Muži – 1996/1997

OKRESNÍ PŘEBOR 1996 / 1997

I PŘES JARNÍ SPÁNEK 4.MÍSTO

   Ročník 1996/97 nás opět v žádné oslnivé formě nezastihl, přestože se o mírném zlepšení mluvit dá. To se však týkalo zejména herní složky v podzimní části, protože jarní polovina spokojenost nepřinesla a doslova jsme ji protrpěli. Podložit zmíněné zlepšení čísly můžeme jenom s přivřením obou očí, protože jsme získali jenom o bod více jak loni a také postavení lepší o dvě příčky je jenom kosmetické. Po loňském triumfu Břestku se v letošní sezóně hrálo díky movitým tupeským fotbalistům jenom o druhé místo, přestože se Boršice v první polovině soutěže mocně snažily. Do boje o první místo jsme se „zapojili“ i my a tuto pikantní historku vzpomeneme v závěru podzimní části ročníku. Po mnoha letech už můžeme. Než vkročíme na trávník tak celkem logicky přistoupíme k inventuře a změnám v nivnickém kádru. Těch bývalo v tehdejších letech opravdu požehnaně a nevyhly se ani létu 1996. Ta nejviditelnější nastala na trenérském můstku. Výbor usednuvší na své posty v počátku roku 1995 už začínal být fotbalovou prací nasycen a rád mezi sebou přivítal nové tváře v podobě ing. M.Vykydala (po F.Karlíkovi usedne na předsednickou sesli), K.Kopeckého či M.Pilky. Pozice P.Konráda z těchto důvodů už tak silná nebyla a nikdo se nedivil, že ho vystřídal Ladislav Kalina z Uh.Brodu. Ten už nemohl rátat s přespolní trojicí M.Mikyska (St.Hrozenkov), J.Mahdalík (Bojkovice) a K.Slinták (Havřice). Z Nivničanů se znovu zkoušel prosadit J.Soukeník v D.Němčí, brankář S.Stojaspal cvičil pořadový krok na vojně a Pe.Ambros opět končil. Příchodů bylo více jak odchodů, ale jak už to bývá tak někteří se uplatnili více a jiní vůbec. Ani vybalit si například nestihl David Kubiš z Bánova (jeden start) a Peczek (to samé) z kroměřížské vojenské posádky. Lepší už to bylo se zbývajícími posilami. Z Hradčovic přišel Jiří Matušík, z dorostu Petr Konrád a Michal Hladiš (ten z brodského), Rostislav Šupina z Havřic, Tomáš Urubčík z Uh.Brodu, Michal Jurásek z D.Němčí a Ladislav Řihák z Újezdce.
    Letní příprava byla věnována sehrání týmu a seznámením se s požadavky nového trenéra a vrcholila startem v poháru. Ten jsme odehráli ve St.Hrozenkově a soudě podle výsledku asi dobře, ale přece jenom nebudeme dělat z výhry v Hrozenkově velblouda. Na vysoké výhře 6:0 se brankově podíleli L.Řihák (3x), R.Pražan, R.Šlapal, M.Hladiš. Mnohem důležitější utkání bylo v rozpise za týden. To jsme cestovali pod Buchlov a návrat byl veselý. Jediný gól vsítil v Buchlovicích L.Řihák a tři body od soupeře, který byl loni před náma byly cenné. Domácí premiéra byla na pořadu druhého kola, když k nám přijely Březolupy. Poslední vzájemné utkání v Nivnici zůstalo nedohráno a malé vzrůšo bylo i tuto srpnovou neděli. Praporek pomezního L.Bači skončil po zákroku hostujícího fanouška v poli, což bylo do jisté míry překvapením. Menším už to, že za ním letěl i hostující fanoušek, aby byl klid na fotbal. Naši nastoupili v sestavě P.Matras – J.Karlík, J.Havelčík, P.Mudrák, Lib.Bortel – R.Šupina, R.Šlapal, T.Urubčík – M.Jurásek, L.Řihák, R.Pražan (F.Bartoš, M.Hladiš, L.Hladiš) a sázka na tuto jedenáctku vyšla. Po pěkných akcích jsme vedli 2:0 (L.Řihák, R.Šupina) už do poločasu. Ten druhý už byl údržbový, ale co je doma to se počítá. V D.Němčí jsme s domácí „dvojkou“ prospali začátek a na konci jsme pozdě „bycha honili“ a nedohonili (3:2, 2x L.Řihák). Hodové utkání se Slavkovem nám vyšlo herně i střelecky a teprve v tomto zápase se gólově v naší sestavě prosadili i Nivničané (3:1, J.Havelčík, F.Bartoš, R.Pražan). Bod z Kostelan za remízu 3:3 (2x J.Havelčík, M.Hladiš) při pohledu na tabulku asi slavný nebyl, ale my víme, že ač jsme vedli, tak jsme po domácím obratu zachraňovali J.Havelčíkem bod v poslední minutě. Duel se Lhotou byl slavnostnější než jsou běžné zápasy, protože se před  a nakonec i po utkání slavily „abrahámoviny“ Pavla Ambrose. Hráči  mu neděli pokazit nehodlali a tak odjela O.Lhota po zásluze s prázdnou (2:0, 2x F.Bartoš) a Nivničané nadále hájili domácí tvrz. V Kunovicích s béčkem nám citelně chyběli J.Havelčík s F.Bartošem a snad i proto jsme jeli jen pro bod. Po remíze 2:2 (R.Pražan, R.Šupina) bylo splněno. Proti Kudlovicím si přišli na své diváci i fotbalisté. Pochopitelně ti naši, protože jsme hostům nasázeli sedm gólů (7:0, 2x F.Bartoš, 2x R.Šupina, 2x L.Řihák a R.Pagáč). Páté utkání v řadě bez prohry a mírný odstup od vedoucích celků byl dobrý vstup do přeboru a nezkazili jsme ho ani v Šumicích. Tam jsme nastříleli tři góly už do poločasu (3:1, 2x R.Šupina, R.Pražan) a domácí nenašli protizbraň, poněvadž jsme jim to nedovolili. V Tupesích nám domácí předvedli kdo je králem soutěže (4:0), na což jsme nenašli slova. Přehnanou tvrdostí jsme domácím jistě radost neudělali, ale třeba je ještě potěšíme jinak. Špatný výkon jsme předvedli i za sedm dní proti béčku Bojkovic. Nebýt výborného P.Matrase tak se body minimálně dělily (1:0, J.Šimčík). V H.Němčí jsme už balili tři body do tašky, ale šest minut minut před koncem nám po domácím vyrovnání dva vypadly (1:1, R.Šupina). Považujeme to za ztrátu bodů i koncentrace. V závěrečném podzimním utkání dochází k oné památné historce. Do Nivnice míří tým Boršic, stále ještě držící krok s Tupesy, ale také autobus s příznivci Tupes, kterým nechybí bubny, trumpety a sympatie k našim. Na utkání jsou delegováni tři rozhodčí, kdosi dokonce duel natáčí, ale vše ku prospěchu věci. Naši hrají výborně a těsně před koncem vedou o jednu branku. V 84.minutě  však úsměv mrzne, jelikož je proti nám odpískána penalta. Ta končí k naší radosti na tyči a J.Karlík ve sprchách, protože neopomněl sudímu řéct, že se pravda ukázala. Drama končí (2:1, L.Řihák, Peczek) a dvě družiny mají radost. Nivničané si výhru zasloužili a od třetí strany (Tupesy) inkasují deset tisíc a nespočet flašek tupeské keram.. ehm slivovice. Mnoho našich fotbalistů se z ní nevzpamatovalo celý následující týden a k poháru do Korytné odjel kdo měl ruky nohy. Potvrdilo se, že náhradníci ještě na základ nemají a domácí nás  z poháru vypoklonkovali (2:1, R.Pražan), což by asi nikoho neštvalo nebýt to v Korytné. Třetí místo po polovině soutěže (8 – 3 – 2  29:16 – 27 bodů) je víc než potěšitelné a trenérovi se podařilo najít vhodné složení sestavy poměrně brzo po svém nástupu. Klid ovšem u nás neznáme a tak se ho v zimní přestávce nedočkáme. Sotva se výbor po roce a půl seznámil s veškerou problematikou tak v jeho řadách dochází k roztržce a v zasedací místnosti to na konci roku vře. Výsledkem hádek je konec Pa.Ambrose, K.Chmelického a J.Kaně. O co šlo? O sponzorské peníze, které byly slíbeny, ale skutek utek. Zanedlouho se k těmto odchodům přidávají i K.Hladiš, F.Karlík a F.Bradáč (J.Kreisl skončil už dříve). Z bývalého nadšení nového výboru nezbylo kromě  roku a půl práce už vůbec nic. Věru brzy.
    V zimní přestávce k žádným závažným změnám v hráčském složení nedochází a do druhé poloviny startujeme prakticky v totožném uskupení. Snad jenom J.Havelčík přemýšlí co dál a v rozjímání bude pokračovat po většinu jarní části. Do ní vstupujeme diametrálně odlišně od té podzimní a na výhru budeme čekat do pátého kola. V tom úvodním u nás vítězí 2:0 Buchlovice po dvou gólech v úplném závěru, když nám schází potrestaní P.Mudrák a J.Karlík. Ti však na starosti ofenzívu nemají a přesto gól vstřelit nedokážeme. Po šesti domácích podzimních výhrách ztrácíme na vlastním trávníku první body. V Březolupech už je to lepší a bereme bod za plichtu (2:2, L.Řihák, R.Pagáč), ale pohodu nenacházíme. Hned další kolo to potvrzujeme domácím zaváháním s béčkem D.Němčí (2:4, M.Jurásek, T.Urubčík) a to, co jsme na podzim uhráli nad plán jsme už poztráceli. Hráli jsme bez několika hráčů základu a od 10.minuty pouze o desíti, bez vyloučeného L.Hladiše (ruka na brankové čáře). To nemohlo dopadnout dobře. Bod ze Slavkova (2:2, R.Šlapal, L.Řihák) situaci zachránit nemůže, ale vítáme ho, protože jsme prohrávali 0:2 poločas a vyrovnali pár minut před koncem. V tomto srabu přijíždí poslední Kostelany, ale v našem rozpoložení utkání „pustit“ nemůžeme. Hosté si musí poradit sami, ale naši jim v tom brání (4:2, M.Jurásek, R.Šupina, R.Pražan, L.Řihák), jelikož by přišli o všechny diváky. Ve Lhotě to dlouho vypadalo na dělení bodů, leč po štěstí si šlapeme v úplném závěru (3:2, R.Šlapal, Lib.Bortel) a přicházíme i o ten jeden, ale domácí hrají o záchranu..  Ve 20.kole hrajeme už bez iluzí doma s béčkem Kunovic. Sestava P.Matras – J.Matušík, Lib.Bortel, P.Mudrák, L.Hladiš – R.Šupina, R.Šlapal, R.Pagáč, M.Hladiš – R.Pražan, M.Jurásek (J.Šimčík, L.Řihák) nutně potřebuje body a uspokojit příznivce. To se nám daří, ale hra má k ideálu daleko. Přesto vítězíme 2:1 (R.Šlapal, R.Šupina) a je to teprve druhá výhra ze sedmi jarních zápasů. V Kudlovicích to opět nestojí za nic. Nemáme ani bod ani vstřelený gól a vracíme se sklíčeni (0:1) a po dlouhé době opouštíme třetí příčku. Zatím jenom o skóre za Slavkov, ale už natrvalo.  Pro celý oddíl už je jarní část utrpením a to zbývá do konce jarní části ještě pět utkání… Dílčí radost máme ze skalpu Šumic, které se motají v horní polovině kolem nás a navíc je to derby. Zlepšení ve druhé půlce duelu nám zajistí výhru 3:1 (T.Urubčík, M.Jurásek, R.Pražan) a alespoň na týden je klid. Čekají nás však první dva týmy tabulky. Domácí Boršice už o nic nehrají a doma se trápí i s náma. Soupeř doma už nedal gól ani nepamatuje a nejde to ani nám. Utkání končí 0:0. Zápas proti postupujícím Tupesům měl výbornou úroveň, ale oba týmy zahodily spoustu šancí. Pro nás je to škoda, protože při troše štěstí jsme mohli být jediným mužstvem, který je porazí. Nestalo se a získáváme alespoň bod (0:0). Potvrdili jsme, že nám to jde líp proti silným celkům a v Bojkovicích už to víme jistě. Domácí „béčko“ je předposlední a „překvapivě“ nás poráží 3:2 (R.Pražan, R.Pagáč), když jsme se probrali až za stavu 0:3. Konečně je tu poslední zápas a hrajeme ho s Horním Němčím které ještě nemá jistotu záchrany (záleželo na okresních celcích v B třídě), ale pomohlo mu odhlášení Kunovic B a také bod z Nivnice. Naši prakticky celý zápas vedli, ale v poslední fázi utkání převzali hosté otěže a vyrovnali (2:2, F.Bartoš, T.Urubčík). Po utkání se zdály spokojené oba celky a ono se tak i bylo. Pro nás byl konec sezóny vysvobozením, protože jarní část (12.místo  2 – 5 – 5  21:33 – 14 b.) byla očistcem a s podzimní se nedala ani srovnat. Konečné čtvrté místo špatné není, ale i přesto nazveme tento ročník šedým a my se musíme zamyslet proč nám utíká tolik bodů s celky hluboko pod náma. 

Hodnocení trenéra L.Kaliny: “ Na celkovém umístění našeho týmu měly největší vliv zápasy hrané na podzim. Ten nás zastihl v mnohem lepším světle. Jarní pokračování už tak dobré nebylo. Některá utkání  byla doslova katastrofální a diváky roztrpčila. Celkově dobré konečné pořadí týmu bylo zřejmě maximem jeho možností“.

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – Matras, M.Hladiš, Bortel, 25 – Pražan, 22 – Pagáč, L.Hladiš, Šlapal, R.Šupina, Urubčík, 21 – Jurásek, 18 – Řihák, Karlík, 16 – Mudrák, Šimčík, 15 – Havelčík, 12 – Bartoš, Matušík, 5 – Pezcek, 1 – P.Konrád ml., P.Konrád st., D.Kubiš. Trenérem byl celou sezónu Ladislav Kalina.

Střelci gólů: 10 – Řihák, 9 – R.Šupina, 8 – Pražan, 4 – F.Bartoš, 3 – Havelčík, Pagáč, Jurásek, Urubčík, Šlapal, 1 – M.Hladiš, Peczek, Bortel, Šimčík