Muži – 1981/1982

  1.B TŘÍDA 1981 / 1982

V NÁROČNÉM ROČNÍKU JSME SE NEZTRATILI

   Po postupu z okresního přeboru jsme v létě jednaosmdesátého roku opět měnili soutěž, což už asi nikoho nepřekvapilo, protože jsme si navykli létat nahoru dolů. A že těch přeletů ještě v budoucnu nastane..  Hráčských změn před vstupem do 1.B třídy pár proběhlo a mezi ty nejzajímavější jsme řadili příchody Josefa Staroby (S.Loz), Josefa Masaříka (Uh.Brod) a Miroslava Tomance  (Petržalka) syna našeho brankáře Františka Tomance. Ačkoliv se na první dva u nás nezapomene tak ve zmíněném létě zůstali ve stínu nástupu nového trenéra Miroslava Poláška, který na spolupráci kývl až po splnění podmínek týkajících se jak doplnění kádru tak i materiálního vybavení. V obojím mu bylo vyhověno a po čtyřdenním seznamovacím výletu v Šaštíně se mohlo do práce. V letní pauze jsme zvládli odehrát dnes nepředstavitelných jedenáct (!) přátelských utkání s různorodými soupeři (např. D.Súča, Těšnovice, Bojanovice, Vnorovy, Bánov..). Oproti minulé soutěži se mužstvo muselo připravit i na delší cestování (Holešov, Bystřice p. Host., Lubná, Všetuly, Vracov – soutěž má 16 celků) a výbor oddílu na jeho zaplacení. Mnoho už se nenacestuje K.Smetana, který odehraje jenom tři utkání a na vojnu odejdou v průběhu sezóny P.Kubáček a J.Čapka.
   K jedenácti přípravným zápasům ještě před úvodem mistr. sezóny přibyla zkouška naší připravenosti, když jsme v Čs.poháru přivítali Slavičín. Ten byl v utkání fotbalovější i agilnější, ale tyto jeho přednosti naši nahradili nasazením a bojovností. Nivničané dokonce dvakrát vedli, když první branku utkání vsítil J.Masařík a do vedení 2:1 nás dostal ve druhém poločase z penalty K.Výmola.  V závěru za hustého deště nás hosté pokropili dvěma góly a otočili stav ve svůj prospěch. Na vyrovnání už nám nezbylo sil, ale určitě jsme nezklamali a generálku jsme považovali za povedenou a slibnou. K premiéře jsme také proto odjeli do Lubné bodovat.  Naše hra však od samého začátku vypadala nesourodě a kostrbatě. Nevycházela nám kombinace ani rychlé protiútoky a s tím postupně přibývalo nervozity. Tím spíš, že se domácí dostali do vedení z penalty. Jako první ztratil koncentraci a ovládání se F.Bradáč a byl vyloučen. I v tomto rozpoložení se nám podařilo P.Konrádem do poločasu vyrovnat a snad to i vypadalo, že máme na bod. V závěru se bohužel projevila početní převaha domácích a ti dvěma góly rozhodli utkání pro sebe. První utkání na domácí půdě se odehrálo proti Vracovu, který sestoupil z 1.A třídy. Hráli jsme bez K.Chmelického, M.Vykydala a potrestaného F.Bradáče, ale už s J.Starobou ve stoperské dvojici. Obě mužstva hrála dobrý fotbal a naši byli o pověstný kousek lepší a nebezpečnější. Po úvodních neproměněných šancích jsme se přece jenom dočkali a to hned dvakrát. Nejprve proměnil penaltu K.Výmola a za deset minut přímák P.Kubáček. Ve druhé polovině se hostům podařilo dát kontaktní gól a museli jsme více myslet na obranu. To se ukázalo jako prozíravé a více branek už nepadlo, což znamenalo vítězství 2:1 a důležité body. Třetí utkání jsme odehráli v sestavě A.Hrubý – S.Trtek, F.Lukeš, J.Staroba, P.Ambros – K.Kopecký, B.Brumovský, P.Konrád, P.Kubáček – K.Výmola, K.Smetana (I.Bartoš, J.Čapka) u vedoucích Nedachlebic. V úvodní třičtvrtěhodině padlo po jedné brance na každé straně a jako první měnili po skrumáži skóre domácí. Za nás vyrovnal po křídelním úniku K.Výmoly K.Smetana. Na ostré utkání doplatili zraněním a střídáním už v prvním poločase K.Výmola a J.Staroba a se sebezapřením dochytal zápas A.Hrubý. Možná, že právě tyto okamžiky rozhodly o tom, že svým druhým gólem utkání rozhodl domácí Šubarda – 2:1. Naše jedenáctka nastoupila snad poprvé se čtyřčlennou záložní řadou a bylo poznat, že to zatím pod kůží nemáme. Do utkání proti Kněžpoli jsme vstupovali s určitými obavami, ale s dobrou hodovou náladou. Do sestavy se vrátil J.Masařík a M.Vykydal a náš výkon připomínal staré dobré časy naší historie. Hrál se pohledný a kombinační fotbal na obou stranách a to nám vyhovuje. Ze začátku to skřípalo v útoku, ale rozehrála se záloha a přišla i převaha. A s ní také góly a dva už do poločasu po střelách M.Vykydala a P.Konráda. Ve druhé půlce už jsme byli v laufu a po přímáku B.Brumovského to platilo dvojnásob. Čtvrtou branku dal po rohovém kopu P.Konrád a po výsledku 4:0 se mohlo hodovat. V Holešově jsme poznali, že to venku budeme mít složité a každý bod bude úspěchem. U mužstva usilujícího o postup jsme však k němu měli daleko. Domácí byli lepší v pohybu bez míče a také techničtější a gól v naší síti už v 8.minutě předurčil vývoj utkání. Jiskřička naděje zasvítila po vyrovnání M.Vykydalem, ale všelijaká penalta pro domácí před přestávkou nám vhod nepřišla. Ve druhé polovině jsme si toho moc nevytvořili a dva góly Holešovjanů rozhodly o konečné prohře 1:4. Duel s Bystřicí pod Hostýnem vidělo 150 diváků a ti byli zvědaví na vedoucí tým tabulky a na to jak se vypořádáme s několika absencemi (K.Výmola, F.Lukeš..)  Bystřice byla nejlepší mužstvo, které k nám na podzim přijelo, ale naši se vytáhli a hrál se vyrovnaný fotbal.  Nikoliv však krásný, ale více upracovaný a ani šancí mnoho nebylo. Po bezbrankovém poločase už bylo téměř jasné, že kdo dá gól vyhraje. A podařilo se to nám. Dlouhý nákop J.Staroby protečoval P.Konrád na P.Kubáčka a ten z plného běhu k tyči otevřel a uzavřel skóre – 1:0. Domácí výhry a venkovní prohry nás usadily ve středu tabulky a čekali jsme jestli první přivezeme body z venku nebo je naopak doma ztratíme. Už další kolo  v Moravském Písku rozhodlo, že se první bod z venku bude stěhovat do Nivnice.  Na pěkném stadionu i kvalitní trávě si toho domácí mnoho nevytvořili, ale i to málo stačilo k poločasovému vedení 1:0. Po obrátce jsme byli lepším mužstvem a po vyrovnání J.Masaříka  na 1:1 jsme šahali i po vítězství, ale žádná šance už proměněna nebyla.  Utkání s Tečovicemi nabídlo jednu zajímavost a to tu, že v naší základní sestavě nastoupil brankář F.Tomanec a poprvé v obraně jeho syn M.Tomanec. Dále uvedeme, že bylo hezké počasí a my byli po celý čas lepší. Čekalo se jenom jestli to brankově vyjádříme a hle stalo se. Nejdříve se radoval po rohu J.Masaříka P.Konrád a ve druhém poločase se udály další radosti. Z pravé strany se trefil M.Vykydal a po jeho útěku i I.Bartoš. Výhra 3:0 nám trochu spravila skóre a hlavně nás posunula na 5.místo. Utkání ve Všetulech si aktéři vybavují kvůli rozbahněné (dá se tak nazvat škvárový povrch?) škváře, dešti a citelné zimě. Horší už je, že také porážka 0:1 zůstala v paměti, protože domácí byli poslední.  Naši odehráli utkání příliš profesorsky a do útočné fáze nedali to, co by si zasloužila. Ani v jedné příležitosti nenalezli to nejvhodnější řešení a na našem kontě zůstala velká nula. Když to vypadalo, že na domácím také, tož jsme byli vyvedeni z omylu. V samém závěru jsme podcenili dlouhý balon a osamocený hráč domácích nezaváhal – 0:1. Zcela zbytečná ztráta bodu(ů).  Okresní derby s Uherským Ostrohem sledovala vysoká návštěva, kterou minulý nezdar neodradil a důvody mohly být dva. Jeden, že Ostroh vedl tabulku a druhý, že jsme doma neztratili ani bod. Trenér M.Polášek poslal na plac sestavu F.Tomanec – K.Chmelický, F.Lukeš, J.Staroba, M.Tomanec – F.Bradáč, B.Brumovský, J.Masařík – M.Vykydal, P.Konrád, Pa.Ambros (K.Kopecký, I.Bartoš) a ta hrála až jiskry létaly. Tvrdě a bez okolků. Brzy jsme se ujali vedení vedení P.Ambrosem, který dobře zpracoval přihrávku P.Konráda. Hosté vyrovnali po zaváhání F.Tomance, ale do půle nám vrátil vedení M.Vykydal. Po změně stran se hostím podařilo znovu vyrovnat a to z penalty po zbytečném faulu M.Tomance. Dlouho jsme se s tím nemohli vypořádat, ale v poslední minutě jsme za nadšení diváků rozhodli boj pro sebe. Po obrovském závaru se hlavou trefil I.Bartoš – 3:2.  Na mělké kunovické škváře se hrál „fotbal“, který byl vyrovnanější než ukazuje výsledek 5:2 pro domácí. Fotbal se rozhoduje ve vápně a právě tam jsme domácím nabídli mnoho prostoru a času ke skórování. Na opačné straně se několik míčů utopilo v kalužích a nebylo nikoho kdo by je dopravil dále. Za nás skóroval J.Masařík z penalty za faul na P.Konráda v prvním poločase a na 2:3 snižoval v půli druhé M.Vykydal z rychlého protiútoku.  Za tohoto stavu jsme měli územní převahu, ale v přemíře snahy nám domácí dvakrát utekli a rozhodli utkání.  Napravit tuto šlamastiku jsme měli doma s Mladcovou, leč doma došlo i na nás. Hosté praktikovali na cizích hřištích „beton“ a vysypali ho i v Nivnici před vlastním vápnem. Nám se nedařila křídelní hra a když už šance došly tak jsme orazili břevno (P.Konrád) nebo poslali míč vedle (M.Vykydal, J.Staroba). A tak se stalo, co muselo. Hosté jednou ve druhé půlce odběhli před naši branku a F.Lukešem tečovanou ránou trefili dva body – 0:1. Odčinit tento nezdar jsme mohli v Ostr.Lhotě a soupeř k tomu byl vhodný neb hrál dno. To by ještě nemuselo být rozhodující, ale náš přístup k utkání byl v pořádku a tak byl rozdíl vidět. Do sedla jsme skočili hned po startu brankou Pa.Ambrose a po druhém zásahu P.Konráda nebylo co k řešení. Snad jenom neuznaný gól P.Konráda o němž si myslíme, že byl regulérní. Po otočce stran se hra vyrovnala a po ruce neruce M.Tomance domácí snížili z jedenáctky na 1:2. Jasnější penaltu nám za chvíli rozhodčí odpustil a tak jsme do odkryté obrany mohli M.Vykydalem rozhodnout a to se také stalo – 1:3 pro nás.  I další utkání jsme hráli venku a byl z toho další plusový bod. V Kroměříži s domácím béčkem jsme hráli disciplinovaně a takticky dobře. Jako mnoho utkání v tehdejší době se hrálo na škváře, ale ta byla tentokrát dobře upravena a fotbal se na ní dal provozovat. Využila toho obě mužstva a obě také skórovala v první půlce utkání. Nivnici poslal do vedení M.Vykydal, ale mladíci z Kroměříže do přestávky srovnali. Přestože jsme bylo o cosi fotbalovější bereme i bod. Podzimní loučení se odehrálo s dalším „B“ mužstvem a to Slovácké Slavie. Ve vápnech byl u nás v závěru podzimu téměř neregulérní terén a k tomu připomeneme také tvrdou až záludnou hru obou celků, čímž se naprosto vytratila jakákoliv kombinace a šlo výhradně o boj. Přesto branky padly a dvě už do odpočinku. P.Konrád připravil svátečnímu střelci F.Bradáčovi míč a ten otevřel skóre z ostrého úhlu. Jednou si zdřímla i naše obrana a bylo srovnáno. Utkání bylo dlouho na vážkách, ale štěstí stálo při nás. To se odhodlal J.Staroba ke střele, kterou brankář neudržel a P.Konrád dorazil balon do sítě – 2:1.  Na pololetním vysvědčení bylo napsáno: 8. Nivnice 7 – 2 – 6  25:23 a 16 bodů. Rozdílné bodové zisky doma a venku už jsme vzpomenuli tak alespoň krátce. Doma jsme ze sedmi utkání šest vyhráli a z venkovních osmi utkání jsme přivezli čtyři body. Sumasumárum to dělalo dva body do plusu. Mezi méně povedené události podzimu patří častá zranění našich fotbalistů jako například  kanonýra K.Výmoly a také J.Staroby, B.Brumovského, K.Kopeckého a A.Hrubého. Neobešli jsme se ani bez vyloučení (Bradáč)  či konce kariéry (K.Smetana).
   Příprava na odvetnou část proběhla pochopitelně v lednu a únoru a hlavně za stálého dozoru M.Poláška. Ten vytáhl mužstvo také na soustředění na Žítkovou, ale tam už tak nekompletní tým opustili tři hráči a nahradili je dorostenci. Jádro mužstva však trenérovy nároky beze zbytku splnilo a po sedmi přátelácích proběhl začátek jarní části na jedničku. V prvních třech jarních zápasech jsme totiž neztratili ani jeden bodík, ale pojďme postupně.  Lubná ani doma nic světoborného nepředvedla, ale na nás to stačilo. V prvním jarním zápase se to téměř opakovalo. V ofenzívě měla dva útočníky a zbytek tvořil přehradu hráčů před šestnáctkou. Za celý zápas jsme ani s tím nejlepším co bylo k dispozici nic nevymysleli. Až.. až v posledních sekundách se vysunul J.Staroba na hrot a připravil míč pro K.Chmelického, který vsítil vítězný gól našich – 1:0. Ve Vracově jsme začali bez respektu a ve 3.minutě našla rána J.Staroby ze třiceti metrů domácího brankáře nepřipraveného. Pěkný terén byl vodou na mlýn naší zálohy a domácím nezbývalo než nakopávat. Než jim jeden vyšel tak zazvonily tyče na obou stranách a potom padl už onen gól domácích. jednalo se o klasický gól „do šatny“. Ve druhé polovině se obrázek hry moc nezměnil a my dokonce dali i podobný gól. Střelou z dálky se prezentoval B.Brumovský a uspěl. Roli nám ztížil vyloučený K.Chmelický, ale dopadlo to dobře – 2:1 pro nás. Naším udělem bylo hrát doma co chvílu proti vedoucím celkům. Třetí jarní kolo se této role zhostily Nedachlebice a také ony to u nás nezvládly, přestože herně potvrdily vedoucí postavení. Naši v sestavě A.Hrubý – S.Trtek, F.Lukeš, J.Staroba, M.Tomanec – J.Masařík, B.Brumovský, F.Bradáč – M.Vykydal, P.Konrád, I.Bartoš (J.Kroča) nezůstali nic dlužni a tak se hrál kvalitní zápas. Hosté se mimo fotbal stačili věnovat i mluvení a pykali za to vyloučením. Přesilovky jsme dokázali ve druhém poločase využít a po gólech P.Konráda a B.Brumovského  jsme se dokonce dostali na 2.místo tabulky. Z tohoto vrcholu jsme docela brzy spadli do základního tábora. Už za týden bylo v Kněžpoli po slávě. Domácí nám i s úroky vrátili podzimní porážku. Citelně nám chyběl hlavičkář J.Staroba, čehož domácí využili a centrovali do našeho velkého čtverce jeden vysoký balon za druhým. Naši se na soupeřovu polovinu vypravovali sporadicky, ale přece mohli vytěžit víc. J.Masařík nedal penaltu a B.Brumovský trefil horní tyčku. Domácí podobné věci včetně penalty využili a zaslouženě vyhráli. S Holešovem jsme v domácím prostředí sehráli pro nás v mnohém nešťastné utkání. Úvodní dějství se hrál vyrovnaný fotbal, ale přes dobře organizovanou obranu hostí jsme se neprosadili a byli to právě Holešovjané, kteří po chybě brankáře A.Hrubého načali stav. Po změně stran jsme zapli na plné obrátky a M.Vykydal vyrovnal stav na 1:1. Smůlu jsme měli po nastřelení dvou tyčí a zlost po neodpískané penaltě, ale ani to nebylo vše. Už se zdálo, že jsou oba týmy smířeny s remízou, když hlavní rozhodčí pustil hru, přestože hostující pomezní mával ofsajd a Holešov dal vítězný gól. Pšenka nám nevykvetla ani v pod Hostýnem, kde jsme Bystřici podlehli 0:1. Jediná branka padla až z přímého kopu, protože se vším ostatním si výborný A.Hrubý poradil.  Když se vším tak i s penaltou domácích. Na venkovní utkání jsme měli dostatek šancí ke skórování, ale sérii tří porážek jsme neodvrátili. Hubených 0:0 jsme museli skousnout doma s Moravským Pískem. Nevýrazné výkony pokračovaly a na remízu hrající hosté mnoho práce k jejímu získání neměli. Naše hra končila před vápnem soupeře a to na gól nestačilo.  V Tečovicích hráli domácí o záchranu a tomu podřídili vše. Horším mužstvem jsme nebyli, ale rozhodující okamžiky jsme nezvládli. Benevolentní rozhodčí pustil před góly domácích jejich sporné zákroky a když už jsme měli výhodu penalty my, tak ji B.Brumovský neproměnil – 2:0. Pět kol po sobě jsme nevyhráli a dali jediný gól. Špatné. Všetuly nepatřily k ozdobám soutěže a naší povinností už bylo zabrat. Po faulu na P.Konráda jsme se penaltou F.Lukeše dostali do vedení a do poločsového hvizdu jsme vedení udrželi. O jeho navýšení se postaral dvěma góly B.Brumovský a dohrávali jsme v klidu. Na něm nic nezměnila ani kosmetická úprava hostí na 3:1. Do Ostrohu jsme jeli s malou dušičkou a po brance domácích hned po úvodním rozehrání nám nebylo nadvakrát. Potom se rozchytal A.Hrubý a mohl být vyhlášen mužem zápasu. Do poločasu se se stavem nehýbalo, ale s počtem hráčů ano, protože po faulu na B.Brumovského museli domácí do desíti. To se hlavnímu Trávníčkovi z Mutěnic o přestávce rozleželo v hlavě a po nástupu na hřiště pískal vše pro domácí. Měl však i výpadky a tak dovolil M.Vykydalovi srovnat stav a proti přesné střele F.Bradáče z dálky také nemohl nic namítat. Přesto ještě jednu komedii vymyslel. Po faulu na našeho brankáře proti nám odpískal penaltu a rozesmál i domácí příznivce, kteří už nad postupem zlomili hůl a ani vyrovnání jim náladu nezlepšilo. Naše  domácí ztráty pokračovaly i v duelu s Kunovicemi a tentokrát to alespoň bylo s dobrým soupeřem.  Ten nám toho mnoho nedovolil a mrzet nás může i to, že jsme stejně jako hosté dohrávali bez vyloučeného hráče (J.Staroba). Škoda, že jsme rozhodující branku obdrželi pár minut před koncem – 0:1. Na Mladcové jsme pokračovali v mizerné jarní části. K čemu nám byla převaha, když z ní nic nevytěžíme a každou naši chybu soupeř využije? K tomu všemu domácí po ruce M.Volného využili penalty my už jenom snižovali na 2:1 ze stejné situace F.Lukešem. Za takového rozpoložení jsme snad ani nemohli podcenit poslední O.Lhotu.  Přesto se u nás ujala vedení už po osmi minutách hry. Na naše vyrovnání hosté znovu zareagovali a poločas u nás 2:1 vyhráli. Po zvýšeném hlasu v kabině přišli čtyři branky našich v řadě a hosté se nestačili divit. My málem také ne. Po snížení Lhoťanů na 3:5 měli ti ještě výhodu penalty, ale zahodili ji. Divoké utkání jsme vyhráli 5:3 (3x B.Brumovský, M.Vykydal, K.Výmola) a motali jsme se v přehuštěném středu tabulky.  Na závěr nás čekala dvě béčka a to první z Kroměříže porážíme 4:1. Hosté se ujali brzy vedení, ale hned vzápětí je srovnáno J.Masaříkem. Od této chvíle jsme hráli účelný a pohledný fotbal vyjádřený i brankově. Od 30.minuty do poločasu jsme vsítili tři góly a rozhodli o dvou bodech. Postupně se trefili K.Výmola, K.Výmola a .. K.Výmola a zaznamenal tak čistý hetrik. Po přestávce mohl tentýž hráč přidat i čtvrtý gól, ale neproměnil penaltu a střelecky už mlčeli i všichni ostatní. Smutné je, že ani vysoká výhra neuklidnila F.Lukeše, který je vyloučen za nesportovní chování. V posledním kole můžeme ještě hrát v Uh.Hradišti o šesté místo, ale naši už jenom soutěž dohrávají a oslabeni prohrávají 0:3. Jakožto nováček B třídy končíme ve vyrovnaném prostředku tabulky a v průběhu ročníku jsme byli dokonce na okamžik na 2.místě, ale nevyrovnané výkony nás poslaly doprostřed. Stejně jako několik zranění, neproměněných penalt a zbytečných vyloučení, které nám také možná nějaké body sebralo. Oslavy padesáti let fotbalu v Nivnici mohly a také proběhly v létě 1982 v poklidné atmosféře. Jarní bilance: 6 – 2 – 7  21:22  14 bodů.

Kádr a počet odehraných utkání: 28 – Lukeš, S.Trtek, Vykydal, 26 – Bradáč, Masařík, 25 – Konrád, Brumovský, 24 – I.Bartoš, 23 – Hrubý, Staroba, 22 – Pa.Ambros, 18 – Chmelický, 12 – K.Výmola, 11 – M.Tomanec, 8 – F.Velecký, 7 – Kubáček, F.Tomanec, Čapka, P.Pochylý, 6 – Kopecký, 3 – S.Straňák, K.Smetana, Volný, 2 – Kroča. Trenérem byl celou sezónu Miroslav Polášek.

Střelci gólů: 10 – Vykydal, 8 – Brumovský, 7 – Konrád, 5 – K.Výmola, 3 – Masařík, 2 – Kubáček, I.Bartoš, Pa.Ambros, Bradáč, Lukeš, 1 – K.Smetana, Chmelický, Staroba.