Muži – 2000/2001

OKRESNÍ PŘEBOR  2000 / 2001

PO ZPACKANÉM JARU SESTUPUJEME

  Loňská sezóna a hlavně její jarní část měla být jakýmsi varováním, že naše působení v okresním přeboru nemusí být samo sebou a je potřeba si ho každou sezónu zasloužit nebo lépe řečeno obhájit. Jestli jsme si vzali ponaučení před sezónou 2000/01  k srdci bude z následujích řádků snad jasné. Trenérské žezlo bylo S.Straňákovi celkem logicky a očekávaně odebráno a vedení celku se ujala dvojice aktivních fotbalistů. Jedním z nich byl navrátilec z Vlčnova J.Havelčík a tím druhým S.Soukeník. Ti se museli obejít hlavně bez dvojice P.Šupina a R.Ferenc, kteří patřili na jaře do základní sestavy, ale také bez mladého P.Lukeše a trojice klubových legend, které už vloni jenom paběrkovali, ale zmínit jejich konec je povinnost. Jednou pro vždy jsme museli oželet služby F.Bartoše, F.Kolacie a R.Pražana. V jejich stínu se vytratili i povětšinou náhradníci J.Vlk a S.Stojaspal. Z nových tváří vzpomeneme na Michala Davida a jeho půlroční hostování ze Strání a druhým do základní sestavy byl J.Havelčík. Další nováčky boj o základní sestavu teprve čekal a někteří z nich se ani nedočkali. V každém případě nikdo z kvarteta Jan Smetana, Marek Výmola (oba návrat z fotbalového důchodu), Petr Šmíd a Jakub Vacula (oba z dorostu) díru do našich archívů, natož do světa, neudělá. V této sezóně se to ostatně nepodaří skoro nikomu.
   Co se týká složení okresního přeboru tak nastaly jenom dvě změny. Postoupivší Březolupy a naopak sestupijící O.Lhotu nahradily Havřice a Bánov. O dvě derby tak bylo postaráno a jedno se hrálo hned v prvním kole. To k nám přijel znovuzrozený Bánov a s ním i množství diváků.  Celkový počet přítomných se zastavil až na neuvěřitelné cifře 520! Že se jednalo o nejvyšší návštěvu v celém ročníku hlásaly i noviny a my přidáme, že se lidi rozhodně nenudili. Když už se na hřišti nic nedělo tak se dokázaly obě konkurenční tlupy poškádlit mezi sebou a domácí Nivničané měli co dělat, aby po zápase uhájili dvě vlajkové lodě a za ty považujeme jednak kabiny, ale hlavně Penaltu (hospodu). Rušno bylo i na hřišti. Hosté byli dobře připraveni a nechyběl jim ani tradiční nováčkovský elán, ale první gól jsme vstřelili my. Radost trvala přesně do chvíle, kdy brankář hostí S.Vacula začal u rozhodčího zpochybňovat regulérnost gólu a nakonec dosáhl svého a stav zůstal bezbrankový. Ještě před přestávkou šli hosté do desíti a na tom už nikdo nic nezměnil. Zatím. Přestože bylo hostí míň tak první uznaný gól utkání si připsali oni. Nervozita stoupala na obou stranách a u Bánovjanů vyvrcholila další červenou kartou, což  nám hrálo do not, ale přes zhuštěné obranné hradby jsme se dlouho nemohli prosadit. Podařilo se to až M.Davidovi, který obstřelil hostujícího brankáře a vyrovnal na 1:1. Do konce ještě něco chybělo, ale kohouti už bod ubránili i v devíti. Další kolo jsme valili na konec světa do Ořechova a to byl mančaft s postupovými ambicemi. Názory na utkání se diametrálně různily, což bylo patrné z hodnocení trenérů mužstev. Zatímco domácí Flašar tvrdil, že měli utkání ve své režii a měli vyhrát vyšším rozdílem tak náš J.Havelčík viděl vyrovnané utkání, které rozhodly naše dva vlastní góly (M.Hladiš, S.Soukeník). Do správné branky mířili a o kosmetickou úpravu stavu na 2:4 se zasloužili S.Soukeník a R.Šlapal. Naši nastoupili bez J.Karlíka, J.Soukeníka a také J.Havelčík koučoval jenom z lavičky.  V dalším zápase se všichni tři do sestavy vrátili, ale pro změnu chyběl na dovolené se slunící S.Soukeník a M.David. Kudlovice jsme však složili na lopatky celkem v poklidu. Dařilo se J.Havelčíkovi a ve středu pole R.Šlapalovi s R.Smolčákem, kteří dali naší hře něco o čem se vzletně mluví jako o řádu a myšlence. Po dobrém výkonu a brankách R.Smolčáka, T.Urubčíka a J.Soukeníka jsme vyhráli 3:0. V sestavě P.Matras – M.Hladiš, J.Havelčík, J.Karlík, L.Hladiš – R.Pagáč, J.Matušík, S.Soukeník, R.Smolčák – T.Urubčík, J.Soukeník (J.Šimčík, M.David, Z.Šebesta) jsme odjeli do Havřic, kde jsme sahali po bodech. Zůstalo jenom u osahávání, protože jsme se v poslední pětiminutovce zhroutili a vlastními kopanci nabídli domácím body. Ti nelenili a  obrátili stav na 4:3 (T.Urubčík, S. a J.Soukeník). Osm inkasovaných branek ve dvou venkovních zápasech ostře kontrastovalo s domácí tvrzí a to platilo i po hodovém duelu s hluckým béčkem. Naše problémy se sestavou byly obrovské a dokonce nebylo ani brankáře. Do brány putoval T. „Čenda“ Urubčík a jen tak mimochodem vychytal čisté konto. Naši na nule nezůstali a už do poločasu skórovali dvakrát. Prvním slavným byl Z.Šebesta a druhým S.Soukeník. 2:0 stačilo a včíl porovnáme skóre doma (6:1) a venku (5:8). Vidíte ten rozdíl? Poklidné šesté místo bylo po utkání v Šumicích minulostí a to definitivně. Vedoucí celek nám připravil debakl 5:0 a my stěží vydrželi poločas. V 7.kole už se zase hrálo podle našich not a výhra 3:0 nad posledním týmem tabulky byla povinností. Buchlovice toho mnoho nepředvedly a nás potěšil dvougólový šestnáctiletý dorostenec J.Vacula. Třetí gól přidal Z.Šebesta a po mnoha letech nečinnosti překvapil dobrým výkonem J. „james“ Smetana. Další zbytečný výlet jsme podnikli do Drslavic. Ačkoliv měli domácí jenom 5 bodů a doma inkasovali jedenáckrát tak jsme ten dvanáctý neuklohnili. Dva góly jsme naopak obdrželi a z hrůzou jsme zjistili, že ze šestnácti obdržených gólů jsme jich patnáct dostali venku. Aby se to trochu začalo vyrovnávat tak jsme za týden zazmatkovali i na domácím hřišti s Vlčnovem. V první půlce jsme tahali pilku my a po brance J.Soukeníka jsme vedli 1:0. Ve druhé nám vypadla neznámo kam a hosté stav otočili ve svůj prospěch a za výhru 2:1 odvezli všechny tři body. V Traplicích jsme následující utkání vyhráli 1:0 (R.Pagáč) a tím pozitiva končí. Čert vem celý fotbal, protože to, co se dělo po utkání na fotbal nepatří. V zažloutlých stránkách rozeznáváme komentář Z.Šebesty: „Po utkání jsme se chtěli dostat do kabiny, ale horda vesměs opilých neurvalců nás obklopila a jeden z nich nás dokonce ohrožoval tyčí na sundávání sítí. Připadal jsem si jako v uličce hrůzy. Něco podobného jsem ve fotbale ještě nezažil. Přiznám se, že jsem měl opravdu strach. Jestli se má fotbal ubírat tímto směrem, to raději úplně skončím.“ Domácí R.Kotyza to tak horké neviděl: „Je pravda, že diváci se nahrnuli před kabiny a dávali hlasitě najevo nespokojenost s výsledkem. Rozhodující gól jsme totiž inkasovali těsně před koncem. K žádnému fyzickému kontaktu mezi diváky a hráči ale nedošlo.“  Událostem se věnovaly i Slovácké noviny a přinesly článek s názvem “ V Traplicích bylo horko i po zápase, asistenta sudího údajně zlynčovali!“. Jenom to slůvko údajně bylo navíc, neboť našeho asistenta rozhodčího Laca Baču jsme našli po cestě zpátky u Sušic v takovém stavu, že jsme se skutečně báli o jeho život. Do parády si ho totiž vzali místní prázdné hlavy. Důvodem ovšem nebyl jeho výkon na pomezní lajně, ale jarní utkání v Nivnici, když během něho vyvedl z restaurace hostujícího ochlastu za límec košile a ten zosnoval odvetu v poměru pět na jedno. Svádět další domácí porážku na tyto události není na místě, ale fakt je ten, že jsme za týden kupili chybu na chybu. Sousední dolněmčanské béčko nám do poločasu nastřílelo čtyři kousky a bylo po utkání.  Snížení S.Soukeníkem na 1:4 kromě osobních statistik nic neřešilo. Domácí derby s „Konrádovým“ Horním Němčím nepřišlo v příliš vhodnou dobu. Hra našich skomírá a víra v nějaké zlepšení není k nalezení. Jedinou branku utkání zaznamená Velecký hrající v dresu hostí a jenom nám tím přidává starosti. Těch určitě neubyde ani po posledním podzimním přestavení. Vezeme sice bod z Kněžpole za remizu 1:1 (J.Havelčík), ale předchozích jedenáct ztracených bodů doma je příliš mnoho a čtyři venku získané je nenahradí. Podzim končíme s bilancí 4 – 2 – 7  18:24 a 14 body. Náskok sedmi bodů na poslední Buchlovice není kdovíjaký a to nemluvíme o šesti na předposlední Kudlovice. Překvapením je, že jsou dva naši fotbalisté (S.Soukeník a T.Urubčík) zařazeni do podzimní sestavy Slováckých novin. Přesto nás v zimě nás čeká hodně práce.
   V pauze před jarní částí se toho u nás moc nezměnilo. Hostování skončilo M.Davidovi, jenž u nás odkopal dvanáct utkání a vstřelil jednu branku. Na útočníka to bylo málo, ale od šestnáctiletého kluka jsme nemohli očekávat, že potáhne tým. Druhým odcházejícím hráčem byl do „světa“ kráčející J.Karlík a tím jsou odchody hotové. Směrem k nám se nevydal vůbec nikdo, což vešlo do dějin jako ojedinělý jev. Rádi jsme tak byli jenom za uzdraveného R.Smolčáka, který marodil od 5.kola a výše zmíněného navrátilce M.Výmolu.  Poslední dvě sezóny jsme měli jaro slabší podzimu a nic takového se opakovat nemohlo, protože k ubohým čtrnácti bodům jsme nutně potřebovali připočíst objemnější cifru. V opačném případě by se daší příběhy psaly černou tuší.
   Fotbalové jaro na sebe chvíli nechalo čekat a prosit se, jelikož počasí bylo proti původnímu startu. Autobus nachystaný do Bánova proto zůstal v kůlně a start proběhl v domácím prostředí. Pro nás to bylo jednoduše řečeno z bláta do louže, poněvadž Bánov byl po podzimu první a náš první protivník z Ořechova druhý. A velmi nemilé bylo zjištění, že rozdíl v tabulce byl vidět. Po vedoucí brance hostí jsme na chviličku zalapali po dechu, když byl vyloučen jeden z hráčů hostí, ale našeho hrajícího trenéra J.Havelčíka nenapadlo nic lepšího jak oplácet a bylo po přesilovce. Druhá branka soupeře padla ještě před přestávkou a rozpoložení obou celků bylo zřetelně odlišné. Po třetím gólu v naší síti už bylo načase vyhlížet konec. Tím spíš, že naše první radost přišla až po čvrté brance soupeře. Hrůza děs. O utkání v Kudlovicích by možná bylo předčasné psát jako o záchranářském, ale málo platné bylo to tak. O to horší bylo, že nás domácí přestříleli a tři inkasované branky byly potvrzením naší Achillovy paty. Vymlouvat se na absenci S.Soukeníka není na místě, protože i s ním jsme týden zpět dostali ještě o gól víc. Pro pořádek přidáme dva naše střelce a těmi byli J.Soukeník a M.Výmola. Domáci derby s  Havřicemi bylo zajímavé  minutami vstřelených branek. Kdo přišel o minutu později ten neviděl gól J.Soukeníka a kdo šel k výčepu o minutu dřív tak ten si nechal povykládat o vyrovnání hostí na konečných 1:1. Naši v sestavě P.Matras – M.Hladiš, T.Urubčík, J.Havelčík, L.Hladiš – R.Pagáč, R.Smolčák, R.Šlapal, Z.Šebesta – J.Smetana, J.Soukeník (P.Šmíd) dostali vyrovnávací branku přímo z rohového kopu a asistenci si připsal větr. Odborníci očekávající vlažný výkon Havřic byli zklamáni. Bodejť by ne. Na nějaké překvapivé výsledky dochází mnohem později jak v půlce dubna. K utkání v Hluku s béčkem jsme přistoupili jako banda nazdárků. Dopolední začátek mnohé zaskočil natolik, že nestačili buď vstanout anebo vystřízlivět. Dvě naše branky v závěru znamenaly výsledek 2:2 (M.Výmola, R.Smolčák) a dobrý bod, ale s podobným přístupem to vede leda do záhuby. Se Šumicemi byl už přístup lepší nebo dokonce daleko lepší, ale nic naplat. Soupeř hraje v nejvyšších místech a ztrácet v tápající Nivnici nechtěl. V první polovině padly dvě slepené branky, když na tu hostující odpověděl J.Soukeník, ale to bylo z naší strany vše. Diváci si ještě nestačili utřít pusu od poločasových laskomin a hosté už vedli. Do našeho chatrného sebevědomí to byla další rána a na stavu 1:2 se už nic nezměnilo. Dva chudé jarní body nás zavedly na dno a tam jsme už setrvali. A to se zrovna jaro ptalo, co jsme dělali v zimě.. O chycení se stébla jsme hráli v Buchlovicích, které po podzimu uzavíraly tabulku. Jejich jarní forma však byla opakem té naší a 2:1 nás poráží. Branku zaznamená J.Havelčík, ale nestačí to. Za dva dny hrajeme v Bánově dohrávku a ani tady nejdeme pod dvě inkasované branky (za celé jaro jsme inkasovali dva góly a víc 11x). Domácí stále pomýšlí na postup, ale herně nás o mnoho (jestli vůbec) nepředčí. První gól domácích dává Šenkeřík prudkou ranou z přímáku a druhý padne až v závěru a je vlastní (R.Smolčák). Domácí tak vítězí 2:0. Neúplná sestava si snad zasloužila i bod. Jak za nasazení tak i ze herní stránku. Tak či tak poprvé na jaře nedáváme ani gól. Drslavice (nakonec sestoupí také) se zlepšeným jarem snaží silou vůle dostat z ohrožení, ale moc si nepolepšily a hraje se o „šest“ bodů a poražený může vyhlížet losovací číslo do příštího ročníku okresní soutěže. Naši se z toho nemůžou vzpamatovat a jenom těžko vytahují kopačky z bahna. Po další neplodné hře prohráváme doma 0:2 a už to vypadá, že se právě tato tato sestava nesmazatelně podepíše pod pádem do fotbalového sklepa. Po mnoha letech v krajských soutěžích anebo přinejmenším v okresním přeboru se chystá velké zklamání a vysvětlování. Ve Vlčnově uhrajeme slavný třetí jarní bod, který se později ukáže jako bezcenný. Po poločasovém vedení se nakonec body dělí za remízu 2:2. Nevyvarovali jsme se totiž znovu laciných chyb v defenzívě a počet inkasovaných branek narůstá.  Za týden se hraje doma s Traplicemi a otázkou je jestli se nechystá nějaká odveta za podzimní pozápasovou nakládačku. Nechystala se a i tak by přišla vniveč, protože z Traplic dojeli jenom fotbalisté.  Naši hráli v sestavě P.Matras – M.Hladiš, S.Soukeník, J.Šimčík, L.Hladiš – Pagáč, M.Výmola, J.Matušík, Z.Šebesta – J.Soukeník, R.Smolčák (J.Smetana, J.Vacula) a dosáhli konečně na vítězství. Jediný gól celého duelu dal po úniku J.Soukeník. Do konce ročníku chybí tři kola a i přes výhru je dílo hotové. Ke cti slouží, že se naše sestava nesesypala a soutěž dohrávají všichni, kdo se o sestup „zasloužili“. Horší už je, že se sesypala naše hra, ale už byla vlastně v troskách delší dobu. Před utkáním v D.Němčí s béčkem optimisté stále počítali, že devět bodů by určitou naději dávalo, ale realisté věděli, že jsme jich za celé jaro uhráli jenom šest. A žádný nepřibyl ani u našich sousedů. Obrany si se svou prací příliš hlavu nelámaly a obě ofenzívy měly navrch. Z celkových sedmi gólů jich bohužel dali většinu domáci (4:3 2x J.Soukeník, S.Soukeník) a už nezbývalo než dopít smradlavý kalich do dna. A v Horním Němčí se nám nikdy moc dobře nepilo. Naší defenzívě se několikrát podlomily hliněné nožky a do naší ohrádky propadly další čtyři kusy. Dva sice dáváme S.Soukeníkem i my, ale to nemůže stačit a prohráváme 2:4. U našeho loučení se s okresním přeborem asistuje Kněžpole a v zápase padá neuvěřitelných devět branek. Celkem uvěřitelné je, že pět jich dostáváme my! První dva zařídil J.Soukeník, ale do poločasu už bylo vyrovnáno. Po přestávce jsme šli po přesném zásahu Z.Šebesty znovu do vedení a znovu to nestačilo. Hosté trochu zabrali a stav otočili ve svůj prospěch. Penaltu S.Soukeník nepromění a tak musí vyrovnat brankou ze hry. Poslední na střelnici nakráčí hosté a pátým zásahem proděraví dresy – 4:5 (2x J.Soukeník, Z.Šebesta, S.Soukeník). O našem sestupu bylo rozhodnuto již dříve a bylo to dobře, protože dnes by diváci asi hráče vynesli v zubech. U diváků se můžeme zdržet. Na podzim, kdy to tak špatně nevypadalo jich chodilo na domácí utkání průměrně 250 a venku na nás dokonce 261. Na jaře šly tyto čísla pořádně dolů. Doma byl průměr už jenom 137 a venku navlas to samé. Stejně jako jarních šest bodů i to svědčí o úrovni naší hry. Další číslo se týká počtu obdržených branek – 57!!! Po dvanácti letech ochutnáme okresní soutěž. Snad se nám tam nezalíbí. podzim:  11. Nivnice   4 – 2 – 7  18:24  14 b. jaro:    14. Nivnice  1 – 3 – 9   20:33  6 b.  doma:  14. Nivnice   4 – 2 – 7   19:22  14 b.   venku:  14. Nivnice 1 – 3 – 9  19:35  6 b.

Slovácké noviny ve svém komentáři píší: „Totální propadák zaznamenala Nivnice, která už loni naznačila, že něco není v pořádku. Po celkem slušném podzimu však jaro vůbec nezvládla. Jediná výhra a tři plichty hovoří za všechny komentáře“.

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – Pagáč, 25 – Matras, 23 – Šlapal, Urubčík, 22 – S.Soukeník, L.Hladiš, 21 – J.Soukeník, 20 – Matušík, Havelčík, 19 – M.Hladiš, 17 – Smolčák, 14 – Šebesta, 13 – J.Smetana, 12 – M.David, Šimčík, 11 – J.Vacula, 10 – M.Výmola, 8 – Karlík, 5 – Šmíd, 4 – Mudrák, 1 – Bobčík, Vrága. Trenéry byli celou sezónu  Jiří Havelčík a Stanislav Soukeník.

Střelci  gólů: 12 – J.Soukeník, 8 – St.Soukeník, 3 – Smolčák, Šebesta, 2 – M.Výmola, J.Vacula, Urubčík, Havelčík, 1 – David, Pagáč, J.Smetana, Šlapal