Muži – 2002/2003

OKRESNÍ PŘEBOR  2002 / 2003

DESET UTKÁNÍ A DVACET BODŮ F.ONDRŮŠKA

   Po postupu z okresní soutěže u nás žádná euforie nezavládla a ani nemohla. Návrat do přeboru byl povinností, protože nahoru šlo hned pět mančaftů a hlavně by pro nás měl být okresní přebor naprostým minimem. Nacházíme se však v době, kdy tomu tak nebylo a následující roky to jenom potvrdí. V létě 2002 zůstal u týmu úspěšný trenér Libor Bortel a v podstatě ani nebylo potřeba do kádru zasahovat.  Nadále u nás pokračoval Petr Konrád, na jaře hostující z H.Němčí a zpět se do Nivnice vrátil  Rostislav Mahdal, kterého právě P.Konrád na jaře nahradil. Příležitost budou dostávat i dorostenci Michal Mahdal a Petr Šmíd a už dříve vyzkoušený Jakub Vacula. Do osy mužstva se počítalo s P.Matrasem, R.Šlapalem, R.Smolčákem a oběma Soukeníky a právě na nich měla naše hra stát. Nebo padat, ale tuhle možnost jsme si nepřipouštěli a chtěli jsme hrát v poklidném prostředku. Na nejvyšší příčky jsme kádr určitě neměli, přestože si někteří hráči mysleli, že jsou něco víc jak okresní plejeři. Během mnoha let v okresních vodách o opaku přesvědčil málokdo.

   A v Korytné v prvním kole vůbec nikdo. Přestože Korytná oplývala ambicemi a rozjížděla  projekt „co se Strání nehodí půjde k nám“ tak pro rukavici jsme si nejeli. Jenže v úvodní pětačtyřicetiminutovce jsme třikrát inkasovali a to bylo poměrně dost na vyhecované sousedské derby. Ve druhé polovině už jsme s domácími drželi krok i brankově, ale porážka 2:5 je ostudná a přístup k první polovině také. Naše branky zaznamenal S.Soukeník z penalty a R.Mahdal. Domů se šlo pěšky a kdo neprocitnul pod Lipinama  mohl tak učinit v druhém kole, kdy jsme přivítali Jarošov, jenž spadl z B třídy. V tomto čase nikdo nevěděl, že právě Jarošov vyhraje soutěž před Korytnou a že teda máme těžké soupeře hned na úvod. Naši vyběhli v sestavě P.Matras – R.Pagáč, S.Soukeník, J.Šimčík, M.Hladiš – R.Smolčák, R.Šlapal, P.Konrád, P.Šmíd – J.Soukeník, Z.Šebesta (M.Mahdal, Z.Růžička, J.Vacula) a oproti minulému utkání se zlepšili. Optickou převahu měli hosté, ale šancí bylo více na naší straně. Proměnili jsme jich ovšem stejně jako protivník a brali jsme bod. Ten po akci J.Soukeníka zařídil R.Smolčák. Další venkovní utkání lze také nazvat jako derby, protože jsme mířili do Vlčnova, který patřil k průměru přeboru. Tříbodový systém bodování zcela degraduje venkovní remízu a tak jsme po výsledku 1:1 (R.Mahdal) nemohli být spokojeni. Měli jsme ze tří kol ubohé dva body a to bylo velmi málo. A před dalším utkáním došlo k třesku, který dosud u nás neměl obdoby. Na volné trenérské noze se ocitnul bývalý prvoligový golman František Ondrůšek a díky známostem s naším předsedou Karlem Kopeckým se u nás po třetím kole hlásil do služby. Dosavadní trenér L.Bortel zůstal v roli asistenta a už to frčelo. Na tréninky nechodili jenom fotbalisté, ale i diváci, které přitáhly hlasité projevy a dosud nepoznané metody. Vyhecovaní a sebevědomí fotbalisté na hody v pohodě porazili Traplice 2:0 po brankách R.Smolčáka a S.Soukeníka a mysleli výš. Derby v Havřicích bylo vyrovnáné a vyrovnaný byl i výsledek. Po gólu J.Soukeníka jsme potřetí během pěti kol hráli 1:1. Doma se Zlámancem postavil F.Ondrůšek jedenáctku P.Matras – M.Hladiš, S.Soukeník, J.Šimčík, T.Urubčík – R.Pagáč, R.Smolčák, R.Šlapal, P.Šmíd – J.Soukeník, R.Mahdal  (P.Bobčík P.Konrád, Z.Šebesta) a utkání sledovalo přes dvě stovky zvědavců. Naši se prezentovali velmi pohledným fotbalem a dařilo se i střelecky. Přestože jsme zahodili penaltu tak čtyři kousky na výhru bohatě stačily. Postupně se trefili J.Soukeník, R.Mahdal, J.Šimčík a T.Urubčík a byla z toho naprosto zasloužená výhra. Hosté stačili jenom korigovat na 4:1. V dobrém rozmaru by bylo nerozumné ztratit body u posledního Pitína. Přivezli jsme se z tama kompletní tři, ale výkon jsme si všeci dovedli představit i lepší. Na výhře 3:1 měli brankový podíl S.Soukeník, R.Mahdal a P.Bobčík. Slabší chvilce se bohužel naši šohaji nevyhnuli a následující dvě utkání jsme nebodovali. Hlavně domácí prohra s Boršicemi u Bl. se kousala těžce. O gól vyhraný poločas jsme zahodili během prvních deseti minut druhé půle, kdy jsme třikrát (!) inkasovali a bylo rozhodnuto. Brankově se na výsledku 2:4 z naší strany podíleli Z.Šebesta a R.Mahdal. Druhé utkání v řadě bez bodového zisku jsme odehráli V Drslavicích. A bylo to z naší strany utkání nepovedené. Po brance domácího Sýkory jsme se vehementně snažili o vyrovnání, ale po vyloučení R.Mahdala už na to nebylo sil a postupně ani šancí. Nakonec domácí přidali druhý gól Orlovským a bylo rozhodnuto. Tím jsme se samozřejmě z horšího středu tabulky výš posunout nemohli. Plusový bod jsme přivezli z Mistřic za remízu 0:0, ale spokojenosti s ním moc nebylo. Domácí byli lepší po startu utkání, ale postupně jsme ožili a ve druhé půlce už jsme dominovali. Chybělo tomu to podstatné. Vítězný gól. O utkání s Kněžpolí víme, že jsme byli daleko lepší a měli více šancí, přesto byl konečný výsledek jen velmi těsný. Po gólech J.Soukeníka a M.Hladiše jsme vyhráli 2:1 a stojí za to doplnit, že naši branku už strážil M.Hurbiš a stane se tak na delší dobu. P.Matras už měl v hlavě nové angažmá, ale o tom více v zimní pauze. Dobré utkání jsme odehráli v Hluku s domácím béčkem a tři body se nám za to šikly. Až na S.Soukeníka jsme hráli kompletní a souhra týmu už byla poznat. Na výhře 3:2 se dvakrát střelecky podepsal R.Mahdal a jednou T.Urubčík. Poslední podzimní duel jsme hráli doma a na řadě bylo dolněmčanské béčko. I přes sychravé počasí dorazily dvě stovky diváků, neboť náš tým tehdy táhl a místy se na to dokonce dalo dívat. Byl to i případ tohoto utkání. Celkem v poklidu jsme kontrolovali utkání a bez náznaku trápení jsme vyhráli 3:1 (2x J.Soukeník, R.Smolčák). Podzim byl minulostí a s bilancí 6 – 4 – 3  24:22 jsme se s dvaadvaceti body vtěsnali na 4.místo. Na nováčka se jednalo o dobrý počin a ještě jednou je nutné vyzvednou přínost F.Ondrůška. Ten mužstvo i okolí správným způsobem vybláznil a „jeho“ bilance byla deset utkání a dvacet bodů. Kdyby u nás působil celou sezónu tak by podle této matematiky mužstvo uhrálo 52 bodů, což stačilo na první místo.
   Kdyby. V zimě došlo k tomu, čeho jsme se obávali a co bylo prakticky jasné. F.Ondrůšek se chytil lana hozeného z okresního města a stal se novým trenérem béčka 1.FC Synot v MSFL. Nám nezbylo než nehledat náhradu nebo hledat náhradu. První variantou byl návrat asistenta L.Bortela na hlavní můstek a tou druhou vyměnit i jeho a přivést někoho zvenčí. Zvítězila varianta druhá a novým trenérem se stal Ladislav Kalina. Tomu z kádru zmizel už výše zmíněný P.Matras, kterého zlákaly tehdy ambicemi oplývající Tupesy. Nováčkem byl  Richard Krajsa. Ten přicestoval z Vlčnova a pár let u nás v základní sestavě strávil. Vlezl se do ní i na startu jara, kdy dojela Korytná, které jsme měli oplácet podzimní nadílku. Začátek nasvědčoval tomu, že se to může povést. Už v 6.minutě proměnil S.Soukeník penaltu po ruce ve vápně hostí a do přestávky jsme ještě několik možností k navýšení stavu promarnili. Ve druhé polovině se hosté zlepšili a zejména J.Šimek byl několikrát přistižen při snaze vykoledovat si jedenáctku i pro hosty. Dvakrát neuspěl, ale potřetí už u sudího Šťastného pochopení nalezl a rázem byl stav 1:1. Hra se vyrovnala a všechno směřovalo k nerozhodnému konci, ale v nastavení se štěstí přiklonilo na naši stranu. V přesčase totiž zajistil hlavou všechny body pro Nivnici R.Smolčák. Korytná skončí v tabulce o dva body druhá a také bod od nás ji bude chybět. Trenér L.Kalina hodnotil utkání takto: „Z derby jsem měl obavy. Nakonec všechno dopadlo dobře. Penalty? První jasná, u druhé k žádnému kontaktu nedošlo“. Trenér hostí Šimon: Měli jsme daleko více ze hry. Rozpadla se nám po chybném střídání záloha. Dojeli jsme pro bod, odjíždíme zklamaní s prázdnou“. Utkání sledovalo 350 diváků a naši hráli v sestavě M.Hurbiš – M.Hladiš, S.Soukeník, T.Urubčík, J.Matušík – R.Krajsa, R.Smolčák, R,Šlapal, R.Pagáč – J.Soukeník, Z.Šebesta (L.Hladiš, P.Bobčík, J.Vacula). Vyhráli jsme počtvrté v řadě a jeli do Jarošova k vedoucímu celku. Tam jsme až do poloviny domácí k ničemu nepustili a drželi s nimi krok. Ve druhém poločse už si domácí dovedli vypracovat i brankové příležitosti a dvě využili. Jestli jsme měli myšlenky na atakování první příčky tak jsme  je museli opustit. Doma jsme brankou J.Soukeníka ještě porazili Vlčnov, protože jsme o ten gól byli lepší, ale dál už to šlo od desíti k pěti. V Traplicích jsme se nepřetrhli ani herně a už vůbec střelecky a tak domácím v boji o záchranu stačil ke třem bodům jeden gól. Havřice jsou v tabulce také na padáka a tak u nás berou všechny také za výhru 2:1. Náši jedinou branku obstaral T.Urubčík a pokud to tak půjde dál tak brzo budeme také potřebovat nějakou tříbodovou injekci za účelem útěku zespodu. Obzvláště, když nebodujeme ani ve Zlámánci, kde si připisujeme třetí nulu v řadě. Prohře 1:2 nezabránil ani gól S.Soukeníka a ani zlepšená hra. S Pitínem už jsme ve vlastním zájmu slitování mět nemohli a obzvláště ne doma. Konečně se daří i brankově a neškodné hosty porážíme 3:0. Devadesátiminutovka vyšla tradičním oporám a po jedné brance zaznamenali J. a S.Soukeníkovi a R.Smolčák. V Boršicích u Bl. se naše mužstvo představilo jako jednoznačně lepší a domácí museli spolknout hořkou pilulku. O výhru 4:1 a brankové hody se postarali znovu jmenovci Soukeníkovi, Z.Šebesta a T.Urubčík. Po této vzpruze jsme o dvou následujících domácích zápasech měli jiné představy než byla realita. Doma s Drslavicemi jsme dotahovali až ve druhé polovině, neboť hosté o gól vedli brankou Buráně. Po obrátce jsme zvýšili tlak a manko jsme dohnali zásluhou T.Urubčíka. S dobrým celkem Drslavic se remíza dala omluvit, ale stejný výsledek s posledními Mistřicemi omluven být nemůže. Hostům bod k ničemu není a úsilí našich není bůhvíjaké. Není divu, že naši fotbalisté akorát rozčílili diváky. Ale to hlavní teprve mělo přijít. Poslední tři kola bez bodu a 13 inkasovaných branek! Dojem z dobře se vyvíjející sezony kazíme po Mistřicích i v Kněžpoli. Domácí nám nadělí pět branek a dvě našich jenom upravují porážku na 2:5 (M.Hladiš, J.Soukeník). Obraz naší hry se nemění ani doma s hluckým „B“ mužstvem. Namočení hosté body potřebují víc a za výhru 2:0 si je odvážejí.. Utkání s D.Němčím B je posledním v sezóně a oproti rozpisu se hraje v Nivnici. To je věčná škoda, protože se raději mělo hrát na Měsíci. Soupeř nám nasází 6 (!) gólů a ostuda je na světě. Poslední dva naše góly v ročníku dávají S.Soukeník a P.Bobčík a připisujeme si prohru 2:6. Z posledních pěti kol jsme získali dva body a zapsali šest branek vstřelených a patnáct inkasovaných. Přesto, že tím kazíme skóre a hlavně dobrou předchozí práci tak konečné 6.místo není špatné. Slabá  jarní bilance 4 – 2 – 7  18:24 a 14 bodů nám na lepší umístění nedovolilo myslet. Skončila sezóna, kterou si budeme připomínat působením trenéra F.Ondrůška, koncem kariéry Luboše Hladiše, který zvládl 272 mistrovských utkání (to první na jaře 1987 a zařadil se mezi deset hráčů s nejvyšším počtem) a dvěma hojně navštívenými duely s Korytnou. Nic víc…

Kádr mužstva a počet odehraných utkání:  26 – Šlapal, Smolčák, 25 – S.Soukeník, Pagáč, J.Soukeník,  M.Hladiš, 23 – Urubčík, Šebesta, 22 – R.Mahdal, 21 – Šimčík, 18 – Mudrák, 17 – Pe.Šmíd, Hurbiš, 14 – Bobčík, 13 – Krajsa, 11 – Vacula, 9 – Matras, Konrád ml., 6 – M.Mahdal, 4 – L.Hladiš, 3 – Růžička, 2 – Matušík. Trenérem byl první  tři kola  Libor Bortel, který po zbytek podzimu asistoval Františkovi Ondrůškovi. V jarní části vedl tým Ladislav Kalina.

Střelci  gólů: 11 – J. Soukeník, 7 – S. Soukeník, R. Mahdal, 5 – Urubčík, Smolčák, 2 – Šebesta, Bobčík, M.Hladiš, 1 – Šimčík