Muži – 1977/1978

1.A TŘÍDA 1977 / 1978

PO DESETI LETECH OPOUŠTÍME 1.A TŘÍDU

   Pro hráče, ale i příznivce našeho fotbalu byla sezóna 1977/78 desátá v řadě v 1.A třídě a bohužel na dlouhá desetiletí i poslední (pozn. návrat se uskutečnil až za 35 let v roce 2013 !). Už v minulé části jste se mohli dovědět, že náš tým několik let brázdil spodní polovinu tabulky a tak se o výrazné překvapení nejednalo. Na našem mužstvu se od samého začátku sezóny projevovala velmi slabá tréninková morálka, časté změny v sestavě (ty však byly vynucené, protože i docházka na mistrovské zápasy byla žalostná) a po letech i určité uspokojení. V průběhu sezóny ke všem těm neduhům přibyl další a ten jenom urychlil pád – špatné vztahy mezi hráči. Všichni zainteresovaní  hledali chyby u druhých a k mistrovským utkáním nastupovali jakoby z povinnosti. Žádný elán, radost ze hry, ctižádost.. Vše se ztrácelo v osobních sporech. Nakonec odevzdanost, individualismus, často i ignorování snahy spoluhráče. Proto ty předčasné konce činnosti a opětovné krátkodobé návraty hráčů. Později už bylo mnohdy nutností stavět do utkání toho, kdo byl momentálně po ruce. Na diváka v tomto období pochopitelně nikdo ani nepomyslel. Dalším z klíčových faktorů podporujícím blížící se nezdar byl i letní odchod Fr.Bobčíka. To, že byl následně ještě několik let platným hráčem Vlčnova je už jiná kapitola.  Nám v něm odešel nejlepší střelec celku a také celé klubové historie. Jeho konečná bilance v našem dresu se zastavila na 240 odehraných zápasech a 110 vstřelených brankách (včetně těch po návratu). Další citelnou ztrátou byl konec kariéry J.Píšky (po příchodu z Bánova odehrál za Nivnici během pěti a půl sezóny – 121 utkání a vsítil 10 branek). Před startem sezóny to byl už druhý chybějící hráč základní sestavy, což v našem rozpoložení bylo poznat (na jaře se v době krize ještě do sestavy vrátil). Za adekvátní náhradu můžeme považovat příchod Františka Janči z Korytné, který se stal nejlepším střelcem mužstva a také návrat Josefa Flasara. Za takové situace tedy začala sezóna 77/78 a Nivničany zastihla slušně řečeno v útlumu už od jejího začátku. Když nebylo jiného zbytí tak se naši alespoň pustili do sbírání truchlivých klubových rekordů a kuriozit, za které ještě úvodních šest porážek považovat nebudeme.
   Vše začalo porážkou 0:4 v Hluku, kde byli domácí ve všem lepší a dále to šlo ráz na ráz.  V Kloboukách jsme ještě v 70.minutě vedli gólem F.Janči 1:0, ale posledních dvacet minut jsme se utopili v kalužích a stihli dostat pět branek. Následovala spornou penaltou prohraná domácí přestřelka s vojáky z Hradiště (3:4, 2x J.Flasar, K.Chmelický) a to už jsme tušili, že je něco špatně. Na nivnické hody jsme hráli ve Slavičíně v sestavě L.Výmola – P.Karlík, F.Lukeš, K.Chmelický, M.Zmrzlík, J.Řezníček, P.Konrád, F.Bradáč /P.Šmíd/, F.Janča, V.Výmola, Z.Tesařík a tam jsme zjistili jak to vypadá na samém dně, protože domácí nám nasázeli deset branek !!! Jak omluvit porážku 0:10 nevíme, ale víme, že se jedná o dosud nepřekonanou ostudu, nebudeme-li za ještě větší považovat závěr soutěže v našem podání, ale k němu se teprve dobereme. Proti této dardě byla několikanásobná neúčast prvního či druhého brankáře na utkání pouhou formalitou, majíc svoje řešení v tom, že do branky vždycky někdo vlezl (většinou J.Kaňa). Probrání nepřinesla ani utkání s důraznými a pohyblivými Mistřicemi doma (1:3,  F.Janča) a v Chropyni (1:4, F.Bradáč) a po šesti kolech byla situace docela výmluvná. Nula bodů a skóre 6:31.  Drbat hlavu si jako první mohli v 7.kole hráči Štítné, protože nám nejenomže darovali první bod, ale dokonce nám jako jediní na podzim nedali gól, ale co naplat, když jsme jich dali stejně jako oni (0:0). Po Štítné následovaly tři zápasy bez bodu, ale i bez vstřeleného gólu. Postupně jsme podlehli v Malenovicích, když průběh utkání odpovídal výsledku 0:3, doma s Kunovicemi už byli rozezleni i diváci s nízkými nároky, když museli skousnout porážku 0:1 a stejným poměrem to dopadlo i v Brumově, kde bylo utkání oboustranně slabé. Ač rozklíženi přece jenom se dostavilo i vítězství. Zaznamenali jsme ho v 11.kole, když jsme na domácím trávníku porazili Podvesnou (někde uváděnou jako Gottwaldov „C“) 3:1 (2x F.Janča, K.Chmelický). Ve Strážnici jsme měli poslední podzimní příležitost přivlastnit si nějaký venkovní bod, ale po prohře 1:4 (F.Janča) na to nebylo ani pomyšlení. První část soutěže pro nás skončila druhou výhrou, když jsme doma zdolali 2:1 Kněžpole (2x F.Janča) a celkově pětibodovým ziskem.  Podzimní bilance se zastavila na číslech 2 – 1 – 10 s hrozivým skórem 11:41. V podzimní přestávce připomeneme nebo vzpomeneme tehdejší funkcionářské složení našeho oddílu. Předsedou byl J.Limanovský, jednatelem M.Kopecký, pokladníkem L.Hurbiš, trenéry žáků J.Soukeník a F.Pavelka, dorostu F.Soukeník a S.Bumbalík, áčka Z.Tesařík, vedoucím C.Čech a členy H.Konrád, J.Píška, P.Matras a F.Trtek.
   V zimní pauze bylo času dost na přemýšlení, utužení kolektivu a hlavně k trénování, čemuž mělo napomoct i soustředění, které bylo korunováno následnou osmičkou přátelských utkání (např. tři jsme odehráli s brodským „béčkem“ – 2:2, 3:0, 1:4,  v Ostrohu jsme 2:1 vyhráli a Újezdci stejným poměrem podlehli). Efekt všeho trval jenom pár kol a potom se definitivně rozplynul. Doma se nejprve zablýskalo na lepší časy při výhře 2:0 (F.Stojaspal, J.Kaňa) s Hlukem, po které jsme znovu hráli na domácím hřišti a to s Valašskými Klobouky. I ty jsme dokázali v sestavě F.Tomanec – S.Straňák, F.Lukeš, V.Výmola (J.Řezníček), M.Zmrzlík – F.Bradáč, K.Chmelický, P.Konrád – F.Janča, F.Stojaspal, J.Kaňa (J.Flasar) zdolat. Po gólech F.Stojaspala, který v den utkání oslavil třicátiny  a J.Flasara jsme vyhráli 2:1. Následující porážka na  Dukle UH 0:1 nemohla překvapit, protože venkovní výlety doposud žádny zisk nepřinesly. Zaskočilo nás však to, že domácí pro sebe rozhodli utkání v době, kdy už delší dobu hráli o desíti hráčích. Zavzpomínat na lepší časy a zapomenout na podzimní debakl jsme mohli se Slavičínem a po výhře 2:0 (F.Tomanec – M.Zmrzlík, F.Lukeš, K.Chmelický, K.Smetana, F.Bradáč, P.Konrád, J.Řezníček, F.Janča, F.Stojaspal, J.Flasar) a gólech F.Stojaspala a J.Flasara se to povedlo. Výhry však nebyly podpořeny žádným ziskem z venku, kde jsme byli neškodní celou sezónu a to sehrálo podstatnou roli. Bez bodu jsme se vrátili i z Mistřic (1:3, F.Stojaspal). Domácí porážka s Chropyní (2:3, J.Flasar, J.Kroča) přišla ve velmi nevhodný čas, protože při nulové potenci venku jsme doma ztrácet nemohli. Když jsme marně vzdorovali na těžkém terénu u vedoucí Štítné, jenž dala rozhodující gól až v nastavení (1:2, F.Janča), byl náš osud zpečetěn. Dílčí domácí radost přinesla výhra s trápícími se Malenovicemi (2:1, 2x K.Chmelický), ale po prohře 2:3 (F.Janča, P.Konrád) v Kunovicích na škváře, kde domácí vedli po půlhodině 3:0, nebylo co řešit a tak to naši neřešili. Doma odevzdali body Brumovu (0:1) a pětku  si přivezli z Podvesné (1:5, Janča). K poslednímu domácímu (!) utkání se Strážnicí (0:4) se jich šeslo 9 (!) a opět musel mezi tyče J.Kaňa! Do Kněžpole jelo Nivničanů o jednoho víc, ale stále jenom deset a stejně jako minule i s trenérem v sestavě! Celkem pochopitelně jsme dostali další čtverku (0:4). Výsledkem všeho bylo samozřejmě poslední místo s bilancí 6 – 1 – 19  při skóre 27:69  a za zisku 13 bodů. Na předposlední Duklu UH nám jich chybělo osm, ale platné by nebyly, protože do B třídy jsme sestupovali i s vojáky z Hradiště. Všech třináct bodů jsme uhráli v domácím prostředí (6 – 1 – 6  19:20), zatímco venku byla bilance neuvěřitelná (0 – 0  – 13  8:49).
   Nejvyrovnanější výkony podávali F.Lukeš a K.Chmelický, přestože oba podzim sobě i mužstvu pokazili vyloučením. Dobré momenty měl i náš nejlepší střelec F.Janča, ale zůstal příliš osamocen. Ostatní střídali dobré okamžiky se slabšími. To všechno bylo velmi málo a na udržení tak kvalitní třídy to nestačilo. Výrazně se projevila absence F.Bobčíka, který jak už jsme uvedli, odešel do Vlčnova. Tehdejší vedení to považovalo za selhání vzájemné komunikace mezi hráčem a vedením oddílu a podcenění opravdu vážné situace, trvající už několik let. S odstupem už se ví, že je někdy nutné s něčím někam zajít, ale v mužstvu složeném téměř ze samých Nivničanů by to nemuselo dělat dobrotu. Náš mančaft měl od začátku bídnou kondici, potom se projevila velká nedisciplinovanost a v závěru už i totální beznaděj a apatie. Za dlouhou dobu působení v A třídě jsme si získali dobrou pověst, soupeři k nám jezdili  vždy s obavami – nejen o výsledek. Ty doby minuly a za poslední  dva či tři roky jsme šli hodně dolů. S podobným přístupem to nebude lehké ani o třídu níž…

Kádr a počet odehraných utkání:: 26 – Zmrzlík, 24 – Chmelický, Bradáč, 23 – Janča, 22 –  Lukeš, Řezníček, 21 – V.Výmola, 20 – Tomanec, 17 – Kaňa , 14 – Z.Tesařík II., Konrád,  13 – Flasar, 11 – F.Stojaspal, 9 – L.Výmola, 8 – Píška, Kroča, Pa.Šmíd, 6 – K.Bršlica, 4 – J.Bršlica, P.Karlík, 2 – Z.Tesařík I, S.Straňák, 1 – Smetana, P.Hromčík. Trenérem byl celou sezónu Zdeněk Tesařík starší.

Střelci gólů: 10 – Janča, 5 – Flasar, 4 – Chmelický, Stojaspal, 1 – Bradáč, Konrád, Kaňa, Kroča.