Muži – 1992/1993

OKRESNÍ PŘEBOR 1992 / 1993

V HORNÍ POLOVINĚ AŽ PO ZLEPŠENÉM JARU

   Zklamání z pádu do okresu bylo sice na všech patrné ještě pár dní po skončení sezóny, ale už nezbývalo než myslet na jiné důležité události. Po letech odkládání jsme se konečně v létě 1992 vrhli do zatravnění obou šestnáctek. Začat se muselo už krátce po polovině června a tak jsme se do toho i bez jakýchkoliv zkušeností pustili. Veškeré práce probíhaly po odpolednech a víkendech a trvalo mnoho dnů, než bylo dílo hotové. Někdy se nás sešlo víc a někdy míň. Někdy šla lopota od ruky a někdy byly na stejnou věc různé názory. Někdy bylo nesnesitelné horko a pivo z Penalty se pilo z oharkových pětilitrovek a někdy nám pršelo za krk a pěnu jsme srkali ze třetinek. Přestože už se zdálo vše zdlouhavé a nekonečné tak jsme se přece jenom dočkali. 16.července byla utřena poslední kapka potu a hlavně položen poslední drn a my se nemohli vynadívat na travnaté brankoviště. Jistěže nebylo vše ideální a s odstupem času víme, že jsme mohli jít o pár cenťáků níž, ale tehdy byl pánem strach a ten říkal „neutopte to, ať neplavete při každém dešti“. Příště budeme chytřejší. Přestože o tomto martýriu s dobrým koncem máme sepsaných pár pěkných historek a vzpomínek tak zatravnění necháme na jindy  a přejdeme k fotbalovému ročníku 1992/93, kdy na nás čekali v okresním přeboru. V něm bylo  jenom tucet účastníků, protože přebor po loňském postupu osmi celků „vykrvácel“. Mančafty v něm byly celkem tradiční a zatím neměl žádný z nich takový kapitál, aby ostatním ukázal záda s výrazným náskokem (brzy se to v případě Polešovic, Tupes a Břestku stane, ale nic nebude trvat věčně). Nás však bude patrně zajímat především náš celek a ten povede nový trenér. Tím bude dvaačtyřicetileý Karel Chmelický, který střídá F.Lukeše. K několika změnám dochází i v hráčském souboru a především odchody jsou citelné. P.Blaha odchází do H.Němčí za P.Konrádem, J.“ziko“ Vasiljevič do Vlčnova a Z.Slinták do Bystřice. Nejvýraznější posilou byl Jiří Výmola a my mohli jenom litovat, že nepřišel alespoň o půl roku dřív. Litoval možná i on, protože načasoval návrat do sezóny, která se do naší historie nezapíše zhola ničím. V nepříliš zajímavém ročníku se naše ambice utopily již brzy po startu. S tím celkem logicky souvisel i opětovný propad v návštěvnosti domácích utkání.

   Kvůli pokládání trávníku jsme odehráli všechny přáteláky na venkovních hřištích a také proto jich nebylo mnoho. V Šumicích jsme 4:2 (2x F.Kolacia, R.Pagáč a R.Pražan) vyhráli  a jako perličku můžeme zmínit, že v naší brance byl Petr Kaňa, jelikož žádný jiný vysoký divák dispozici nebyl. Následovaly dvě porážky (ve St.Městě s béčkem 2:3 a v Dol.Němčí rovněž s béčkem 3:4) a mohlo se přejít k výkopu sezóny, který byl stanoven na 16.srpna a nám byly nalosovány Polešovice. Tam se odehrálo vyrovnané a poklidné utkání se spravedlivou remízou 1:1, když za nás skóroval z penalty J.Havelčík.  Za týden bylo klidu daleko méně, protože přijelo Horní Němčí s několika Nivničany v sestavě či na lavičce. Nám způsobil starosti brankář Borik, který protáhl oslavu narození syna a do branky musel M.Čech, ale ten se nerozklepal ani ze své role ani z trapných poznámek trenéra hostí P.Konráda na svou adresu. Celé utkání jsme měli pevně v rukách a stopadesát lidí odcházelo po dlouhé době velmi spokojeno (4:1 2x M.Vykydal, J.Havelčík, R.Pražan). Naši hráli v sestavě: M.Čech – P.Mudrák, J.Výmola, V.Plessner, R.Pražan (Pe.Ambros) – J.Soukeník, J.Havelčík, Pa.Kapsa – F.Bartoš (L.Hladiš), F.Kolacia (V.Zámečník), M.Vykydal. Po tomto utkání jsme byli na druhé pozici, ale už to bude jenom horší. V Sadech s céčkem Sl.Slávie jsme odehráli smolné utkání. Každý z týmů měl poločas vítr v zádech a domácí ho využili v devadesáté minutě k vítězné brance (2:1, F.Bartoš). V hodovém utkání s Břestkem jsme sice 0:1 prohrávali, ale ještě v prvním poločase jsme během pěti minut stav otočili a vyhráli (2:1, F.Bartoš, F.Kolacia). V Březolupech se potvrdilo, že to bude venku z naší strany horší. Po remízovém poločase nám dali domácí v tom druhém třetí gól (3:2, F.Bartoš, F.Kolacia) a na ten jsme neměli odpověď. Výkon mužstva byl průměrný a vynikli jsme jenom ve sbírání žlutých karet (4). V horní polovině tabulky nás udržela zasloužené výhra s Ostr.Lhotou, kterou zařídil z přímého kopu J.Výmola a zaznamenal tak jediný gól utkání. Po porážce v Kněžpoli 1:3 (Kolacia), kde se spíše bojovalo už jsme byli ve spodní části na osmém místě a to bylo od mužstva z loňské B třídy žalostně málo. Navíc jsme sérii „doma – výhra, venku – prohra“ ukončili domácí prohrou s posledním  Slavkovem, který vyhrál poprvé a zrovna u nás (2:3, 2x Pe.Ambros). Tuto ostudu vidělo osmdesát návštěvníků a  reálně hrozí, že jich bude příště ještě míň (stalo se – 70). Na řadě však byly dva výjezdy a při náskoku tří bodů na stále poslední Slavkov to nebyla žádná sláva. V Hradčovicích měl den jenom brankář P.Borik, který nám vychytal remízu 1:1 (Pa.Kapsa) a navíc jsme asi neměli. V Havřicích jsme mohli odehrát utkání po cestě zpátky, ale samozřejmě jsme tam jeli až za týden a vrátili jsme se s prázdnýma rukama. Šancí bylo i  na vítězství, ale bez vstřeleného gólu to nebylo ani na bod (0:1). Za domácí se trefil Lib. Bortel a vysloužil si náš zájem o něj ( přestup se později také uskutečnil). Krátká podzimní část končila domácím zápasem proti Kostelanům a vysoká výhra 4:0 (V.Zámečník, F.Kolacia, J.Havelčík, F.Bartoš) dala alespoň maličko zapomenout na předchozí trápení a dodala do zimní pauzy trochu klidu. Hosté byli slabí a k tomu po dvou červených i nedisciplinovaní. Nic víc než povinné vítězství. Slabý, velmi slabý podzim byl u konce a čísla 4 – 2 – 5  19:16  – 10 bodů nemohla uspokojit nikoho. Pět bodů za vedoucím Břestkem a čtyři náskoku na poslední Kostelany. Co s tím budeme dělat?

   Na startu roku 1993 jsme se věnovali zimnímu turnaji v Újezdci a tam hráli vesměs proti mužstvům z vyšších soutěží (Prakšice 3:1, Vlčnov 1:4, Újezdec 2:4, Havřice 4:2 a Bojkovice 1:2). To nám nestačilo, protože první jarní utkání se hrálo až 11.dubna. Na konci března se k utkání proti Biskupicím sešlo jenom jedenáct našich hráčů a mezi nimi byli tři brankáři. Kopačky provětral i trenér K.Chmelický a s P.Borikem v útoku (dal dva góly) jsme vyhráli 6:0. Týden před úvodem jsme dali šestku i Šumicím (6:1 2x F.Kolacia, 2x J.Výmola, J.Havelčík, M.Vykydal) a vše se zdálo vyladěné. Přes zimní přestávku jsme nakupovali jenom v Bánově (odtud přišel J.Kreisl), jelikož ostatní příchozí byli naši (P.Matras a M.Výmola z vojny). Činnost se rozhodli ukončit V.Plessner a F.Velecký a fatální ztrátou bylo nečekané úmrtí devatenáctiletého brankáře M.Čecha po krátké nemoci. Život se však nezastavil a jarní část ročníku probíhala s různým pořadím utkání oproti podzimu. A tak se stalo, že prvním v řadě na holení byly Sady (Sl.Slavia C). Hosté měli v sestavě převážně mladíky z vyšších dorosteneckých soutěží, ale jejich fotbalovost nepřevážila zkušenosti našich mužů. Nivničané vyhráli 3:1 (L.Hladiš, M.Vykydal, J.Výmola) a vydařené utkání sehráli především F.Bartoš, J.Havelčík, J.Výmola. Že by přece jenom mohlo být jaro lepší a my dostát svému jménu naznačovalo utkání v Břestku, který byl ve vyrovnné tabulce druhý. Po brance M.Vykydala jsme dlouho vedli, ale domácím se na konečných 1:1 přece jenom podařilo srovnat. Přestože jsme byli až sedmí tak na vedoucího byla ztráta čtyři body, což ovšem při dvoubodovém odměňování za výhru a množství mužstev před náma nebylo optimální. Na tři body jsme náskok ukrojili po utkání s Březolupama. V průměrném zápase jsme soupeře přetlačili znovu jenom těsně, ale i to se počítá (2:1, Pa.Kapsa, M.Vykydal). Nivničané měli 15 bodů a čtveřice Břestek, Sady, Hradčovice, Kněžpole jich nasbírala 18. Osm kol před koncem se situace zdála nadále otevřená a pro nás tím spíše, že jsme další kolo zajížděli do Lhoty a tam i s podporou našich příznivců 1:0 vyhráli po brance M.Vykydala z 88.minuty. 180 fanoušků pochopilo, že náš mančaft je rozjetý a odnést by to mohlo Kněžpole. Neodneslo. Po našem slabém poločase hosté o gól vedli, ale ve druhé půlce nám začalo hrát vše do karet. Kněžpole muselo již před půli do desíti a navíc F.Kolacia vyrovnal. V době našeho tlaku přišla krátká malá domů J.Výmoly a oslabení hosté dali vítězný gól na 2:1, čímž bylo po nadějích zamíchat čelní pořadí. Jak to vypadá s naší morálkou mělo napovědět utkání u stále posledního Slavkova. Nám už o mnoho nešlo a domácím by dva body náramně bodly. Podzimní dárek  jsme už soupeři soupeři dali a tak se v našem podání hrálo naplno. Brankou P.Ambrose jsme vyhráli 1:0 a soupeře nechali svému osudu. Příští týden byl protivník z opačného pólu tabulky. Vedoucí Hradčovice na jaře ztratily jen bod a tak to měl a byl pro nás ostrý test. Naši nastoupili v sestavě: P.Matras (70.P.Borik) – V.Zámečník (20.M.Výmola), J.Výmola, Pe.Ambros, R.Pražan (86.R.Pagáč) – J.Kreisl, J.Havelčík, Pa.Kapsa – M.Vykydal, F.Kolacia, F.Bartoš a v přestřelce se svému soupeři herně minimálně vyrovnali. S konečnou remízou (3:3, J.Havelčík, F.Bartoš, F.Kolacia) byli asi hosté spokojenější, protože zůstali v čele s dvoubodovým náskokem. Další neděli jsme si střihli derby s Havřicemi, ale ani vydřená výhra 2:1 (Pa.Kapsa, M.Vykydal) nás nikam výrazně neposunula. V úloze střídajícího hráče se na trávník vrátil V.Plessner a v Kostelanech už hrál v základní sestavě. Také tam se nám o branku podařilo zaslouženě vyhrát (2:1, F.Bartoš, Pa.Kapsa), ale potvrdit to s Polešovicemi (1:2, Pa.Kapsa) bylo nad naše síly. Ty si od nás odvezly dva body a především naše defenzíva jim v tom příliš nebránila. Trojice našich útočníků M.Vykydal, J.Výmola, F.Bartoš sice naháněla hrůzu, ale bez kloudného balonu to nejde. A nešlo to ani v H.Němčí. Domácí do čeho kopli to skončilo v naší brance a toto pro ně prestižní utkání střelecky ovládli (5:2, J.Havelčík, M.Vykydal). Že to bylo jinak vyrovnanější utkání než napovídá výsledek si však klidně říct můžeme. Stejně tak zopakovat to, že jsme měli před sezónou daleko větší oči, ale už podzim nás z toho vyléčil. Po zlepšené jarní části  6 – 2 – 3  19:17 – 14 bodů jsme se alespoň posunuli na 5.místo tabulky. Po loňském sestupu jsme však měli jiné představy.   podzim:  4 – 2 – 5  19:16 – 10 b. (8.místo)   jaro:  6 – 2 – 3  19:17 – 14 b. (2.místo)

Kádr a počet odehraných utkání: 22 – Kolacia, 21 – Havelčík, 20 – Kapsa, L.Hladiš, 19 – Pražan, 18 – V.Zámečník, Borik, 17 – Pe.Ambros, F.Bartoš, 16 – Pagáč, 15 – J.Výmola, Vykydal, 13 – Plessner, 11 – Kreisl, 9 – Mudrák, 7 – Bršlica, 6 – J.Soukeník, Fr.Velecký, 5 – Matras, M.Výmola, P.Mahdal, 2 – L.Mahdal, Pe.Štergenich, 1 – M.Čech. Trenérem byl celou sezónu Karel Chmelický

Střelci gólů: 8 – Vykydal, 7 – Kolacia, 6 – F.Bartoš, 5 – Kapsa, Havelčík, 3 – Pe.Ambros, 2 – J.Výmola, 1 – L.Hladiš, V.Zámečník