že má rezervy v chytání střel z dálky. Do přestávky bylo času dost, ale vymyslet se nám nepodařilo nic a když ano tak to skončilo všude jinde než v síti. Po pauze jsme vrhli síly do útoku a hned ve 48.minutě se to vyplatilo. Ze standardní situace vyrovnal R.Straňák. Patnáct až dvacet minut poté jsme měli herní převahu, ale bez efektu a dále už se hra vyrovnávala a přelévala se z jedné strany na druhou. Do výsledku už ovšem nepromluvilo ani jedno mužstvo a remízu lze považovat za spravedlivou (1:1, R.Straňák). Před cestou k vedoucímu Hluku se o povzbudivý výsledek nejednalo, ale favorit byl jasný tak či tak. K naší smůle se už ve druhé minutě parádně trefil z přímáku Bihári a to bylo to poslední, co jsme potřebovali. Hru jsme sice překvapivě vyrovnali, ale na gól nám nestačilo ani několik vyložených šancí a jediným pozitivem byl návrat L.Ligase po zranění. Pět minut před koncem jsme dostali druhý gól na cestu, ale pro nás budou důležitější jiná utkání (2:0). Třeba to s Ořechovem doma. Jestli jsme zmínili, že s Mladcovou se hrálo o šest bodů tak tady to platí dvojnásob. Událostí zápasu byl náš rohový kop ve 24.minutě. Hlavičku O.Vaška chytil na brankové čáře v poli hrající Březina a následovalo vyloučení a penalta. L.Ligas ji proměnil a začal festival našich příležitostí. Jmenovat hráče, kteří je zahodili nebudeme a rovnou skočíme do 51.minuty. Po kolmici P.Hladiše na R.Straňáka přidal druhý jmenovaný pojistku a zbytek už byl soubojem našich s nejlepším hráčem hostí brankářem Kuchařem, který už za svá záda nepustil nic (2:0, L.Ligas, R.Straňák). Před štrekou do Žalkovic jsme si v tabulce polepšili jenom bodově, neboť třetí místo od konce jsme neopustili. Devět bodů náskoku na Ořechov a sedm na Žalkovice ovšem dodávalo klidu. V Žalkovicích se ukázala jako rozhodující 24.minuta, kdy šel opět náš soupeř do desíti, když byl vyloučen brankář Jemelka. Po našem poločasovém vedení sice došlo ve druhé  půli ke srovnání, ale převaha jednoho muže se projevila. Tři naše branky rozhodly rázně utkání a cesta domů byla nakonec velmi příjemná (4:1, 2x V.Velecký, O.Vašek, vlastní). Mnohem těžším soupeřem byly Bojkovice nacházející se na pátém místě. V prvním poločase byli hosté lepší, ale s koncovkou si nevěděli rady. Ve druhém poločase už převaha hostí nebyla tak velká, ale šance měli přesto větší. To platilo až do 81.minuty, kdy byl ve vápně faulován R.Straňák a P.Ligas kopal penaltu. Tu mu P.Mendl chytil a odpískat druhou v 86.minutě po faulu na M.Boďu už rozhodčí Dujíček odvahu neměl. Přes bezbrankový stav se hrálo zajímavé a pohledné utkání splňující nároky soutěže. Do Otrokovic k duelu s Baťovem jsme odjeli s tím, že můžeme jenom získat a ejhle povedlo se. Domácím nezbývalo než dotahovat náš jednogólový náskok a když se to povedlo tak jsme znovu odskočili. Domácí srovnali i podruhé, ale na třetí gól v druhém poločase už neodpověděli a tak jsme na umělé trávě brali tři body za výhru 3:2 (P.Ligas, V.Velecký, R.Straňák). Od posledních dvou týmů už na nás dělil propastný rozdíl a spíše jsme hleděli před sebe. Z desátého místa nám na to osmé chyběl jenom bod. Jenomže to bysme museli v následujících utkáních bodovat a ani v jednom ze dvou domácích duelů se nám to nepovedlo. Kvasice u nás brzo vedly a kdyby jenom to. Svůj dobrý výkon vyšponovali až na vedení 4:0 a teprve potom se probudili i naši. Bylo to hodně pozdě a naše góly v 81. a 88.minutě jenom zmírnily debakl. Za stavu 2:4 jsme ještě zahodili tutovku, ale na kdyby se nehraje.. (2:4, M.Boďa, R.Straňák). Deštivé utkání s Dolním Němčím vyšlo také lépe hostům. První gól jsme už celkem tradičně dostali z dálky, ale před přestávkou jsme soupeře zamkli před jeho branku a nemuselo zůstat jenom u vyrovnání. Bohužel zůstalo a druhou polovinu už jsme tahali za kratší konec. Brankář L.Koktavý pustil další navštívenku z uctivé vzdálenosti po třetí brance hostí v krátkém sledu bylo rozhodnuto. Naše ofenzíva se rozbíjela o hostující hráz a snížení na konečných 2:3 (O.Vašek, P.Hladiš) přišlo příliš pozdě. Dva domácí zápasy bez bodu nám vstup do lepší společnosti nedovolily a tak jsme se znovu museli ohlížet. Za náma se ale nic výrazného nedělo a pět kol před koncem jsme putovali do Újezdce (L.Koktavý – P.Krč, O.Vašek, P.Ligas, J.Michalec – J.Máčalík (80.F.Ryšávka), M.Boďa (90.M.Holboj), P.Hladiš, L.Ligas (46.A.Bartoš), R.Straňák – V.Velecký) jako třetí tým od konce. Domáci byli v první půlce o cosi lepší, ale dát gól se jim nepodařilo. Po obrátce stran jsme naopak uspěli my, ale stav 1:0 dlouho nevydržel a za deset minut domácí vyrovnali. Další dvě branky dělil ještě menší časový rozdíl a po té domácí jsme srovnávali už za minutu na konečný výsledek 2:2 (A.Bartoš, J.Máčalík). Naši už se asi těšili spíše na konec sezóny jak na utkání s Ostr. Novou Vsí. Série tří utkání s jedním bodem se natáhla na sérii čtyř utkání s jedním bodem a zejména domácí zápasy pro nás byly utrpením. Stejné to bylo i s O.N. Vsí. Naši hrají a hrají a soupeř dvakrát uteče a s ním i body (0:2). Že se nám hraje venku lépe jsme potvrdili i v Březolupech. Tam jsme udávali tempo hry a hlavně toho využili i ke vstřelení dvou branek. Domácí snížili až v poslední minutě, ale to už nic neřešilo (2:1, L.Ligas, A.Bartoš). Paradoxní bylo, že i přes neuspokojivé výsledky se střed tabulky neuvěřitelně nahustil a našim chyběly z dvanácté pozice na tu sedmou Slušovic jenom tři body. Hned v dalším kole jsme Slušovice mohli dohnat, ale za celé utkání jsme vystřelili mezi tyče jenom dvakrát a zbytek balonů letěl bůhví kam. Hosté na tom byli podobně a na zopakování podzimní remízy 3:3 nebylo ani pomyšlení, protože v utkání nebylo vidět ani šest střel, natož gólů (0:0).  K epilogu do Nedachlebic neodjelo pět zraněných chlapů (P.Lukeš, M.Pitner, M.Boďa, L.Bortel, P.Ligas), se kterými jsme před sezónou počítali jako s oporami. Absence nás vlastně provázely celý ročník a také proto jsme neskončili výš. V Nedachlebicích jsme po včasném gólů domácích zlobili, ale bez brankového efektu. Po pauze už byli domácí aktivnější, ale ani oni v koncovce nepochodili a stav zůstal 1:0 pro soupeře. V krátkém čase na bilancování jsme spočítali, že jaro až tak špatné nebylo, přestože nám pár zápasů uteklo mezi prsty. Vyrovnaná bilance tedy zněla 4 – 4 – 5  18:19 a 16 bodů, což bylo tři body více jak na podzim. Haprovalo nám to na domácím trávníku (3 – 3 – 7  20:23 a 12 bodů), zatímco venku byla bilance dobrá (5 – 2 – 6  22:27 a 17 bodů). Pohled na celkovou tabulku jasně říká, že do středu nebo alespoň ke středu jsme daleko neměli a třeba na 8.místo Baťova nám scházelo jenom pět bodů. A tím vlastně i k postupu. Proč k postupu? Protože nikdo z první sedmičky týmů o krajský přebor zájem nejevil a „vzal“ ho až osmý Baťov! Rozporuplný ročník skončil třetí pozicí od konce, ale obavy o udržení třídy nebyly na místě. Jistě však bylo na lepší umístění. Radovat jsme se mohli „alespoň“ z výsledků mládeže. Ty totiž nemohly být lepší, jelikož ml.přípravka, st.přípravka a žáci vyhráli okresní přebor a dorostenci dokonce krajskou soutěž a pod vedením Milana Bršlici postoupili do krajského přeboru. 

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – R.Straňák, 25 – Michalec, 24 – V.Velecký, Krč, A.Bartoš, 23 – P.Ligas, P.Hladiš, 20 – Luk.Bortel, J.Máčalík, 18 – Holboj, 14 – Ryšávka, 13 – Vašek, Rybnikář, Jo.Smítal, 12 – Pitner, 11 – Koktavý, Lukeš, Z.Krajčovič, 10 – Boďa, L.Ligas, 4 – F.Hladiš, 3 – Májek, 1 – Borýsek, L.Straňák, Slezáček. Trenérem byl na podzim Roman Pagáč a na jaře Ladislav Soviš.

Střelci gólů: 9 – V.Velecký, R.Straňák, 6 – A.Bartoš, 4 – Lukeš, J.Máčalík, 2 – P.Ligas, L.Ligas, Vašek, 1 – P.Hladiš, Krč, Boďa, vlastní

PŘEHLED UTKÁNÍ