Muži – 2001/2002

OKRESNÍ SOUTĚŽ  2001 / 2002

VRACÍME SE DO OKRESNÍHO PŘEBORU

   Parta našich výtečníků dokázala nemožné a po dvanácti letech poslala náš klub do okresní soutěže, v níž se v sezóně 2001/2002 nacházíme. Jiného východiska, než sebrat trenérům důvěru nebylo a oba hrající velitelé S.Soukeník a J.Havelčík už do sestavy mluvit nebudou. První jmenovaný alespoň cítil odpovědnost a zůstává v kádru, zatímco ten druhý už má všeho dost. Z kluků, kteří přiložili nohu k sestupu ještě klub opouští J.Matušík, J.Smetana a J.Karlík. Ostatní se pokusí o návrat do okresního přeboru a popravdě jiná možnost ani neexistuje. Mužstvu bude velet náš bývalý hráč Libor Bortel a začínáme s čistým stolem. 18.července se hráči dovídají, že cílem je návrat do přeboru a proto bude potřeba nejenom fotbalový kumšt, ale hlavně přístup k povinnostem. Hráči souhlasně přikyvují… Ulehčenou pozici můžou mít tím, že se očekává reorganizace soutěží a postupujích má být víc. Sehnat někoho šikovného do okresní soutěže je téměř nadlidský úkol a proto přichází jenom dva mladí fotbalisté z Uherského Brodu Zbyněk Růžička a Rostislav Mahdal. Přípravných zápasů není tolik kolik bývalo v minulosti a postupně hrajeme s Havřicemi (4:4), Vlčnovem (1:1) a  Stráním (4:0).
   Jestli si někdo myslel, že se budeme procházet bosí růžovou zahradou tak byl do reality vtažen už v pohárovém utkání v Bystřici p.Lopeníkem. Když už jsme v Bystřici tak můžeme s povzdechem zavzpomínat, že před dvaceti lety jsme jezdili také do Bystřice, jenomže pod Hostýnem a také třeba do Holešova, Moravského Písku nebo Slavičína. Před lety desíti například do Rohatce, Dubňan nebo Strání. No.. v letošním roce to budou také Přečkovice, Záhorovice a vrcholem sezóny bude utkání s béčkem Ořechova. Vraťme se raději pod ten Lopeník. Ujali  jsme se sice brankou R.Mahdala vedení, ale dálšímu dění se ani nechce věřit. Domácí byli rychlejší, vždy byli u balonu dříve a my si museli pomáhat fauly. Po jednom z domácího presinku jsme přišli nejen o míč, ale také o vedení a dále už to byla jenom otázka času, protože domácí byli lepší a vyhráli 3:1. Jak bude chleba tvrdý v okresní soutěži jsme poprvé jeli okoštovat do Kostelan. Sestava Lib.Bortela byla následující P.Matras – Z.Růžička, R.Šlapal, M.Hladiš – R.Pagáč, S.Soukeník, R.Smolčák, T.Urubčík – M.Výmola, R.Mahdal, P.Bobčík a brzy po začátku do ní byl napasován J.Soukeník, který se zatoulal cestou. V Kostelanech už naši předvedli, že na horní polovinu okresní soutěže to bude, ale také to, že se musí zlepšit koncovka. Střed hřiště totiž patřil nám, ale v zakončení byly rozpaky. Domácí neměli s výjimkou jednoho přímáku nic k ohrožení a tak to skončilo 0:0. Druhé utkání už se hrálo doma a to s Ostrožskou Lhotou. Ta do soutěže spadla loni a na rozdíl od ní jsme v ní setrvat nechtěli. V první polovině utkání jsme však nepředvedli nic, co by nás na návrat opravňovalo myslet. V té druhé už jsme byli pánem situace a padaly i góly. Hned zkraje otevřel skóre J.Soukeník a krátce poté zahnal obavy R.Mahdal. Rozklížený soupeř dostal ještě dvě rány (Z.Šebesta, P.Mudrák) a mohl domů s výsledkem 0:4. Ve Zlámanci jsme podali zatím nejhorší výkon v probíhající soutěži a to zejména v prvním poločase. Někteří hráči nebyli na utkání vůbec připraveni a podle toho  to i vypadalo. Domácí vedli o přestávce 2:0 a ani na třetí gól se dlouho po ní nečekalo. Teprve potom se naší probrali a to doslova. Na bod to však bylo málo. J.a S.Soukeník pouze snižovali na 2:3. Poslední půlhodinka potěšila i hrstku našich diváků, kteří ještě po obědě nevěděli kde Zlámanec je, ale fotbal se hraje půlhodinky tři. Sušice měly plný počet bodů, ale na to jsme na hody nemohli brát ohled. Vedoucí mužstvo ale u nás začalo ve velkém stylu. Po dobré kombinační hře a územní převaze se dostávalo do šancí a také se po dvou z nich radovalo. Po přímém kopu Hejdy a jedné povedené střele Švejčary k tyči byl poločasový výsledek 0:2! Na obrat ve skóre by nevsadil nikdo, ale naši bili na poplach. Rapidně zlepšili pohyb a přesnost a T.Urubčík dvěma brzkými zásahy stav srovnal a drama mohlo začít. Hosté úplně vypadli z rytmu a oživlí Nivničané jim zasadili i třetí úder, když akci J.Soukeníka dokončil R.Mahdal – 3:2. Možná to byl jeden z rozhodujích okamžiků podzimu, ikdyž ten jistě nedopadl podle představ. Nevýrazné Bílovice trůní u spodku tabulky, ale naši jsou venku poloviční a tak nás nic lehké nečeká. To se samozřejmě potvrzuje a po vyloučení R.Pagáče v prvním poločase to už víme jistě. Dobře zvolená taktika ve druhém poločase nám vychází, ale k pozorné obraně se ne a ne urodit i nějaký ten brejk. Domácí postupem času překvapivě odpadají a my už nemusíme spoléhat jenom na rychlé kontry. Ze spousty šancí nakonec jednu promění L.Hladiš a je veselo – 1:0. Záhorovice musíme porážet i o půlnoci, natož v neděli odpoledne doma. Nic jiné nepřipadá v úvahu, protože hraje třetí tým tabulky proti třetímu od konce. Ještě se ani pořádně nezačalo a už jsme vedli. Nepokrytý S.Soukeník měl vně vápna času dostatek na otevření účtu. K dalším dvěma zásahům nám napomohli sami hosté, když si dali dva polovlastní góly. Co si pod tím představit? Třeba, že při odkopu trefili našeho hráče a od něj putoval míč do sítě. Lehké branky nesly podpis R.Mahdala a J.Soukeníka. O tříbrankové vedení jsme přišli v době, kdy už bylo v bufetě rušno a byla to branka laciná. Střela ze třiceti metrů „kamasi“ prošla do sítě P.Matrase. Po přestávce přidali po gólu J.a S.Soukeníkovi a možno dodat, že nás soupeř nedonutil k žádnému velkému usilí. Na jakžtakž přijatelných 2:5 snížili hosté znovu na konci poločasu. V Drslavicích, které hrají na špici jsme v prvním poločase hráli dobrý fotbal a drželi s nimi krok. Byly i šance, ale proměnit je bylo nad naše síly. Ve druhém Drslavjané přidali a už po čtyřech minutách šli Sýkorou do vedení. Jejich převahu dokumentují i čtyři nastřelené tyčky, ale objevilo se ono „nedáš-dostaneš“ a S.Soukeník z přímého kopu vyrovnal na konečných 1:1. Tady určitě platilo zlatý bod. Utkání s Huštěnovicemi mnoho fotbalové parády nenabídlo a hrála se spíše nakopávaná. Oboustranně neslaný nemastný výkon nalezl vyústění v naší penaltě proměněné S.Soukeníkem. Rozhodčí Zámečník podobný zákrok v nivnickém vápně za stavu 0:0 jako penaltu pro hosty nevyhodnotil a ti  se proto po zápase rozčilovali, protože zůstali bez bodu. Výsledek 9.kola zůstane navždy nezapomenutelný: Přečkovice – Nivnice 3:0. Hrdiny, kteří tehdy nastoupili si stojí za to připomenout. P.Matras – Z.Růžička, R.Šlapal, S.Soukeník, L.Hladiš – R.Pagáč, M.Hladiš, T.Urubčík – Z.Šebesta, J.Soukeník, R.Mahdal (P.Mudrák, P.Bobčík, M.Výmola). To je čtrnácka borců, která dokázala nemožné. Prohrát rozdílem třídy v Přečkovicích. Potřebuje někdo vědět víc? Ne, hráči domů pěšky nešli. Že se nejednalo o ojedinělý výbuch dokázali naši odborníci i v dalších kolech. Třeba taková remíza 2:2 v Ořechově by nebyla k zahození, kdyby jsme ovšem nehráli proti domácímu béčku. A to nebylo vše. Po dvaceti minutách, ve kterých jsme byli lepší, jsme přepli do volnějšího režimu a domácí nás potrestali dvěma góly. Toto varování jsme ještě do poločasu zmírnili gólem J.Soukeníka. V druhé půli se hrálo za naší převahy, ale z mnoha šanci jsme dovedli proměnit Z.Šebestou jenom jedinou – 2:2. Také další remíza 2:2 s Pitínem určitě nebyla hodnocena kladně, protože je to při tříbodovém systému ztráta a po dvou mizerných zápasech s jedním bodem jsme nutně potřebovali body tři. Jenomže Pitín se se žádnými druhými houslemi nehodlal spokojit a po celé utkání potvrzoval, že patří právem k aspirantům na postup. Na naše vedení zareagoval vyrovnáním a také na náš druhý gól našel odpověď. Utkání se příliš nepovedlo našemu pomeznímu V.Tomancovi, který kupll chybu na chybu a dokonce při naší brance na 2:1 signalizoval ofsajd, ale hlavní už na něj nedal. Utkání skončilo spravedlivou dělbou bodů za remízu 2:2 (P.Mudrák, J.Soukeník). Za týden jsme hráli v další vísce a jednalo se odvetu za předsezónní pohár. Naše problémy se sestavou se vyřešily tím, že se do dresu znovu nasoukal J.Havelčík a na lavce byl v hráčském mundúru i trenér Lib.Bortel. V Bystřici jsme začali lépe a po penaltě S.Soukeníka jsme vedli 1:0. Za velmi vlažný začátek druhého poločasu jsme byli potrestání a pracně budováný náskok byl pryč. Navrátilec J.Havelčík ještě jednou strhl stav v náš prospěch, ale domácí dokázali srovnat a potřetí v řadě jsme hráli 2:2. Na (pod)průměrném podzimu už nebylo co vylepšit a s Mistřicemi už jsme mohli leda tak ztratit. Nestalo se tak, protože nás poněkolikáté zachránila penalta S.Soukeníka odpískaná za sražení jeho jmenovce Jarka – 1:0. Utrpěné vítězství udělalo tečku za podzimem, který není snadné zhodnotit. Bilance 6 – 5 – 2 při skóre 23:17 a 23 bodů není úplně špatná, ale je potřeba připomenout, že nacházíme v okresní soutěži a jenom proto, že bude postupovat až pět  celků můžeme být jakžtak spokojení. Také stojí za připomenutí, že čtyři z našich šesti výher nebyly nijak přesvědčivé a byly jenom o gól. V jarní části se budeme muset mít na pozoru a bude potřeba uhrát minimálně stejný počet třiadvaceti bodů jako na podzim.
   Před jarní odvetnou částí se u nás žádné šachy neodehrály a v podstatě došlo jenom k jedné výměně, kterou směle nazveme kus za kus. Do Brodu se vrátil R.Mahdal (odtud se posunul do Újezdce) a z Horního Němčí jsme získali na hostování Petra Konráda mladšího. K tomu už přidáme jenom návrat R.Smolčáka po zranění a mohli jsme vyběhnout. Mohli, ale my spíše vyšli, protože nazvat domácí  bezbrankovou remízu  vyběhnutím nemůžeme. Kostelany v závěru skvěle vychytal P.Matras a my před tím nastřelili tyčku. To bylo vše a bod byl málo. Stejně to dopadlo i za týden v Ostr. Lhotě, která brousí spodek tabulky. Ani jedno z mužstev se neráčilo vstřelit gól a pro nás byly dva body z úvodních jarních kol zklamáním a to o to větší, že se jednalo o pátou remízu z posledních šesti utkání. Ambiciózní Zlámanec si dělal zálusk na čelo tabulky a před náma spíše stála otázka jestli se poprvé trefíme. Dlouho předlouho to vypadalo na třetí jarní plichtu 0:0, což by bylo dobrým vysvědčením pro naši dobře organizovanou defenzívu, ale to by nám bylo málo platné. Nakonec se na nás štěstí usmálo až se závěrečným hvizdem rozhodčího, když P.Konrád prostřelil vše a z velkého vápna zaznamenal jediný gól utkání a dal zapomenout na předchozí nezdary. V Sušicích, kde jsme to opravdu nečekali jsme bodovali naplno! Potvrdilo se to, co jsme o našem mužstvu věděli delší dobu a co potvrzují i výsledky. Mnohem více se nám daří v utkáních s fotbalovějším soupeřem. To domácí tým hrající o čelo byl. Naši si v plné míře uvědomovali důležitost utkání a možná je stmelila i skutečnost, že se v průběhu utkání zranil brankář P.Matras a do branky musel T.Urubčík. To byl šťastný tah, protože ten chytil domácím penaltu. Ty jsme kopali i my a hned dvě. Náš penaltový specialista S.Soukeník obě proměnil a body za výhru 2:1 jely s náma. Pro domácí se asi jednalo o pohromu, protože od tohoto utkání to s nima šlo od desíti k pěti a padali tabulkou týden co týden. Jestli náš tým chytil druhý dech  dojely zjistit poslední Bílovice. Nastoupili jsme bez zraněného P.Matrase, jehož nahradil volejbalista M.Hurbiš a na tomto postě jsme starosti neměli. Rozpačitý začátek ukončila další penalta S.Soukeníka za ruku, ale zbytek poločasu za mnoho nestál a našim jakoby stačilo jednobrankové vedení. Teprve ve druhě polovině se projevil rozdíl mezi oběma celky. Naši byli daleko živější a začali uplatňovat individuální přednosti. Z toho plynuly i brankové šance a i s těmi jsme naložili dobře. Hned tři proměnil J.Soukeník a jednu branku připojil R.Smolčák – 5:0. Namlsání dobrými výsledky jsme odjeli pro další do Záhorovic. Trenér postavil na malé hřiště sestavu P.Matras – T.Urubčík, S.Soukeník, J.Šimčík, M.Hladiš – Z.Šebesta, P.Konrád, R.Šlapal, R.Smolčák – P.Bobčík, J.Soukeník (Z.Růžička, P.Mudrák, L.Hladiš) a ta se pustila do díla už v první polovině. Utkání plné soubojů jsme pro sebe rozhodli dvěma góly právě v tomto období. Po přestávce jsme si chvíli koledovali o komplikace, ale ty přišly až po naší třetí brance. Domácí se dostali zpět do zápasu, ale na víc. než  na zmírnění porážky na 2:3 síly neměli. Nivnické góly mají na svědomí S. a J.Soukeníkovi a Z.Šebesta. Z osmnácti rozdávaných jarních bodů jsme uhráli čtrnáct a to náš posunulo do klidnějších postupových vod tabulky. A nic na tom nezměnila ani domácí remíza s Drslavicemi, které mají stejné „starosti“ jako my. Déšť neodradil diváky ani dobrý fotbal. Soupeř začal překvapivě ustrašeně a více šancí měli jednoznačně naši. Po jedné z nich zahráli hosté na brankové čáře rukou a následoval dvojitý trest. Červená karta a proměněná penalta S.Soukeníka. To běžela zhruba dvacátá minuta a naši polevili. Hosté toho dokázali využít a proměňují Buráněm přímák z třiceti metrů a navíc zjistili, že to půjde i v oslabení. Přesto se po přestávce ujímáme znovu vedení gólem J.Šimčíka z nepřehledné situace uvnitř vápna, ale ani toto vedení nevydrží. Pár minut před koncem se hosté dočkají Sýkorou spravedlivého vyrovnání, které nemusí trápit žádné z mužstev. A to ani to naše, protože jsme odehráli jedenácté utkání bez prohry. Na dvanáct jsme tuto sérii chtěli natáhnout v Huštěnovicích, pro které to bylo důležité utkání, neboť ještě pomýšleli na to, že se vlezou mezi pět postupujích. V sestavě P.Matras – P.Mudrák, S.Soukeník, J.Šimčík, T.Urubčík – R.Smolčák, R.Šlapal, P.Konrád, Z.Šebesta – P.Bobčík, J.Soukeník (Z.Růžička, L.Hladiš, R.Pagáč) jsme jim jednak dali přes prsty a jednak můžete vidět, že jsme měli ustálený celek a v porovnání s předchozí uvedenou jedenáctkou mnoho změn nenajdete. Domácí chtěli naši branku ohrozit vysokými centry a dlouhými balony do vápna, ale tam kralovali naši stopeři a brankář. A po zemi jim to také nevyšlo. Udeřili tedy naši a v obou případech P.Bobčíkem. První branku mu nachystal svým únikem J.Soukeník a tu druhou domácí brankář špatným odkopem a náš útočník mu z voleje vrátil míč ze třiceti metrů zpět do branky. Veselý návrat a Přečkovice před náma. Čili zase soupeř, který nám příliš nevyhovoval, ale na výběr není. S.Soukeník usedl pouze na lavičku a po přestávce už byl na hřišti a překvapivě v útoku. Hosté totiž vedli lacinou brankou z přímého kopu a reálně hrozila druhá ostuda. Ve druhém dějství jsme stav brzy otočili J.Soukeníkem a po dalším centru se trefivším R.Smolčákem, ale přibyly i starosti. Po druhé žluté opustil hřiště J.Šimčík a S.Soukeník se musel pakovat zpět na stopera. Hosté toho nejenomže nevyužili, ale také dohráli jenom v deseti a v tomto počtu se na nic nezmohli. Naši pluli soutěží v naprosté pohodě a o záchranu hrající béčko Ořechova jim nemohlo a ani nabylo soupeřem. Střeleckou fazónu potvrdil J.Soukeník a už do poločasu se trefil dvakrát. Po něm dostali slovo i ostatní. Dvě branky si připsal i P.Bobčík, který dorážel přímý kop a zakončoval akci R.Šlapala. Pěknou kombinaci více fotbalistů zakončil pátou brankou utkání a svou druhou v sezóně L.Hladiš. Přísná penalta proti nám jenom upravila stav na konečných 5:1. V Pitíně jsme mohli definitivně potvrdit náš postup, ale o ten hráli i domácí. Vzali to však za špatný konec a hráli až přilš důrazně. Hned dva jejich hráči museli do sprch předčasně a to se také projevilo na jejich podrážděnosti. Trpělivou hrou jsme se dopracovali k jediné brance (P.Bobčík) celého utkání a také k návratu do okresního přeboru. Vzteklí domácí se mohli uklidnit za čtrnáct dnů, když se vlezli mezi pětici postupujících. Poslední domácí utkání jsme odehráli s Bystřicí a s vědomím postupu. Výkon podle toho i vypadal a hrálo se stylem, že nic nemusíme. Za špatného počasí jsme i tak šli do dvoubrankového vedení (S.Soukeník a vlastní) a to nás ukolébalo ještě víc. Hosté nejprve snížili a dokonce i vyrovnali, ale pro jejich druhý gól neměl rozhodčí pochopení a tak zůstalo u výsledku 2:1. Šestadvacáté kolo jsme odehráli v Mistřicích a cílem bylo udržet jarní neporazitelnost (v součtu jsme ji udrželi 16 utkání). Nepodařilo se. Domácí se chtěli rozloučit vítězstvím i postupem a dali do utkání víc. Herně vyšel začátek lépe našim, ale brankově se prosadili domácí. Krátce před přestávkou nás dohnal takový liják, že bylo utkání na padesát minut přerušeno a jenom zásluhou dlouhých dnů bylo možno dohrát. V rybníku se nám podařilo doplavat M.Hladišem k vyrovnání, ale nakonec nás domácí utopili dvěma góly. Prvenství v tabulce nám proto uniklo a o skóre končíme druzí za Drslavicemi. Že je to stejně jako další tři místa postupující flek už víme. Jarní bilance 9 – 3 – 1   26:11 a 30 bodů nenechala nikoho na pochybách a snad jenom první dvě jarní remízy byly varováním, že by to nemuselo být snadné. Naše sestava byla po celou sezónu konsolidovaná a neuvěřitelných 10 (!) fotbalistů odehrálo alespoň 23 utkání z 26 možných. Střelecky náš mančaft drželi S. a J.Soukeníkovi a v brance se dařili P.Matrasovi, jehož deset vychytaných nul to napovídá. Spolu s náma postupují do okresního přeboru i Drslavice, Zlámanec, Pitín a Mistřice. To je společnost…

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – S.Soukeník, 25 – Šlapal, Matras, Šebesta, L.Hladiš, 24 – M.Hladiš, Růžička, J.Soukeník, 23 – Urubčík, Mudrák, 19 – Bobčík, 17 – Pagáč, 15 – Šimčík, Smolčák, 13 – P.Konrád ml., 9 – R.Mahdal, 8 – M.Výmola, 7 – J.Vacula, 1- Hurbiš, M.Mahdal, Bortel, Havelčík, P.Šmíd. Trenérem byl  celou sezónu Libor Bortel.

Střelci gólů: 13 – S.Soukeník, J.Soukeník, 5 – P.Bobčík, 3 – R.Mahdal, Šebesta, 2 – Smolčák, Mudrák, L.Hladiš, Urubčík,  1 – Šimčík, P.Konrád, M.Hladiš, Havelčík, vlastní