Muži – 1984/1985

OKRESNÍ PŘEBOR 1984 / 1985

ŽALOSTNÝ ZÁVĚR SOUTĚŽE

   Tři sezóny jsme vydrželi v B třídě, než nás jedno velmi nepovedené jaro (1984) o tuto soutěž připravilo. Přesněji řečeno ono to ani nebylo jaro, ale slabý bodový zisk a díky němu jsme  v sezóně 1984/85 zpátky v okresních vodách. A předem musíme poznamenat, že v tomto ročníku (a také v tom příštím) měl okresní přebor dvě skupiny, které nazveme hradišťskou a uherskobrodskou (vítězové hráli kvalifikaci o postup). Obě byly obsazené dvanácti celky, což pro nás byl sešup také v počtu utkání. Předloni (82-83) jsme hráli soutěž pro šestnáct týmů, loni (83-84) pro čtrnáct a najednou tu máme jedenáct soupeřů a tím jenom 22 mistrovských utkání oproti bývalým třiceti a to už je pořádný rozdíl. Naši byli pochopitelně v oddělení „Uh.Brod“ a nejvzdálenějším soupeřem byly Bojkovice. Z toho je patrné, že do Brodu, Slavkova, Bánova, Šumic, H.Němčí, D.Němčí ap. moc neprojedeme a oproti výše vzpomínaným sezónám výrazně ušetříme na naftě a čase. A ta derby… jedno za druhým. Složení kádru jsme  také uzpůsobili soutěži a do velkých nákupů jsme se nepouštěli. Z jiných oddílů jsme přivítali jenom Pavla Bublíka (ovšem ten kvůli všelijakým půtkám odehraje jenom první kolo!) z Korytné a odchovance Ivo Kašpárka, který se vrátil z Uh.Brodu. Další novici už byli výhradně z naší líhně. Do kopaček se vrátil po operaci František Velecký a také František Kolacia s Vítězslavem Plessnerem, kteří během kariéry končili a začínali nesčetněkrát. Příchod dorostenců Zdeňka Slintáka, Františka Štergenicha a Jiřího Havelčíka je sice pozitivní, ale v té době dvouletá vojenská služba brzy první dva od mančaftu oddělí. Jak už to bývalo a bude bývat tak někdo toho odehrál hodně a jiný šel náhodou okolo a tak si jednou či dvakrát kopl. Z loňského kádru už náš dres odevzdal J.Staroba, jenž se vrátil  domů k pramenu Slatiny, která vyvěrá u jednoho rohového praporku na hřišti v Suché Lózi. Do zeleného sukna se nastrojil mladý J.Výmola a to byly dva mínusy ze základní sestavy. Nivnické borce měl na povel nově Ladislav Chovanec z Uh.Brodu, o něhož jsme usilovali delší čas, ale na trenérský můstek se postavil až před touto sezónou.
   A tu jsme nezačali nijak valně, přestože jsme hráli proti nováčkovi, kterým bylo Horní Němčí. Z nových tváří se v naší sestavě objeví trojice J.Havelčík, F.Štergenich a I.Kašpárek, ale ani oni nezvedli náš tým z průměru. Jedna chyba v zadních řadách znamenala vedoucí branku domácích a my se k vyrovnání dostali až ve druhé polovině P.Konrádem. Další dobývání domácí branky úspěch nepřineslo z mnoha důvodů. Jedním byl výborný golman domácích a druhým náš stereotyp ve hře. Chybu nakonec udělal méně vytížený golman A.Rožnovský a domácí vyhráli 2:1.  Žádný tehdejší aktér tuhle porážku určitě zarámovanou nemá a nevzpomene si na ni, což je škoda, protože svým následovníkům v budoucnu podobné mnohdy omlátí o hlavu. Pravdou zůstává, že s tímto soupeřem budeme mít výsledkové problémy co bude svět světem. Špatný start byl za náma a první domácí utkání jsme odehráli proti Šumicím, které patří do oblíbenější sorty soupeřů. Naše lavička zela prázdnotou, ale na výkonu se to nijak neodrazilo. Povolán byl F.Bobčík a tak jsme měli alespoň jednoho hráče navíc pro případ nouze. Ta však nenastala a utkání jsme měli pod kontrolou od samotného začátku. Skóre otevřel P.Kubáček z penalty a fotbalovější Nivničané přidali před odchodem do kabin J.Čapkou i druhý gól. Mezi dvě branky P.Konráda se ve druhé půli vlezla proměněná penalta hostí a rázem to bylo 4:1. O konečný stav se ale nejednalo a po jedné brance na každé straně ještě padlo. Náš pátý gól a svůj poslední v kariéře přidal F.Bobčík a teprve potom hosté uzavřeli stav na 5:2. Že bude soutěž plná derby už jsme naznačili a to třetí jsme hráli ve Strání. Tam jsme nastoupili poprvé a naposledy bez zraněného P.Konráda v sestavě A.Rožnovský – S.Trtek, J.Zámečník, F.Štergenich, I.Kašpárek – F.Bradáč, J.Havelčík, P.Kubáček – M.Vykydal, J.Masařík, J.Čapka (V.Plessner). Překvapením byl J.Masařík na hrotu a už menším, že mu to tam jako obránci nešlo. Na jednoduchou hru domácích to ovšem nešlo ani ostatním (výjimkou byl jenom J.Zámečník) a výsledkem byly jenom spálené šance a nakonec také porážka 0:1 po vlastní brance S.Trtka.  Po domácím utkání se zálohou Sp.Uh.Brod si snad ani nemůžeme stěžovat na slabou koncovku, protože jsme si šancí vytvořili pramálo. Hosté tu největší spálili v samém závěru a po bezkrevném výkon obou celků  si každý sebral bod. Omluvou pro nepříliš pohledné utkání může být zlomená noha v mužstvu soupeře, která aktéry negativně poznamenala.  Ve Slavkově už byl čas zabrat a to se podařilo už v prvním poločase. Změn v sestavě bylo málo a snad jenom posazení S.Trtka trochu zaskočilo. V brance vystřídal zraněného A.Rožnovského S.Straňák a bude to on, kdo odchytá v sezóně více utkání. Ve Slavkově to ale nebylo o brankáři, protože naše převaha a fotbalovost rozhodla utkání už během úvodních pětačtyřiceti minut. Ve druhé polovině jsme přidali ještě jednu branku, ale na výkon z první půlky už jsme nenavázali. Přesto jsme po třech gólech V.Plessnera a jednom J.Havelčíka vyhráli 4:0. Stejně jako Slavkovu jsme tři góly za poločas nadělili i Bojkovicím. Úvodní střílel P.Kubáček a další dvě V.Plessner. Ve druhém dějství se vytratilo z naší hry všechno co připomíná fotbal a toho hosté využili ke skorigování stavu na 2:3 a mnoho nechybělo a odvezli si dokonce bod. V rozletu nás nezastavily ani Hradčovice, přestože měli výhodu domácího prostředí. Citelně jim chyběl Gášek a respekt z nich šel spíše před utkáním než v jeho průběhu. Je až k nevíře kolik jsme spálili brankových příležitostí, ale jedna cíl přece jenom našla a po trefě M.Vykydala jsme vedli po poločase 1:0. Třetí utkání v řadě nám bylo souzeno odehrát druhou půlku mizerně, ale potřetí jsme vyhráli.  V Bystřici fotbal moc krásy nepobral a můžeme dokonce mluvit o kopané. Malé hřiště nahrávalo nákopům a soubojům a pochválených akcí nebylo. I vedoucí gól  M.Vykydala padl po nepřesnosti domácích a nikoliv po čilé kombinaci. Soupeřovy občasné příležitosti vyřešil výborný S.Straňák v naší brance a po změně stran nastaly naše obvyklé obavy o výsledek. Ty utnul až I.Kašpárek svojí první a poslední brankou v Nivnici a do ní se stěhovaly další dva body ze dvou výletů za hranice všedních dnů.  Po návratu do domácího prostředí a čtyřech výhrách nás očekávalo beznadějně poslední béčko D.Němčí. Lehkovážný úvod starších hráčů strhl k podobnému i ty mladší a tak se z první branky radovali hosté. Naši byli nuceni zlepšit herní projev a kvalita se začala projevovat. Přestože za nepříznivého stavu neproměnil P.Kubáček penaltu tak bylo už do poločasu veseleji a to po dvou přesných zásazích P.Konráda. Ten měl střelecký apetit i po pauze a čistým hetrikem otočil stav na 3:1 pro nás. Po pěti výhrách jsme na pevnou zem přistáli v Bánově.  Tam se hrál zápas dvou různých poločasů, ale my jsme ten dobrý první nedokázali potvrdit žádnou proměněnou příležitostí a otočením kormidla na Nivnici. V tom druhém nás domácí přehráli a dvěma góly se vytáhli před svým bývalým trenérem L.Chovancem a vyhráli 2:0. Poslední utkání roku 1984  jsme odehráli doma s Ostrožskou Lhotou a povinností bylo vyhrát. Náš soupeř mnoho bodů (5) na podzim nenasbíral a to byl asi důvod pro náš vlažný začátek a vedoucí branku Lhoťanů. Naštěstí stejně jako s D.Němčím otáčíme stav brzy v náš prospěch. Nejprve se ve skrumáži nejlépe orientuje P.Konrád a po něm proměňuje jedenáctku brankář S.Straňák. Neslaný nemastný fotbal ve druhé polovině  okoření jenom M.Vykydal třetí brankou a je rozhodnuto. Hosté sice sníží, ale k ničemu dalšímu už se nedostanou a podzim je za náma. Po důkladném sčítání se dobíráme bilance 7 – 1 – 3  22:12 – 15 bodů a to nás řadí na třetí místo se čtyřbodovou ztrátou na vedoucí Strání. Kdo by nedoufal v lepší jaro a třeba i v účast v kvalifikaci o návrat do kraje?
     Kdo tedy čekal v naše zapojení se do postupových hrátek byl v napětí dvě a půl utkání. Potom přišlo obrovské zklamání, ale vlastně jenom potvrzení toho, čeho jsme schopni. Totiž předvést dvě naprosto rozdílné poloviny jedné soutěže. Každopádně nám první dva duely vyšly a naděje ještě žila. Nejprve jsme Hornímu Němčí vrátili podzimní porážku stejným výsledkem (2:1, 2x Konrád) a po skvělém výkonu porážíme i Šumice na jejich hřišti (1:0, Kubáček). To už dotíráme na čelo tabulky a ještě lépe to vypadalo o poločase domácího utkání s vedoucím Stráním. To jsme totiž vedli 2:1 (Havelčík, Vykydal) a hosté navíc pokračovali bez vyloučeného brankáře. Ve druhé půlce nás však i v deseti předčili ve všech směrech a dvěma zásahy stav otočili na 2:3. Naši hráli v sestavě: S.Straňák – S.Trtek, F.Tomanec, J.Masařík, F.Kolacia – P.Kubáček, F.Bradáč, J.Havelčík – M.Vykydal, P.Konrád, V.Plessner. Bez motivace jsme odjeli a s ostudou  se vrátili o týden později z Brodu, kde po prohře 0:4 s místním béčkem začal náš rozklad. Po dalších čtyřech kolech s jedním bodem bylo dílo dokončeno. Posuďte sami: Nivnce – Slavkov 0:0, Bojkovice – Nivnice 2:1 (Kubáček), Nivnice – Hradčovice 0:1 a o domácí prohře 3:4 (2x Kubáček, Konrád) s Bystřicí si můžeme myslet co chceme, ale s naší formou se nemůžeme divit ničemu. Poslednímu D.Němčí „B“ už by s náma nepomohla ani výhra a asi i proto u nich vyhráváme 2:1 (Tomanec, Vykydal). Přes tu hrůzu hrajeme ještě předposlední kolo doma s Bánovem (ten vyrovnává až v závěru) o třetí místo a remíza 1:1 (Kroča) by k tomu nakonec snad i stačila, to bysme ale nesměli v derniéře dostat náklad 2:6 (Kroča, Kubáček) ve Lhotě. Jaro tím pádem končíme s 8 body (3 – 2 – 6  14:23), ale při dvoubodovém systému se nijak hluboký pád tabulkou nekoná a končíme na 5.místě. Trhliny mezi trenérem a hráči se přesto objevovaly po celé jaro a to nejenom při utkáních, ale dokonce i na trénincích a informace, aby sestavu či nominaci schvalovalo vedení oddílu se dnes zdají jako přehnané, ale přesně tak jsou v dobových archívech popsány. Není divu, že rozporuplné angažmá L.Chovance končí už po jedné sezóně. Už tehdy to bylo jednodušší jak vyměnit půl jedenáctky. Celková bilance 10 – 3 – 9 nás řadí do průměru.

Kádr a počet odehraných utkání: 22 – Masařík, Kubáček a Havelčík, 21 – Konrád, Vykydal, Bradáč, 19 – S.Trtek, 16 – S.Straňák, F.Tomanec (ml.), 13 – Plessner, Kolacia, 12 – F.Štergenich, 10 – Čapka, 9 – I.Kašpárek, 8 – J.Zámečník, 7 – Rožnovský, F.Velecký, 5 – Kroča, 2 – Slinták, 1 – F.Bočík, Bublík. Trenérem byl celou sezónu Ladislav Chovanec.

Střelci gólů: 10 – Konrád, 7 – Kubáček, 5 – Plessner, Vykydal,  2 – Havelčík, Kroča, 1 – F.Tomanec, Bobčík, Čapka, Kašpárek, Straňák

Všechna utkání nebyla sehrána, ale na umístění, postupech a sestupech to nic nemění.