Muži – 1995/1996

OKRESNÍ PŘEBOR 1995 / 1996

S 28 HRÁČI V LEPŠÍM PRŮMĚRU

   V okresním přeboru došlo k mírným změnám a místo nahoru mířících Nedakonic a Hradčovic a sestupujícího Uh.Ostrohu B se novými členy staly Boršice u Buch., Šumice a Slavkov. Nivničané vstupovali do čtvrté sezóny v řadě v okresním přeboru s cílem vylepšit loňské postavení, protože 11.místo bylo hodnoceno velmi negativně. Nový výbor, o kterém jsme psali v minulé kapitole, se pochopitelně snažil tyto ambice naplnit a veřejnosti dokázat, že to s fotbalem myslí dobře. Na našem trenérském místě zůstal P.Konrád a tomu na soupisce přibyl P.Navalaný z vojenské posádky v Kroměříži (hráč Baníku Ostrava) a vrátivší se J.Soukeník. Ten ovšem na novém fotbalovém vedení po čtyřech utkáních našel některé nedostatky a po rozkmotření se s ním zůstal na čtyřech startech. Za dobrou zprávu jsme považovali prodloužené hostování R.Šlapala a J.Mahdalíka z Uh.Brodu a to byly stěžejní letní úkoly. Poslední novou tváří (návrat P.Kapse za ni pochopitelně nepovažujeme) byl Karel Slinták, který přišel v průběhu podzimní části. Ani kolonka odchodů nebyla pochopitelně prázdná a jako první musíme zmínit konec kariéry jedné z legend našeho fotbalu a to třiatřicetiletého Fr.Kolacie (celkem 216 utkání a 65 branek). Další odchody už tak významné nebyly a byli jsme na ně připraveni. Do Polešovic byl prodán golman P.Borik (loňskou sezónu už strávil po hostováních – 61/0) a také hostovačka J.Šáára se změnila v přestup (Hradčovice). Jarní paběrkování J.Vasiljeviče (112/13)  bylo také u konce a žádné utkání už u nás neodehrál. Jiné záležitosti týkající se kádru proběhly až v zimní pauze a k ní teprve příjdeme.
   Přípravné utkání jsme odehráli s velmi rozdílnými soupeři a tomu odpovídaly i výsledky. Nepříliš atraktivní béčko Uh.Ostrohu jsme u nich porazili 2:0 (L.Braš, R.Šlapal). 26.července jsme kopali s dalším béčkem, ale včíl už doma se zálohou Baníku Ostrava (!). Té jsme podlehli vysoko 0:9 a mezi střelci hostí byli i pozdější ligoví fotbalisté Lička, P.Slončík či M.Melecký. Devět branek padlo i v utkání s Drslavicemi (5:4 3x Ambros, 2x Karlík). Rozmanitost soupeřů potvrzuje i utkání se Suchou Lózí (3:0 R.Pražan, J.Havelčík, J.Mahdalík) a béčkem Hulína (to byly tehdy Hradčovice hrající župní přebor) s nímž jsme remizovali 3:3 (R.Šlapal, M.Tondra, F.Bartoš). Po celkem dobré přípravě jsme odjeli k pohárovému utkání do Korytné sice nekompletní (S.Stojaspal –  Lib.Bortel, J.Havelčík, P.Mudrák, L.Hladiš – J.Šimčík, R.Šlapal, J.Karlík – Jar.Konrád (Richtr), P.Štergenich (Pa.Kapsa), R.Pražan), ale že prohrajeme 0:5 to asi nepředpokládal nikdo. Domácí navíc hráli od třicáté minuty o desíti hráčích. No stalo se a další kolo už nás zajímat nemuselo. Mnohem důležitější než tato ostuda byl start do přeboru a ten byl až do třetího kola považován za velmi dobrý. Sestava s Boršicemi  dozná oproti Korytné sedm změn a hrajeme ve složení  P.Matras – P.Ambros, J.Havelčík, P.Mudrák, L.Hladiš – M.Tondra, L.Braš, J.Mahdalík, R.Šlapal – J.Soukeník, F.Bartoš  a výkon tomu odpovídal. Naši byli od začátku lepší a už do pauzy vsítili dvě branky. Po přestávce byl obrázek hry stejný, ale přesto musel svoje kvality potvrdit i náš brankář. Utkání jsme dohráli v klidu, protože hosté upravili na konečných 3:1 (R.Šlapal, J.Mahdalík, F.Bartoš) až v závěru. Vracet se s prázdnou jsme se nechtěli ani z Břestku a povedlo se. Po brankách R.Šlapala a L.Braše jsme přivezli zasloužený bod za remizu 2:2. Velmi divoké utkání jsme sehráli doma s Březolupama. Už v desáté minutě se z přímáku trefil J.Mahdalík a hosté na to odpověděli až přehnanou tvrdostí a po naší druhé brance (J.Soukeník) zvednou kosu ještě výše. Ve 20.minutě opouští scénu po červené kartě první hráč Březolup a fotbal se začíná hlasitě plakat. Horké hlavy nevychladly ani po přestávce a k vidění už jsou pouze povedené akce našeho P.Navalaneho a J.Karlíka, které však brankou neskončily. Hosté odpovídají další červenou kartou za nesportovní chování a utkání spěje neomylně ke sportovní katastrofě. Hosté se snad i oprávněně dožadují potrestání dvou zákroků i v našem vápně, ale u rozhodčího Šedi nepochodí a svou agresivitu už stupňují i v hledišti a je směřována k rozhodčímu. Deset minut před koncem leží na zemi nejprve praporek hostujícího pomezního a hned po něm i hlavní rozhodčí po strkanici hráče Březolup P.Očadlíka. Hlavní rozhodčí je velmi rád, že před rozvášněným davem hostí stihne prchnout do šaten a naši pořadatelé už k němu nikoho nepustí. Utkání končí inzultací a další postup už bude věcí disciplinární komise. Ta za čtrnáct dnů rozhoduje takto: Naši vítězí 3:0 kontumačně, hosté příjdou o svého hráče až do začátku června a v tabulce o tři body (k tomu pokuty pro klub a trenéra Hubáčka). Tím však končí také naše dobrá série tří utkání se sedmibodovým ziskem a na další výhru se hodně načekáme. Hodové utkání s Buchlovicemi nestojí za nic a za bezbrankového stavu to neproměněnou penaltou potvrzuje R.Šlapal. Tři nastřelené tyčky nevedou rovněž k ničemu a ve druhém poločase nás B.Marek trestá dvěma góly a hosté vítězí 2:0. V Tupesích hrajeme v dobré sestavě, ale s domácími držíme krok jenom poločas, když přežijeme i penaltu. Ve druhém už Tupesy svoje šance promění a vyhrávají 2:0. Druhé béčko D.Němčí nám dává doma také zabrat a poločasové vedení neubráníme. Hosté srovnají po pokutovém kopu na 1:1 (J.Havelčík) a výsledek je to asi spravedlivý. V Ostr.Lhotě jsme vzdorovali též jenom poločas a svou převahu v tom druhém domácí potvrdí vítěznou brankou (2:1, Pa.Kapsa). Naše trápení pokračuje i za týden. Hraje se sice dobrý fotbal na obou stranách, ale ani naši a ani H.Němčí branku nevstřelí. Zvláště pro nás to není dobré vysvědčení a tím spíš, že se nacházíme na jedenácté příčce s osmi body. Výsledkového probuzení se dočkáme v 9.kole v dalším derby. Domácí Slavkov mnoho nepředvedl a po bezbrankovém poločase jsme v tom druhém lepší a odvážíme si tři body za výhru 2:1 (R.Šlapal, K.Slinták). Tříbodový systém má ve vyrovnané tabulce kouzelnou moc a po domácím skalpu Kudlovic (3:2, 2x P.Navalaný, K.Slinták) jsme rázem na čvrté příčce a to jenom bod za druhým. V Šumicích se body spavedlivě dělí (1:1, F.Bartoš), ale jinak utkání moc krásy nepobralo. Na každé straně je jeden vyloučený (u nás P.Mudrák) a k nervozitě významně přispívá i rozhodčí Hůlka. Ve dvou posledních podzimních zápasech máme za soupeře poslední dva celky tabulky toho využíváme. Nejprve doma drtíme Kostelany 6:0 (3x J.Mahdalík, F.Bartoš, P.Navalany, R.Šlapal) a prakticky není co řešit. Výsledek je stejný jako výkon obou mužstev a naši rozdělí branky do obou poločasů rovnoměrně. Kněžpole je se šesti body poslední, ale lehké utkání nás nečeká. Na nivnické poločasové vedení domácí stihnou odpovědět, ale na naše dvě slepené branky už ne. Dobře odehrané poslední tři kola (3 – 1 – 0) a celková podzimní bilance 6 – 4 – 3  25:15 a 22 bodů nás v tabulce posouvají na třetí místo a jenom tři body ztrácíme na překvapivě vedoucí D.Němčí B (1.D.Němčí B – 25, 2. Buchlovice 24, 3.Nivnice 22, 4.Tupesy 22). Pohled na tabulku dával tušit, že hra o postup bude velmi dramatická, ale nakonec bylo vše jinak. Předběhneme a doplníme, že postup bude slavit celek, jenž byl po podzimu až pátý, ale jaro odehrál suverénně nejlépe.
   V zimní pauze naše změny neustávají a do Nivnice „rukují“ z Kroměříže vojáci David Masný, Radim Zlámal a Robert Šimek. Naopak se z vojny vrací Roman Pagáč a novou tváří je Michal Mikyska. V našem dresu už neuvidíme L.Braše, P.Navalaného a M.Tondru jimž skončilo zelené období a také definitivně skončivšího P.Kapsu, J.Šimčíka a J.Soukeníka, který zkoušel uplatnění v Újezdci. Změn bylo opravdu dost, ale v tehdejším období se jelo stylem pokus – omyl. Naše startovní pozice byla po první polovině soutěže velmi dobrá a určité očekávání bylo.. co kdyby. Klimatické podmínky na „jaře“ šestadevadesátého byly takové, že STK OFS donutily odložit nejenom první jarní kolo, ale rovnou hned kola tři. Na přípravné utkání tak bylo prostoru poměrně dost a každá uhrnutá umělá tráva byla vítana. Naši na té brodské stihli dvě utkání s Bánovem (5:1 a 3:2) a 14.dubna už mohli konečně na tu přírodní. Na tu v Buchlovicích by však nejraději zapomněli. Domácí jedenáctka nám vyprášila kožich šesti ranami, aniž by se naši zmohli na odpověď. A že jsme těch šancí měli! Hned po našem dobrém vstupu jsme mohli otevřít skóre z penalty, ale R.Šlapal ji neproměnil. Po dvou brankách domácích jsme měli výhodu další penalty, ale síť nerozvlnil ani K.Slinták. Naše hra se rozsypala po třetí brance domácích a po přestávce bylo brzy hotovo. Tupesy k nám přijely bodovat a ještě o poločase na to mohly pomýšlet. O přestávce byl stav 1:1, kdy oba góly padly v samém závěru prvního poločasu. Vedoucí branku našich vstřelil R.Pražan a vítězný gól dal už ve 47.minutě R.Šlapal. Na konečných 3:1 upravil výsledek J.Mahdalík. Po vyrovnaném fotbale jsme nepochodili v D.Němčí (1:2 J.Karlík) a na venkovní problémy upozornilo i dohrávané utkání v Boršicích. Tam jsme v přestřelce prohráli 3:5 (2x J.Mahdalík, R.Šimek) a zjistili ještě dvě závažné věci. První byla ta, že jsme za první čtyři jarní kola prohráli  třetí utkání, což byl stejný počet jako za celý podzim. A druhý nepříjemný fakt byl ten, že jsme za čtyři kola dostali 14 branek a to bylo jenom o jednu míň jak za celou první polovinu soutěže. Ve stejném trendu jsme hráli i nadále. Po remíze doma s Ostr. Lhotou (1:1, J.Mahdalík) přišla druhá domácí dohrávka s Břestkem a právě tento tým byl tím, který rozjel jarní jízdu za postupem. Nezastavili ji ani naši kluci a zejména hostující fanoušci si přišli na své, protože viděli sedm gólů a většinu dali jejich fotbalisté (3:4, F.Bartoš, R.Šimek, J.Mahdalík). Čtyři jarní body (ze šesti utkání) a další cesta do H.Němčí neznamenaly  vůbec žádnou spokojenost, ale právě na neoblíbeném místě jsme se konečně zvedli a po brance Bartoše jsme tímto jediným gólem utkání vyhráli. Doma se Slavkovem postavil trenér P.Konrád sestavu P.Matras – J.Karlík, M.Mikyska, P.Mudrák, Lib.Bortel – R.Šimek, R.Šlapal, R.Pagáč – F.Bartoš, J.Mahdalík, R.Pražan (D.Masný, L.Hladiš) a úkolem bylo vyhrát a vrátit mužstvo do horní poloviny tabulky. Po dvou brankách našich se zdálo, že to v poklidu zvládneme, ale soupeř se nepoložil a dokonce srovnal na 2:2. Za nerozhodného stavu je ve vápně faulován F.Bartoš, ale případný hetrik odmítá a penaltu přenechává M.Mikyskovi a dělá dobře (3:2, 2x F.Bartoš, M.Mikyska). Před výletem do Březolup nás obchází strach a není nikoho, kdo by se na utkání těšil, protože podzimní události jsou stále živé. Strach je asi i v okresních kancelářích a na utkání přijede celé plejáda funkcionářů a delegátů. Žádná odveta se nekonala a všichni přítomní se chovali podle sportovních pravidel. Ironií osudu může být to, že jsme kopali dvě penalty a po nich i 2:0 vyhráli (J.Mahdalík, M.Mikyska)! V Kudlovicích hrajeme už za dva dny (v Březolupech se dohrávalo v pátek) a tak je po naší slávě už za 48 hodin. Pro debakl 0:7 to ospravedlnění není, jelikož dohrávali všichni. Inkasovaných branek přibývá a přibývá.. Se Šumicemi v tomto duchu pokračujeme zvesela dál. Kopeme napřed osmou a devátou penaltu (tři jsme nedali) J.Mahdalíkem a po brance R.Pražana 3:2 vedeme, ale konec ani zdaleka není. J.Mahdalík vynadá rozhodčímu, za což si odnáší červenou kartu a hosté v přesilovce vyrovnávají na 3:3 (2x J.Mahdalík, R.Pražan). Ve vyrovnaném prostředku tabulky chceme zůstat nebo si případně trochu polepšit a stejně jako na podzim jsou k tomu podmínky ideální, protože hrajeme opět s posledními celky tabulky (Kostelany ani Kněžpole se z posledních dvou míst nehly). Do Kostelan ovšem odjíždíme bez šesti hráčů sestavy a hrát jde dokonce čtyřiačtyřicetiletý trenér P.Konrád, který tak překonává brankáře F.Tomance a v novodobých dějinách je nejstarším hráčem. I v polepené sestavě bereme bod (2:2, K.Slinták, R.Pražan) a dá se říct „dobré něco“. Poslední utkání sezóny u nás před sestupem odehraje Kněžpole a beznadějně poslední tým tabulky nepřipomíná. Druhou variantou může být, že jsme se přizpůsobili, ale výsledkem je každopádně naše hubená výhra 2:1, na níž se pěkným slalomem podílel i J.Mahdalík a také P.Mudrák. Nezůstaneme ani dlužni toho postupujícího. Díky výbornému jaru jím byl Břestek.
Jarní část končí (5 – 3 – 5  24:34  – 18 bodů) a tím i je u konce i další sezóna. Nivničané ji s celkovou bilancí 11 – 7 – 8  49:49 při 40 bodech končí na 6.místě. Jarní ambice byly brzy rozmetány nevyrovnaností výkonů a pro vedení oddílu je to zklamání. Obzvláště po podzimní části, kdy byly ve hře příčky nejvyšší. Ty si díky jedenácti jarním výhrám pro sebe sebral Břestek. Naši znovu vystřídali velké množství hráčů, z nichž byli někteří jenom záplatami a nahléneme-li do sestav z před dvou let tak najdeme jenom velice málo shodných jmen. Bilance doma: 7 – 4 – 2  31:18 – 25 bodů, venku: 4 – 3 – 6  18:31  15 bodů.

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – Šlapal, 25 – Mahdalík, Karlík, 23 – Matras, 22 – L.Hladiš, Bartoš, 21 – Lib.Bortel, 20 – Mudrák, 19 – Havelčík, 15 – Pagáč, 14 – Pražan, Pe.Ambros, 12 – K.Slinták, 11 – Mikyska,  10 – R.Šimek, Navalany, Braš, 9 – Šimčík, 6 – Pa.Kapsa, 5 – J.Konrád, Stojaspal, Masný, 4 – J.Soukeník, 3 – Zlámal, 2 – J.Vlk, Tondra,  1 – Vykydal, P.Konrád  st. Trenérem byl celou sezónu Petr Konrád.

Střelci gólů: 13 – Mahdalík, 8 – F.Bartoš, 5 – Šlapal, 4 – Pražan, K.Slinták, Navalany, 2 – R.Šimek, Mikyska, 1 – J.Karlík, Kapsa, Mudrák, Havelčík + 3x kontumační výhra.