Muži – 1982/1983

1.B TŘÍDA 1982 / 1983
 
VÝBORNÉ JARO VYMAZALO UTRÁPENÝ PODZIM

    Kdo se ze znalých i neznalých dostal v létě 1982 k seznamu hráčů, kteří od nás odcházeli nebo končili, tak musel dojít k dojmu, že je v Nivnici s fotbalem po 50 letech ámen. Pro návrat do Brodu se rozhodli brankář A.Hrubý a B.Brumovský, po operaci byl F.Velecký a především se kvarteto fotbalistů rozhodlo pověsit gumotextilky do šopy a nebyli to ledajací fotbalisté. Hřebík zatloukali Pa.Ambros, K.Chmelický, F.Lukeš a také legendární golman F.Tomanec. Poslední dva však nohy a ruce začaly svrbět poměrně záhy a volání rozklížené sestavy po návratu brzy vyslyšeli (K.Chmelický tak učiní sice později, ale vrátí se také). Před startem B třídy však platilo, že všichni zmínění končí a s tím jsme museli počítat. A také s tím, že bránit naši vlast budou v zeleném mundúru M.Zálešák a P.Pochylý, kteří z mužstva dezertují v průběhu podzimu. Pokud vám toho zatím zdá málo tak přidáme, že svoje angažmá u nás ukončil i trenér Miroslav Polášek, jenž si odešel budovat kredit do Slušovic. Jeho následovníka jsme našli v Dolním Němčí v podobě Ludvíka Kadlčka. Někdo také musel nahradit skončivší fotbalisty a postupně jsme to začali dávat do kupy. Z Uh.Brodu jsme zlákali Karla Podlouckého a brankáře Antonína Rožnovského.. K nim přibyl po kratší přestávce obránce Josef Zámečník a vojenského sukna už měli dost Miroslav Pochylý s Petrem Kubáčkem. Je pochopitelné, že návrat těchto kvalitních hráčů jsme přivítali s otevřenou náručí a to se ještě z dorostu  posunuli do 1.mužstva Jaroslav Mahdal a talentovaný Jiří Výmola. Takže on ten stav nakonec tak kritický nebyl, ale více nabídne až sezóna. Vyčerpávající výčet je u konce a přejdeme k přáteláčkům. Už jsme  několikrát kroutili hlavou nad jejich počtem a učiníme tak znovu. Přestože se startovalo tradičně v půlce srpna tak naši stihli odehrát 8 (!) přípravných utkání. Dvakrát s Hlukem (1:5 a 3:1), Brod A (0:4), Brod B (2x 2:1), D.Němčí (2:1), Sehradice (7:2) a Jarošov (3:2).

   Složení soutěže se poměrně dost promíchalo a mezi šestnáctkou mužstev jsme našli nově i Kněždub, Kvasice Vizovice, Vlčnov, Vnorovy a Bílovice, které jsme dostali hned na úvod. A tím také začal náš rozpačitý vstup do soutěže, který se táhl prakticky celý podzim. V Bílovicích jsme nově nastoupili s A.Rožnovským, K.Podlouckým a po několika letech i J.Zámečníkem. A jako mnohokrát jsme se nechali zaskočit hned v úvodu a z prvního útoku nažhaveného nováčka inkasujeme. Vlastní chybou dostáváme do šatny druhý gól a rozpačitý výkon nenapravíme ani v druhé půlce a prohráváme 0:2. Druhé kolo přijela Bystřice od Hostýnku a bylo poznat, že patří k favoritům. Bod za bezbrankovou remízu jsme brali po poctivém výkonu a s přispěním výborného brankáře A.Rožnovského. V Moravském Písku už měla naše hra dobré parametry a dokonce jsme byli lepším celkem, ale gól bychom nedali do konce století a domácí čtyři minuty před koncem jeden ušmodrchali. Tři kola bez výhry a vstřelené branky nás řadí na předposlední místo.  Neduhy měly  skončit na hodovou neděli, když k nám přijely Vizovice. Gól jsme skutečně vstřelili (K.Výmola), ale vrásky se prohloubily, protože jsme první vstřelenou brankou jenom upravili na konečných 1:2. Zkraje utkání se proti nám pískala penalta a to věru nebyl dobrý nápad rozhodčího. Celé hodové utkání bylo potom na hřišti více nervozity jak fotbalu a naši kluci emoce nezvládli. V závěru byl vyloučen F.Lukeš a zdaleka nemusel být sám, ale už toho bylo proti nám dost.. V nedobrém rozpoložení se jelo s brankářem F. „bróvou“ Tomancem do Kunovic a bod za remízu 1:1 byl hodnocen pozitivně. V úvodní části jsme se dostali do vedení J.Výmolou, ale domácí deset minut před koncem vyrovnali a měli až do konce výraznou převahu. Bod jsme však ubránili.  Na výhru se stále čekalo a místo ní přišel debakl v Kroměříži s béčkem (1:4), kde výsledek odpovídal průběhu hry. My jsme se zmohli jenom na sníženi J.Masaříkem na 1:2 a to bylo málo. V 7.kole už jsme se dočkali. Doma jsme válčili s Mladcovou a slavilo se první vítězství, na které byl věru byl nejvyšší čas. Vítězství bylo vybojované a fotbalová krása se nedostavila, ale to nám bylo v daný okamžik úplně jedno. Důležité pro nás byly dva body a k těm nás dovedla branka K.Výmoly z penalty – 1:0.  Stejný střelec uspěl i ve Vnorovech, ale čtyři míče v naší síti nedovolili myslet na nic. Snad jenom do přestávky, kdy byl stav stále bezbrankový. Ovšem mezi 55. a 65.minutou jsme třkrát kapitulovali a bylo vymalováno. A další kolo přijel největší favorit soutěže (a pozdější vítěz) tým Holešova.  Už s P.Kubáčkem nás čekalo těžké střetnutí, což se potvrdilo a od začátku nám hosté vnutili svoji hru a jedinou brankou první poloviny se dostali do vedení. Po změně stran jsme přitvrdili a to hostům nevonělo. Tím více, že jim byl vyloučen jeden hráč za faul a vstřelili si vlastní gól. Následovaly dvě penalty a to po jedné na každé straně. Tu naši proměnil na 2:1 K.Podloucký, ale hosté hned vyrovnali a bylo se i nadále nač dívat. Cenné vítězství 3:2 zařídil hlavou znovu K.Podloucký, ale zatím to na zlepšení předposledního místa nestačilo. Nivničané hráli v sestavě: A.Rožnovský – J.Zámečník, J.Staroba, J.Masařík, S.Trtek – F.Bradáč, K.Podloucký, P.Kubáček – M.Vykydal, K.Výmola, P.Konrád (J.Výmola). V Uherském Ostrohu jsme odehráli jedno z nejlepších utkání podzimu, ale domů jsme vezli jenom špinavé dresy a znovu zlost na rozhodčího Trávníčka. Dvoubrankové vedení domácích jsme srovnali P.Konrádem a M.Vykydalem, ale víc nám dovoleno nebylo. Ostroh i s pomocí sudího přece jenom strhl výhru na svou stranu (3:2) a my odjeli s prázdnýma rukama. Po porážce doma s vedoucí Sl.Slavií B 0:1 jsme už věděli, že hrajeme o holý fotbalový život a úkol v závěru podzimu zněl napravit co se dá. Moc se to ovšem nepodařilo. Konečně  jsme sice brali dva body i venku a to v Lubné za výhru 2:1, přestože jsme hráli bez P.Konráda, K.Podlouckého a J.Staroby. Po gólu P.Kubáčka už v 5.minutě nám narostla křídla a domácí branka byla v jednom ohni. Dobře zahrál F.Bradáč i J.Masařík, ale ke zvýšení náskoku to do přestávky nestačilo. O to se postaral povedeným trestňákem až po změně stran znovu P.Kubáček. Domácí se dopracovali jenom ke snížení na konečných 1:2. Za týden se po několika letech hrálo pravé slovácké derby. Stejně jako my podával i Vlčnov nevyrovnané výkony a Nivničané doufali, že rozhodne domácí prostředí. Po úvodních šancích našich se hra vyrovnala a útoky se pravidelně střídaly. Proměněn byl jediný a opět to zařídil střelecky disponovaný P.Kubáček, který se trefil z vápna. Po otočce se radovali i hosté a to po přímáku Mikulce z dvaceti metrů. Vedení a vítězství strhl na naši stranu sváteční střelec F.Bradáč. Ten moc branek nedal, ale když už tak stály za to. Tak jako tato, když napálil balon z dálky a ten se do sítě odrazil od tyče. Za výkon i výsledek si zasloužilo pochvalu celé mužstvo, ale bylo to letos naposledy. O Kvasicích jsme nevěděli zhola nic a stává se pravidlem, že se to rovná ztrátě bodů a nebylo tomu jinak ani v tomto případě. V počátečním dějství daly oba celky gól z jedenáctky, ač tou naší vyrovnával P.Kubáček se štěstím. V tom druhém se domácí obránci dali do podpory útoku a my museli myslet více na obranu. Přesto nebo proto docházelo k chybám a to rozhodlo. Na rozjeté domácí už jsme nestačili a ti přidali dvě branky a vyhráli 3:1. Utkání s dobrým Kněždubem bylo z naší strany ubohé. Kromě dvou trestných kopů jsme branku hostí přímo neohrozili a řada hráčů podala prachmizerný výkon. Porážka 0:2 po tomto představení nikoho nepřekvapila.  Deset podzimních bodů bylo žalostně málo a to nás neustálé reorganizace soutěží nutily skončit co nejdále od spodku, ale s takovou by to nešlo. „Ach bože, kolikátý podzim let minulých se zase opakuje i letos“ zaslechli jsme při odchodu ze hřiště… Pro úplnost podzimní bilance: 4 – 2 – 9   15:27 a 10 bodů.
   Už bez odvolaného L.Kadlčka jsme s pořádnou porcí starostí vyhlíželi jarní část. Staronového trenéra jsme našli ve Františku Lukešovi a to se ukázalo býti dobrou volbou, protože ten dal v zimě mužstvo „do latě“. Bez vrásek se to ale neobešlo. Maloval nám je například odchod stabilního hráče základu K.Podlouckého a konec kariéry kanonýra K.Výmoly. U obou se píše, že v zimě netrénovali a byli z mužstva vyřazeni. Tomu není důvod nevěřit. Jestli některého nahradí z Vlčnova příšedší ztracený syn František Bobčík teprve uvidíme. Obavy jestli se na nás nepodepíše podzimní bodová neúroda panovaly, ale našemu týmu odhodlání nechybělo. V přestávce i na jaře bylo více hašteření ve výboru jak na hřišti. Ze zasedacích místností totiž uniklo, že končí dosavadní předseda K.Lahodný a největší starosti tak padnou od jara 1983 na hlavu Miroslava Kopeckého, kterého po pár měsících nahradí Josef Limanovský. Oba budou mít  po ruce C.Čecha, F.Trtka, M.Koktavého, H.Konráda, J.Čejku a L.Hurbiše.
   Jaro jsme stejně jako podzim zahájili s Bílovicemi. Toto utkání neslo všechny průvodní znaky začátku sezóny. K vidění byly nesourodé akce, mnoho osobních soubojů a slabé zakončení. Hosté za náma v ničem nezaostávali a utkání by pasovala remíza. S tou jsme se v naší situaci nemohli spokojit a pět minut před koncem jsme za stavu 1:1 kopali po faulu na P.Konráda penaltu. Tu proměnil P.Kubáček a získali jsme tak důležité body. Pro pořádek – první gól utkání dával P.Konrád a hosté vyrovnávali ve druhé polovině. Do Bystřice pod Hostýnem s náma nejeli žádní diváci, protože ven by ani psa nevyhnal a hlavně byli domácí první v tabulce a nikdo nám nevěřil. Na hnusné škváře jsme překvapili a úvodní gól utkání dal J.Výmola. Před pauzou domácí srovnávají z penalty po faulu M.Volného a ožívají. Tím spíše, že na startu druhé půle chybuje A.Rožnovský a Bystřičané jdou do vedení. Naše snaha je korunována vyrovnávací brankou P.Kubáčka, jenž se trefí ke vzdálenější tyči – 2:2. Domácí vývoj neunášejí a pro jednoho z nich utkání předčasně po červené kartě končí. Bohužel odjíždíme se dvěma zraněnými. J.Výmola bude chybět jenom jedno kolo, ale F.Bradáč dokonce šest! Moravský Písek se ocitá v pásmu sestupu a nedává nám nic zadarmo. Celý zápas vidí diváci neúprosný boj o každý míč a k tomu si připočtěte rozbahněný terén. To byla podívaná!  Množí se ostřejší zákroky a po jednom z nich máme v závěru výhodu pokutového kopu. P.Kubáček proměňuje a po výhře 1:0 můžeme mluvit o povedeném startu odvetné části.  Ve Vizovicích se hraje vyrovnaný zápas. Domácí bojují o záchranu a naše mužstvo také nemá dobojováno. Vizovjané hrají od začátku důrazněji a vytváří si několik šancí, ale naše obrana i brankář jsou až na jednu výjimku vždy na místě. Onou výjimkou je nedorozumění J.Masaříka a S. „háčka“ Trtka a je to rázem 1:0. Náš tlak už nikam nevede a domácí vítězí. Doma s Kunovicemi staví trenér sestavu: A.Rožnovský – J.Zámečník, S.Trtek, J.Staroba, M.Pochylý – J.Výmola, J.Masařík, P.Kubáček – M.Vykydal, P.Konrád, F.Bobčík a daří se jí nadmíru dobře, i když je utkání vyrovnanější než nasvědčuje konečný výsledek 3:0.  Po úvodní brance M.Vykydala prokazuje F.Bobčík, že střeleckou fazónu neztratil a dává dva góly. V následujícím druhém domácím utkání máme rozpačitý start a hosté z Kroměříže jdou do vedení. Protože jsme přestávku orámovali góly z obou jejích stran (F.Bobčík, P.Konrád), zdálo se, že to bude dobré. Béčko Hanácké Slávie však ještě dokázalo jednou vyrovnat po chybě v našich zadních řadách. Za přispění obránců padl i pátý gól utkání a včíl to byli naši, kdo se radoval. Branka byla připsána J.Masaříkovi. Na konečných 4:2 upravuje po samostatné akci M.Vykydal a nemuselo se vůbec jednat o poslední gól. To by ovšem naši nesměli zahodit další tři tutovky. Vítězná série nabrala obrátky v Mladcové. Pohoda mužstva byla vidět i v tom, že odjeli všichni včetně zraněných hráčů a to se projevovalo i na výsledcích. Úvodní branku zápasu obstaral ranou pod břevno M.Vykydal a nepoložilo nás ani vyrovnání po pauze. Rozhodnutí padlo po centrovaném míči M.Vykydala a opakované střele J.Výmoly. Vnorovy jsme pokořili v sestavě S.Straňák – J.Zámečník, S.Trtek, J.Staroba (M.Volný), M.Pochylý – J.Masařík, J.Výmola, P.Kubáček – M.Vykydal, F.Bobčík (I.Bartoš), P.Konrád. Na celkové výhře 4:0 se gólově podíleli 2x F.Bobčík, J.Staroba a P.Konrád, kteří rozdělili branky rovnoměrně do obou poločasů.  Před cestou do Holešova to byl pěkný počin. Tam jsme už poněkolikáté hráli hráli proti vedoucímu celku, ale nedalo se nic dělat, neboť jsme z první příčky několik týmů sami sesadili. Tento případ to však nebude, protože Holešov i přes remízu s Nivnicí 2:2 soutěž vyhraje. Naši se ujali vedení střelecky probuzeného M.Vykydala, ale domácí srovnali po faulu M.Volného z penalty. Do kabin se pochodovalo za nerozhodného výsledku 1:1. Domácí měli ve druhém poločase převahu, leč gól dali naši. Hlavou ho dával P.Konrád. Smolné utkání hrál M.Volný, když po jeho ruce ve výskoku kopali domácí druhou penaltu a tu proměnili na spravedlivých 2:2. Nakonec vítězný Holešov na nás v dobrém vzpomínat nebude, protože po podzimní výhře jsme mu sebrali bod i u nich. S Uherským Ostrohem se hrálo převážně ve středu pole a utkání ve velkém horku ničím nepřevýšilo průměr. Přesto jsme si dva body zasloužili a nezamávalo s náma ani vyrovnání hostů na 1:1. Po výhře 3:1 a brankách M.Vykydala, P.Kubáčka a J.Výmoly jsme potvrdili, že jsme s dosavadní bilancí 7 – 2 – 1 mužstvem jara.  Po této výhře  jsme mohli zamáčknout slzu zklamání, neboť mít tak o pět šest bodů z podzimu navíc.. Šest utkání bez prohry vzalo za své v Hradišti. Béčko Slovácké nás rozsekalo 4:1 (M.Vykydal).  Domácí hráli o záchranu a tak nastoupili trochu posíleni a s větší touhou po výhře. Rozdávali jsme i dalším týmům hrajícím o přežití. Proti Lubné nebyl náš výkon takový na jaký byli diváci v průběhu jara zvyklí a odcházeli rozčarováni. Ani jeden z celků se brankově neprosadil a tak to mohlo dopadnout leda 0:0. V derby ve Vlčnově jsme naprosto zklamali. A konkrétně ve druhé polovině, protože ta první skončila bez gólů. Naši obránci začali kupit chybu na chybu, záloha přestala hrát a útok neexistoval vůbec. 0:3 z našeho pohledu a pocit jakoby se o přestávce něco stalo…  Poslední dvě kola soutěže jsme hráli proti celkům bydlícími nad námi, ale právě na ně jsme to uměli a to jsme potvrdili. Kvasice jsme doma porazili 2:1 po solidním výkonu a dobrých kombinacích. Tím jsme částěčně odčinili předchozí nezdary a potvrdili, že fotbal kopat umíme. Poločas jsme brankama M.Vykydala a P.Konráda 2:0 vyhráli a malého polevení vyžili hosté až bylo rozhodnuto. Bod ze třetího Kněždubu měl také svoji hodnotu. Do vedení jsme se dostali první brankou J.Kroče v ročníku. Škoda, že jsme nepřidali i druhý gól, protože první poločas se hrál v naší režii. Druhý byl odlišný a domácí stav otočili. Nejprve penaltou a potom prošel balon do sítě po shluku všech přítomných ve vápně. K vyrovnání nám pomohla střela J.Mahdala dvě minuty před koncem. Tu domácí brankář neudržel a na jaře střelecky probuzený M.Vykydal dorážel úspěšně – 2:0. Jak je z výsledků patrné tak jarní část dopadla na výbornou a o to víc mrzí první půlka soutěže. K podzimním deseti bodům jsme na jaře uhráli dalších dvacet a pohled na tabulku ukáže, že nám k lepšímu celkovému výsledku opravdu chybělo jenom pár bodíků. Jarní bilance:  8 – 4 – 3  28:20. Od dalšího ročníku dochází k další reorganizaci krajských soutěží. Působit budeme v soutěži, která ponese název 1.třída krajské soutěže. To se nebude týkat posledních čtyř mužstev tabulky, které sestupují.

Kádr a počet odehraných utkání: 29 – Masařík, 27 – Zámečník, S.Trtek, 26 – Vykydal, 25 – Staroba, Konrád, J.Výmola, 24 – Bradáč, 21 – Kubáček, M.Pochylý, Rožnovský, 16 – J.Mahdal, Volný, 13 – Podloucký, 12 – K.Výmola, I.Bartoš, 8 – Bobčík, Straňák, P.Pochylý, 5 – Lukeš, 3 – F.Tomanec, 2 – Kroča, 1 – Zálešák.  Trenérem byl na podzim Ludvík Kadlček. V jarní části ho vystřídal František Lukeš.

Střelci gólů: 9 – Vykydal, 8 – Kubáček, 6 – Konrád, 5 – Bobčík, 4 – J.Výmola, 3 – K.Výmola, 2 – Masařík, Podloucký, 1 – Bradáč, Staroba, Kroča a vlastní