Muži – 1987/1988

  OKRESNÍ SOUTĚŽ 1987 / 1988

ZTRÁTY SE SLABÝMI  A ODPOČET BODŮ

   Fotbalovou sezónu 1987/88 jsme stejně jako tu minulou odkopali v okresní soutěži. Před jejím zahájením bylo více práce s dokončením nových kabin, respektive se zpevněním okolních ploch, než se složením kádru mužů, který zůstal pohromadě od loňska, ale o tom později. Početný dav našich „výborů“ využil svého budovatelského elánu a betonoval co se dalo. Po dobře odvedené práci došlo i na její zhodnocení v Besedě, čehož využily děti a po čerstvé betonové ploše se prošly, čímž posezení chlapů v restauraci rázně ukončily. Možná to byly zrovna ty děcka, pro něž uspořádalo klubové vedení první soustředění v jejich kariéře. Hráči přípravky a žáků prožili tři povedené dny v Lipinách, kde se jim mimo ostatní personál věnovali jejich trenéři S.Straňák a P.Konrád, oba ještě aktivní hráči 1.mužstva. To měl na starosti třetí sezónu v řadě Fr.Lukeš a cíle dostal určitě vyšší, než bylo zopakování loňského průměrného 6.místa. Naše soupiska byla znovu složena téměř výhradně (loni byl v kádru „cizí“ jenom brankář A.Rožnovský) z Nivničanů, které doplnil brankář Miloslav Voltner a do naši vesničky se přiženivší Josef Vasiljevič. Náš mančaft tvořili: A.Rožnovský, M.Voltner (přišel ze Šumic v jarní části), S.Straňák (brankáři), P.Konrád, F.Štergenich, S.Trtek, P.Mahdal, M.Zálešák, J.Sobotka, F.Velecký, Kubiš, Z.Slinták, R.Vacula, J.Havelčík, F.Bradáč, P.Kapsa, J.Vasiljevič, J.Výmola, J.Čapka, R.Pražan, F.Kolacia, M.Vykydal, V.Plessner, L.Hladiš, J.Smetana, V.Výmola. Mužstvo opustil jenom brankář P.Trtek a už v průběhu loňského ročníku narukoval kanonýr F.Bartoš. Žádných jiných změn potřeba nebylo a jako každé léto byl s očekáváním vyhlížen start nového soutěžního ročníku.

   A ten nám vyšel podle našeho očekávání, ale nutno podotknout, že naši soupeři byli z loňského suterénu. Začali jsme výhrou v Ostrohu, kde jsme ovšem hráli jenom z místním béčkem. Výhru 2:0 zařídili J.Smetana s L.Hladišem a v naší sestavě bylo podobných mladíků pod dvacet hned několik. Že by to byl záměr až tak omladit tým netvrdíme, protože se spíše jednalo o souhru okolností a absencí, což ukázalo už další utkání, kdy se znovu sázelo na zkušenost a změn v sestavě bylo i přes minulou výhru více. Boršice u Bl. jsme porazili znovu s čistým kontem a poměrně vysoko (3:0, F.Kolacia, J.Havelčík, P.Konrád). Paměti však hovoří jasně – herně to mělo být lepší. Ve třetím kole se hrála divočina v Suché Lozi (té se dařilo tuto sezónu nad očekávání) a kdo tam nebyl litoval. Nejprve zahazuje na naší straně penaltu J.Výmola, ale po gólu V.Plessnera přece jenom vedeme 1:0. Další penaltu posílá P.Konrád vedle, leč krátce po přestávce stihne J.Výmola odčinit tu svou neproměněnou a upravuje na 2:0.  Za vedení 2:0 naši asi usínají a přichází trest. Chvíli po naší druhé brance dostáváme během dvou minut dvě branky a za chvíli i třetí – 3:2 pro domácí! S dalším gólem jsme na řadě my a J.Smetana vyrovnává. Naši se asi ještě radují, když je hned po rozehrávce domácí trestají z přímého kopu ze šestnáctky a znovu vedou. Vyrovnat můžeme z třetí penalty, ale naši se domnívají, že byla nařízena jako trest ne pro domácí, kdežto pro nás. Nakonec bere odvahu J.Havelčík a uzavírá skóre na konečných 4:4. Nevyřešenou otázkou zůstává jestli není bod málo a jestli naši někdy v minulosti či budoucnosti budou venku zahrávat tři penalty. Další utkání už je na události daleko střídmější a tradičního soupeře z H.Němčí porážíme 1:0 brankou V.Plessnera. Vyhrát s tímto soupeřem a navíc na hody nebývá obvyklé a proto jsou dva body „zlaté“. V pátém kole poprvé prohráváme a to poměrně vysoko v Havřicích (1:4, J.Havelčík). Zápis z utkání máme velmi bohatý, ale spokojíme se se stručným konstatováním, že se nám zápas lautr nepovedl a vyklízíme horní příčky. Slabé Záhorovice u nás mnoho nadějí neměly (4:0, 2x J.Havelčík, V.Plessner, J.Výmola) a bilance 4 – 1 – 1 není špatná, ovšem dlouho nevydrží a vzápětí ji kazíme stejnou porážkou v Březové jako byla ta v Havřicích (1:4) a stejný je i náš střelec – J.Havelčík. Horší je, že jsme hráli kompletní.. Remíza v Přečkovicích se dnes může zdát úsměvná, ale taková byla tehdejší realita. Domácí v samém závěru srovnávají na 2:2 (F.Kolacia, J.Havelčík, který skóruje počvrté v řadě) a pro nás je to jistě ztráta bodu. Jediným pozitivem je návrat M.Vykydala z vojny. I další utkání hrajeme se „světoznámými“ týmy. Na naši půdu přijíždí Bystřice a horko těžko uklohníme výhru 2:1 (F.Kolacia, V.Plessner) a z Podolí se vracíme dokonce s porážkou 1:3, V.Plessner s červenou kartou a všichni s ostudou. Slušně řečeno. Vedení 1:0 (M.Vykydal) nestačilo ani na bod a napravit situaci musíme doma s O.Lhotou. Tu na rozbahněném terénu zdoláme 4:0 (2x J.Havelčík, P.Konrád, M.Vykydal) a přichází na pár let nezapomenutelné utkání v Bánově. Domácí vedou tabulku a očekává se zajímavý souboj, protože derby favorita nemívá. A opravdu. Naši hrají výborně, domácí do ničeho nepouštějí a sami si vytvoří několik šancí  a závarů ve vápně domácích. Ruku domácích ve vápně sudí nevidí, ale komentář F.Kolacii slyší dobře. První žlutá. Ten samý hráč za chvíli vidí i druhou, aby se hrál konečně vyrovnaný fotbal, ale toho už moc nezbývá. Za další slovní rozmíšku je vyhozen rozhodčím Hořínkou i F.Štergenich a pokračujeme v devíti. Deset minut před koncem se dvakrát dožadujeme střídání, ale to nám znovu umožněno není a po další urgenci je proti nám dokonce odpískán přímý kop za mluvení. Ten se už ovšem kopat nebude. J.Havelčík je zvědavý kolik ta komedie stála a ve snaze se to dovědět nahlíží rozhodčímu do kapsy. Po další červené odchází do sprch a po cestě strčí do sudího a utkání končí… Z bezbrankové remízy je kontumační prohra 0:3 a tvrdé tresty. Než padly tak je nám na komisi doporučeno „držet huby nebo to bude horší“, ale horší to být nemohlo. J.Havelčík stráví půl roku mezi diváky, F.Štergenich osm kol, F.Kolacia vyvázl s podmínkou, C.Čech (vedoucí týmu) – zákaz výkonu všech funkcí, S.Straňák (náš pomezní) to samé. K tomu 300 kč pokuta a jako bonus nám budou odečteny 4 body. Jenom pro zajímavost, trest byl potvrzen až 21.ledna 1988. A na závěr našeho vystoupení sestava statečných: A.Rožnovský – R.Pražan, P.Konrád, F.Štergenich, S.Trtek, P.Kapsa, J.Havelčík, P.Mahdal, M.Vykydal, F.Kolacia, L.Hladiš. I bez potrestaných porážíme na závěr podzimu béčko Kunovic  3:1 (P.Kapsa, V.Plessner, F.Kolacia) a s bilancí 7 – 2 – 4   28:22 – 12 bodů (čtyři už odečteny) musíme přehodnotit naše cíle. Ty už nebude hodnotit sedmnáctičlenný výbor, ale jak jsme minule předeslali tak úbytek lidí už je tady. Z různých důvodů skončilo nadšení pro dobrou věc u K.Chmelického, K.Smetany, K.Straňáka, J.Píšky, K.Hladiše, J.Trtka a F.Lukeše. Ostatní spočítali, že k záchraně bude potřeba něco kolem deseti „jarních“ bodů a dohrát všechna utkání. Dopředu prozradíme, že nám oboje výjde celkem v pohodě, přestože se po prvním jarním kole mohla situace jevit jako vážná.
   Nivničané doma dokázali nemožné a to nejenom prohrát 0:4 s „B“ mužstvem Ostrohu, ale také si nevytvořit ani jednu kloudnou šanci. Viník byl na pohled jasný. Těžký terén, který nám nevyhovoval. V Boršicích u Bl. už oschlo a výhru 2:0 zařídili M.Vykydal a R.Pražan. Počítali jsme však i zraněné a byli dva – J.Vasiljevič a A.Rožnovský. Stejný výsledek zopakujeme doma s druhou S.Lozí, kterou tím pádem odřízneme od vedoucího Bánova (2:0, R.Pražan, S.Trtek). V H.Němčí se dle tradice body čekat nedají a mimo porážku 1:3 (M.Vykydal) přicházíme i o vyloučeného M.Voltnera, kterého posílá do sprch starý známý Trýska z Lipova.  Havřice, jenž jsou před náma porážíme 3:1 (Z.Slinták, F.Bradáč, M.Vykydal) a po výhře 3:0 (2x R.Pražan, M.Vykydal) v Záhorovicích jsme bez obav. Následující utkání na domácím hřišti mnoho slávy nepřinesou, ale nějaké ty body ano. Remízu 2:2 (M.Vykydal, P.Konrád) s Březovou zachraňujeme až penaltou v závěru a vítězství 2:1 (M.Vykydal, V.Výmola) s Přečkovicemi také nevypadá valně. S těmi hrála sestava: M.Voltner – M.Zálešák, F.Štergenich, P.Konrád, P.Mahdal – F.Bradáč, M.Vykydal, P.Kapsa – R.Pražan, V.Výmola, Z.Slinták. Do Bystřice jede kdo má ruky nohy a náš útok nastupuje ve složení Kubiš – S.Straňák (brankář) – Lad. Mahdal! Posledně jmenovaný hraje dokonce načerno a dává svoji první branku, ale je nám houby platná, jelikož prohráváme 1:2. S Podolím je to jenom o cosi lepší (2:0 R.Pražan,V.Plessner) a o debaklu 0:5 ve Lhotě ztrácet čas nebudeme. Následná odveta s Bánovem byla hojně sledovaná, ale soupeř měl v jedné kapse strach a ve druhé postup a tak jsme si dělali co jsme chtěli a vyhráli jsme 4:0, o což se zasloužila sestava M.Voltner – F.Štergenich, P.Konrád, P.Mahdal, Z.Slinták – F.Bradáč, J.Vasiljevič, P.Kapsa – R.Pražan, M.Vykydal, V.Plessner.  Je jenom škoda, že stejný tým dovede ztratit body s Přečkovicemi, Podolím, Bystřicí nebo Ostrohem. V polovině června porážíme zálohu Kunovic (poprvé po trestu a před svým odchodem do Uh.Brodu nastoupil J.Havelčík) na jejím hřišti 1:0 (J.Vasiljevič) a jaro je u konce: 8 – 1 – 4  23:18 – 17 bodů. Nebýt bodového odpočtu končíme na 4.místě, ale realitou byly 4 body dolů a konečné 6.místo s celkovou bilancí 15 – 3 – 8  51:40 – 33 bodů. Na hřišti jsme získali o čtyři body víc jak loni, ale na výrazný posun v tabulce to nestačilo. O trvalejším zakotvení v soutěži určitě zájem nemáme a navíc nám dorůstají silné ročníky v opory mužstva. Potvrdíme to v příští sezóně?

Kádr a počet odehraných utkání:  24 – Konrád, 21 – Pražan, Kapsa, 19 – Štergenich, 18 – P.Mahdal, 17 – Rožnovský, Vykydal, 16 – Bradáč, Plessner, S.Trtek, 15 – Zálešák, 14 – Kolacia, 13 – Havelčík, 12 – L.Hladiš, 11 – F.Velecký, 9 – J.Sobotka, 8 – Voltner, V.Výmola, 7 – J.Výmola, Vasiljevič, Straňák, Slinták, 6 – Vacula, J.Smetana, 4 – Kubiš, 1 – Čapka. Trenérem byl celou sezónu František Lukeš

Střelci gólů: 11 – Vykydal, 8 – Havelčík , Plessner, 5 – Pražan, 4 – Kolacia, 3 – Konrád, 2 – J.Smetana, J.Výmola, 1 – V.Výmola, Kapsa, Vasiljevič, L.Mahdal, Bradáč, S.Trtek, L.Hladiš, Slinták