Muži – 1990/1991

OKRESNÍ PŘEBOR 1990 / 1991

DOMA NEPORAZITELNÍ, VENKU JENOM DROBKY

   Historie našeho fotbalu se samozřejmě nezastavila ani v prvním porevolučním fotbalovém ročníku 1990/91, v němž jsme byli jedním  ze čtrnácti mančaftů okresního přeboru. Z loňského složení soutěže zůstalo pohromadě dvanáct oddílů (bez Hluku a Kostelan) a ty přivítaly dva nováčky postoupivší z okresní soutěže – Slavkov a Polešovice. Naši minulý rok mnoho nepředvedli a zachraňovali se až s jarním sluncem. Všichni dobře věděli, že mělo-li by to tak jít dál, tož příjdeme nejenom o přebor, ale též o tu hrstku diváků, která zůstala věrná. Porvat se o lepší zítřky měl prakticky totožný kádr. Odešel jenom brankář P.Palička (do Uh.Brodu) a kvůli zranění to zabalil P.Daněk. Společnost dalších končících hráčů není třeba podrobně rozebírat, jelikož jejich vytížení se loni blížilo nule. Pusto je také mezi příchody. Nový fotbalista se nehlásil vůbec žádný a tak jsme vítali jen dva navrátilce a těmi byli Pavel Kapsa a Radek Vacula, ale také tito mnoho neodehrají a budou pouze šlapat na paty hráčům základu. Tým dirigoval i tuto sezónu Stanislav Straňák a všechny jeho podřízené představíme až v závěru i s počty startů.

  Už 4.července jsme přijali pozvání na turnaj do Ostrožské Lhoty a nebylo to pozvání náhodné, protože v průběhu podzimní části od nás k tomuto ostrožskému klubu zběhne Fr.Štergenich a to ještě nikdo netuší, že bude duší kopané ve Lhotě na další desítky let. Naše výsledky ze Lhoty se dochovaly a víme, že jsme béčku Hluku po remíze 1:1 podlehli na penalty a o třetí místo jsme hráli proti domácím. Nezaujala ani tak porážka 1:2, ale spíše to, že místní tým proti nám kopal 4 (!) penalty a to se hrála zkrácená hrací doba. Další přáteláčky vezneme hopem. První k nám dojela Velká nad Veličkou a přes solidní výkon domácích  nás 2:1 porazila. S Biskupicemi jsme asi měli družbu nebo dlouholeté známosti, protože jsme s nima odehráli nadstandardně vysoký počet utkání a toto léto to byly hned dva (v zimě si zahrajeme znovu). U nich jsme nepředvedli nic (2:4 J.Havelčík, J.Vasiljevič) a odvetu už jsme zvládli lépe (3:2 J.Havelčík, F.Kolacia, vlastní). Proti Hluku jsme my i hosté hráli pro diváky (3:4 2x Z.Slinták, J.Havelčík) a ti si utkání užili. Gólů bylo k vidění dosti i v poháru v Bystřici a k naší radosti jsme jich více dali my a postoupili jsme do dalších kol (4:2 P.Blaha, J.Vasiljevič, F.Bartoš, R.Vacula). Přípravné utkání se hrávaly i v pátek v průběhu sezóny. Sehráli jsme například odvetu ve Velké (3:2 2x Z.Slinták, J.Havelčík) nebo pouťáky s H.Němčím (D 1:3  a V 3:4)  a možná i jiné bezvýznamné duely.

  Okresní přebor jsme zahájili 18.srpna na domácí trávě a nebylo to lecjaké utkání. Soupeřem byla Jiskra Strání. 80 diváků svědčí o tom, že fotbal tehdy netáhl a lidé měli jiné radosti. Naši však táhli a vstoupili do nového ročníku výhrou 1:0, o které rozhodla penalta J.Havelčíka. Šancí na druhý gól utkání bylo nespočet na obou stranách, ale my se spokojili i s tím jedním. Druhé kolo hrané v Kněžpoli mělo být jakousi sondou toho jak na tom doopravdy jsme. Odpověď byla jasná. Náš sešit i okresní tisk psal o jednoznačně lepších a fotbalovějších hostech z Nivnice a jejich zasloužené výhře 2:1 po gólech F.Kolacie a P.Konráda. Loňskou sezónu jsme si připomněli jenom zmařenou penaltou, kterou poslal J.Havelčík do tyče. Domácí ji naopak proměnili, ale k bodu jim to nepomohlo. Třetí kolo se potkaly dosud neporažené celky Nivnice a Vlčnova. Diváků došel dvojnásobný počet jak v prvním kole a viděli remízu 1:1 (J.Havelčík). Protože jsme hráli hodinu bez vyloučeného P.Konráda bod bereme. Čtvrté kolo jsme svého soupeře z Polešovic hostili opět doma a byla z toho třetí výhra a o horší skóre druhé místo v tabulce. Naši nováčka přetlačili 2:1 a brankově se na tom podíleli F.Bartoš a Z.Sinták. Z Jalubí jsme se vraceli s prázdnýma rukama a vzhledem k vývoji a průběhu to mrzelo dvojnásob. Ve skvělém zápase nám domácí utekli už v prvním poločase na 3:0, ale naši se nepoložili a postupně snižovali. V 58. a 65. P.Konrádem a v 73. minutě dokonce F.Kolacia vyrovnal na 3:3! Domáci byli jako opaření, ale vyústění bylo pro nás nemilé. O bod či dva (za stavu 3:3 jsme trefili břevno) nás připravilo zbytečné handrkování se o obyčejný aut v 86.minutě, čehož domácí využili a rozklížená obrana neměla čas pokrýt domácí střelu a také brankář P.Matras byl u tyče pozdě. Neveselou náladu odplavilo už další utkání, kdy do Nivnice přijelo béčko Spartaku UB s Paličkou v brance. Nivničané souseda nešetřili a po vysoké výhře 4:0 (2x F.Bartoš, P.Konrád, Z.Slinták) poskočili s devíti body do čela. Z role i čela tabulky  jsme vypadli už další víkend v Jarošově, kde jsme zopakovali stejný výsledek (4:2 F.Bartoš, F.Kolacia) jako v posledním utkání loňské sezóny. V osmém kole se doma s Bílovicemi lámal chleba a my hráli poprvé a už navždy bez F.Štegenicha (jak je výše zmíněno tak odešel do O.Lhoty). Propad v tabulce se nekonal a druhá ztráta v řadě také ne. Bílovjané se chtěli probránit k bodu, ale úrovní nevalné utkání jsme zvládli přece jenom líp a těsná výhra zůstala u nás doma (2:1 Z.Slinták, R.Pražan). Výborné utkání jsme sehráli dopoledne ve Zlechově a výhra 6:1 (2x Z.Slinták, F.Bartoš, R.Pražan, J.Vasiljevič, F.Kolacia) hovoří jasně. Domácí v úvodu sice cosi zahodili, ale potom už nebylo o čem mluvit. Mač se St.Městem „B“ přitáhl i diváky z Korytné a dobové články i pamětníci se shodují v neuvěřitelné věci. Prý hlasitě fandili našim. Z historického hlediska neuvěřitelné. Oboustranně nadprůměrné utkání rozhodl penaltou J.Havelčík a to se hostům dvakrát nezamlouvalo. Dramatický duel se oprávněně čekal v Bánově a přestože jsme byli druzí tak mírným favoritem byl domácí klub, který vyhrál poslední čtyři utkání při skóre 14:1. Nivničané hráli před dvěma stovkama lidí v sestavě P.Matras – P.Blaha, J.Havelčík, F.Kolacia, V.Plessner – P.Konrád, J.Vasiljevič, Pa.Kapsa (46.K.Chmelický) – F.Bartoš, Z.Slinták (88.J.Kroča), R.Pražan. Brankový účet  otevíral v 15.minutě náš  kanonýr F.Bartoš, jenž obešel vše včetně domácího golmana. Za deset minut bylo po radosti. Domácí vedli 2:1 a nevypadalo to bůhvíjak. Do přestávky však byl spatřen i čtvrtý gól a byl z dílny Z.Slintáka – 2:2.. Poločasová plichta slibovala rušnou druhou půli a bylo to tak. Nejdříve musel z placu domácí Pavlíček, který ještě neměl trenky a dres dolů a už za ním pospíchal po další červené i náš J.Havelčík. O vedoucí brance Nivnice si nechali povyprávět a dověděli se, že ji dal hlavou znovu Z.Slinták. Bánov měl dvacet minut na vyrovnání, ale ani výrazný tlak jim k tomu nepomohl a když už balon třepal naší sítí tak rozhodčí Hábl branku neuznal. Radost už nám nic nezkazilo a na jednobodovou ztrátu na Vlčnov byl pěkný pohled. Na dušičky jely do Nivnice poslední Hradčovice a překvapení se nekonalo. Naši byli zdatnější ve všem a už do poločasu vedli 2:0. Hosté jenom ve druhém na chvíli zazlobili kontaktním gólem, ale navíc se nezmohli. Poslední slovo měli Nivničané (3:1 J.Havelčík, F.Bartoš, Z.Slinták) a dva rohovníci. Za nás boxoval R.Pražan a stal se třetím našim vyloučeným. Ukončit mistrovský podzim s náma měl tu čest Slavkov a tam jsme svou roli nezvládli. Náš výkon byl jeden z nejslabších a  fanoušci si mohli hlavy ukroutit nad tim, cože to předvádíme. Slavkov nás svým nasazením a jedinou brankou po rohu porazil 1:0. Zaváhání vedoucího Vlčnova v Bílovicích (tam se to servalo i v hledišti) nám dalo naději na podzimní prvenství, ale to jsme v derby odmítli. Škoda. Podzim však byl zhodnocen oprávněně jako velmi zdařilý a bilance 9 – 1 – 3  30:17  – 19 bodů byla pěkným vysvědčením. Dokonce jsme měli o bod více jako loni za celou sezónu. A pořadí po půlce soutěže? 1.Vlčnov 20, 2.Nivnice 19, 3.Bánov 15, 4.Jalubí 15. Před Mikulášem (18.11.) jsme stihli s náhradníky odfláknout na škváře pohár s rezervou Kunovic (0:4) a mohli jsme ulehnout.
   Dobře rozehraný ročník, ale problémy nezahnal. Z nedávno zmíněného sedmnáctičlenného výboru se to za čtyři roky osekalo o dvanáct lidí a ti, co zůstali si mohli notovat „bylo nás pět“: Mir. Kopecký, C.Čech, St.Trtek, St.Straňák a l.Hurbiš. Ostatní neměli čas a ti zbylí peníze na činnost. Hlavní výbor Tj navrhl, aby si oddíly platily tréninkové hodiny na hale  a také dopravu. Už scházelo jenom zpoplatnit fotbalovou plochu a mohli jsme za těchto podmínek založit samostatný klub nezávislý na Tělovýchovné jednotě. Nestalo se a fungování pokračovalo ve stejném režimu jako doposud. Jednu novou „polistopadovou“ událost by bylo rozumné zmínit a proto o ní slovo ztratíme. Na začátku roku 1991 fotbalová generalita nelenila a po vyběhání všech dokladů a povolení se vrhla na budování restaurace ve sportovní hale. Po mnoha týdnech dřiny  jim vyrostla pod rukama hospoda „Na penaltě“. Kdyby tušili, kolika se dočkají pomluv a starostí tak do toho nešel ani jeden a  nepořádek je ve sklepě haly do včerejška. Do historie oddílu patří i tato epizoda a ta si zaslouží samostatnou stať. V této zůstaneme u sportu a sepíšeme zimní změny, protože byly vcelku zajímavé. Rozkmotřený P.Konrád odchází trucovat do H.Němčí, kde ho bude cepovat trenér F.Lukeš a kopačky háže do kouta J.Kroča. Posilami jsou navrátilec Miroslav Vykydal (Brod, Luhačovice) a sportovní obojživelník Vladimír Skřivánek (hraje i hokej). Po těchto přestupech jsme očekávali napínavé jarní souboje o první místo. A kdyby to nevyšlo?  Nevadí. Začíná se mluvit o dvou postupujících.

   Přáteláky vynecháme (bylo jich sedm) a dojdeme k otázce jestli se mezi ony dva postupující vejdeme. Odpovědí je, že můžeme začít pochybovat, jelikož jsme zapackovali hned na startu. Ve Strání jsme si ani nevrzli a Jiskra nás drtí 5:0! Stydět se nemusí jenom J.Havelčík, P.Blaha a M.Vykydal. Ostatní vyhořeli. Za sedm dní našim hochům odpouštíme. Výkon proti Kněžpoli je výrazně odlišný a pětku nadělují Nivničané (5:2 2x M.Vykydal, Z.Slinták, J.Soukeník, V.Skřivánek). Téměř 300 diváků je zvědavých na šlágr prvního s druhým. Naši hrají v sestavě P.Matras – R.Pražan, J.Havelčík, V.Pessner, P.Blaha (P.Mudrák) – M.Vykydal, J.Vasiljevič, L.Skřivánek – Kolacia, Z.Slinták (J.Soukeník), F.Bartoš a jsou domácímu Vlčnovu vyrovnaným soupeřem, ale rozdíl v koncovce je markantní. Produktivní domácí vítězí 3:1 (F.Kolacia) a nám začal ujíždět rychlík. Ale pozor – už se mluví o třech postupujících. Za týden se naše jedenáctka vypraví do Polešovic a vrací se s bodem (2:2 J.Havelčík, R.Vacula). Vedli jsme. Prohrávali jsme. Vyrovnali jsme. Kdyby to někoho zajímalo tak jsme měli k výhře blíž. Na podzimní drama vzpomínáme s Jalubím, které už dotírá s bodovou ztrátou. Ve tvrdém utkání padly všechny góly už v prvním poločase (2:1 R.Pražan, R.Vacula) a v tom druhém jsme Havelčíkem minuli branku z penalty. Mluví se o čtyřech postupujících a po prohře 1:2 (R.Pražan) v Brodě s béčkem jsou to slova nanejvýš příjemná. Jarošov doma obereme až penaltou v nastavení, když se  odpovědnosti  opět nezříká J.Havelčík (2:1 F.Kolacia, J.Havelčík). Šupem pádíme do Bílovic a ty, ač jsou předposlední nebo právě proto nám body nedarují. Příčina byla spatřena v tom, že jsme za stavu 2:1 pro nás nepřidali třetí branku a to ani z několika šancí. Ty jsme naopak domácím darovali po neskutečných kopancích typu krátké malé domů ap. a ti si poradit uměli (3:2 Z.Slinták, P.Blaha). Už jsme až čtvrtí, ale mluví se o pěti postupujích. Na pátou příčku máme náskok jenom bod a má-li to tak zůstat tak od nás musí Zlechov odjet s prázdnou. Stane se to a brankami Z.Slintáka, J.Havelčíka a F.Kolacie v poklidu vítězíme 3:0. V poklidu odehrajeme i následující špíl ve St.Městě. Domácí jsou lepší a už v půli můžeme pomýšlet na návrat domů (2:0). Třetí gól nám Jiskra přibalí na cesty ve druhém poločase a my se vracíme s vědomím, že klesáme a klesáme. Jsme pátí a mluví se o šesti postupujících. Ani nevyrovnané výkony a výsledky neodradí dvě stovky diváků od návštěvy derby s Bánovem a my doufáme, že propad zastavíme. Po parádním výkonu vedeme poločas jenom o gól a k tomu hosté na startu druhého vyrovnají.. Na další dvě branky Nivničanů najdou Bánovjané odpověď až v poslední minutě a na nic víc už není čas (3:2 F.Kolacia, F.Bartoš, Z.Slinták). Dvě kola před koncem našeho jarního trápení máme za soupeře snadné sousto. Poslední Hradčovice mají devět bodů a výš už nemohou. Naši frajeři s třiceti  body jsou v klidu a v Hradčovicích dostávají rukavici (5:2 F.Kolacia, P.Blaha). Poztrácené body už nenajdou, ale viník porážky je jasný už před koncem. Rozhodčí..  Hoši, to zní hodně dobře. Ještěže má postupovat nakonec sedm týmů. V šestadvacátém utkání ročníku hostíme doma Slavkov a naši hrají jako vyměnění. Debakl z Hradčovic  zapomenut není, ale odčiněn ano. Na čtyři góly ve své síti Slavkov odpoví jenom sem tam a naši dotáhnou utkání k pohodlnému vítězství 4:2 (2x F.Bartoš, J.Vasiljevič, Z.Slinták) a skvělou domácí bilanci si nepokazí 12 – 1 – 0  33:12. S tou jarní už je to podstatně horší 6 – 1 – 6  27:31 – 13 bodů a zejména záporné skóre je na pováženou. Ve vyrovnané první polovině tabulky končíme na pátém místě (v minitabulce nás, Jalubí a Bánova bychom byli celkově třetí a postupovat jenom první tři tak jsme mezi nimi). Z důvodu reorganizace soutěží postupuje nakonec 8 mužstev a proto budeme hrát sezóně 1991/92 1.B třídu. 

Kádr a počet odehraných utkání: 26 – Bartoš, Blaha, 24 – Havelčík, Kolacia, Vasiljevič, Pražan, Slinták, 23 – Plessner, 22 – Matras, 16 – Pa.Kapsa, 15 – Mudrák, 13 – Skřivánek, J.Soukeník, 12 – P.Konrád, Vykydal, 11 – Kroča, 8 – Chmelický, 7 – F.Štergenich, 5 R.Vacula, Voltner, 4 – L.Mahdal, 3 – L.Hladiš, 1 – Pe.Ambros, M.Výmola. Trenérem byl celou sezónu Stanislav Straňák.

Střelci gólů: 13 – Slinták, 10 – F.Bartoš, 9 – Kolacia, 7 – Havelčík, 4 – Pražan, Konrád, 2 – Vykydal, Vasiljevič, R.Vacula, Blaha, 1 – J.Soukeník, Skřivánek