Letní příprava

neděle 31.července 17,30 – Pohár hejtmana Zlínského kraje

poločas: 0:2
góly: 46. Karlík – 41. J.Kořének, 44. Š.Červenka, 53., 59. Kulish, 89. Bulejko
sestavy:
Nivnice: Kratochvíl – Karlík, Velecký, Stojaspal, Otrusiník (55. Valenta) – Vítek (46. Sláma), Dubský, Bumbalík, Soukeník – O.Kolaja, Josefík (88. R.Kolaja)
Luhačovice: Švec – Tejnský (69. Hyžík), J.Kořének, Jelínek – Garaja, Slobodian, Š.Červenka (69. Z.Červenka), O.Červenka, Bulejko – Lekeš (46. M.Kořének), Kulish (83. Slovák)
rozhodčí: Dobiáš – Rochovanský, Kotačka
žk: Velecký – 0
diváci: 180
střely na branku: 4:12
rohy: 2:7

Poseidon už se asi nemohl dívat na naše suché a tvrdé strniště a tak ho o víkendu pokropil několika vědry vody, ale i tak bylo naše hřiště naposledy v kondici za úplně jiných správců. V jaké kondici je náš tým bude důležité až za týden, protože pohárové utkání bereme pořád jako přípravu a jelikož se další kolo hraje v týdnu tak by nám případný postup do osmifinále spiše přidělal starostí jak dát mančaft ve středu (17.srpna) do kupy. V kopě jsme sice nebyli ani dnes, ale výčtem těch, co nesdílejí stejnou vášeň pro nivnický fotbal jako my se zabývat nebudeme. Povíme si třeba to, že v týdnu náš mančaft žádných změn nedoznal a jestli se ještě něco stane tak to ihned oznámíme, protože naše stránky už budu ode dneška v plném provozu. Prozradit můžeme, že někteří fotbalisté o náš dres zájem projevují a naopak některým už nevoní. Problémy spočívají v tom, že první skupina stojí hodně peněz a ta druhá by chtěla zmizet zadarmo. Tímto toto téma opustíme a vrátíme se k Poháru hejtmana Zlínského kraje. V něm, pokud nevypadneme už na startu, máme celkem často ve druhém kole tým z krajského přeboru FK Luhačovice. Stejně tomu bylo i na konci prázdnin 2020, kdy jsme gólem z poslední minuty prohráli 1:2. Když už jsme zavadili o Luhačovice tak ty sehrály stejný počet přáteláků jako jsme my měli tréninků a klidně si je spočítejte. Ten poslední hráli lázeňští fotbalisté na Mladcové a vyhráli 6:4. Předtím se náš soupeř zúčastnil turnaje lázeňských měst (čtyři utkání), kde skončil na druhém místě a před odjezdem stihl ještě porazit Bojkovice 5:3 a dorost Zlína 4:3. Víme, že mají několik nových hráčů (Kulish, Garaja, Bulejko..) a také trenéra Jiřího Dobeše. Zdá se, že toho o nich víme víc jak o našich..

Prvním střeleckým pokusem se prezentovali naši a to byl asi jediný primát, kterého jsme v zápase docílili. Ve druhé minutě poslal balon J.Vítek mezi obránce S.Josefíkovi, ale jeho pokus míjel vzdálenější tyčku z nevhodné strany. V 5.minutě se do míče opřel ze třiceti metrů trenér ligového Zlína Jelínek a celkem to korespondovalo s výsledkem jeho svěřenců v sobotním utkání. Balon skončil uprostřed branky a P.Kratochvíl ho sice nadvakrát, ale přece jenom polapil. V 11.minutě jsme ještě hýřili elánem a po slalomu z vlastní poloviny přihrával J.Karlík před vápno S.Josefíkovi, ale jeho ráně také chybělo vše podstatné a Švec ji zneškodnil. Potom už přišla pasáž hry, ve které hosté předvedli, že nehrají o třídu výš nadarmo. U míče byli daleko častěji a také byli přesnější a dovedli si buď nahrát nebo míč podržet jak to káží fotbalové zákonitosti a z toho se rodily první šance. V 15.minutě přihrával na levé straně placu Bulejko Š.Červenkovi, ale jemu zatím téže scházela přesnost. Za sedm minut se do hry zapojili další dva hráči soupeře, když centr Slobodiana hlavou usměrňoval Kulish, ale zatím měl navrch náš brankář P.Kratochvíl. Ten nemusel ve 26.minutě zasahovat vůbec, jelikož nahrávku Kulishe poslal Slobodian až na galerku. Ve 34.minutě nám ukázal znovu koncové světla Slobodian a po hlavičce Kulishe už někteří hráči soupeře zvedali pařáty, ale míč asi do branky nešel a navíc ho před ní odkopával V.Velecký do vhodnějších prostorů. Teprve ve 37.minutě procitli i naši a hned z toho mohl a měl být vedoucí gól. Po centrovaném balonu J.Vítka se jako první vrhl O.Kolaja, kterému se míč zamotal do chumlu hráčů před brankovou čarou a dorážku V.Soukeníka z malého vápna zablokoval brankář Švec a ani tato druhá naděje gólem neskončila. Ve 38.minutě nás před následujícími potížemi naposledy varoval hostující Kulish, jehož hlavička skončila na břevně naší branky. Za minutu zatrhl skluzem P.Stojaspal tipec Lekešovi, ale ve 41.minutě už byla situace neudržitelná a hosté šli do zaslouženého vedení. Přetažený centr Garaji přeletěl až na levou stranu a vrátivší míč Kulishe dorážel z malého vápna J.Kořének, ač se mu v tom snažilo zabránit několk padajících těl ve žlutém oděných – 0:1. To bylo vzhledem k čase nemilé a o to horší bylo, že to nebyl konečný poločasový stav. Druhý proces s náma hosté provedli minutu před přestávkou, když akci Garaji dokončil a odražený míč švihl do sítě z nějakých osmi či deseti metrů Š.Červenka – 0:2. Popravdě řečeno bylo dvoubrankové vedení hostí asi zasloužené, byť budou optimisté v našich řadách říkat, že jednobrankové by bylo spravedlivější. Jednoduše se to dá shrnout do krátké věty, která by mohla znít, že Luhačovjané na ploše dominovali a vedli zaslouženě. Na tom se asi shodneme.
Start druhého poločasu byl bleskový a mnozí diváci byli ještě na vrátnici, když se měnil stav. Hned po úvodní rozehrávce utekl po levém křídle S.Josefík, který z brejku vykutal rohový kop a po jeho exekuci D.Bumbalíkem brankář Švec balon podběhl a nezabránil ani dorážce J.Karlíka, přestože se všemožně snažil a míč konečky prstů tečoval – 1:2. Naše honba za štěstím trvala sedm minut a bylo po ní. Nejprve včasným vyběhnutím sebral balon od noh Š.Červenkovi P.Kratochvíl, ale za minutu už jsme dalšímu karambolu do děje nezabránili. Středem hřiště se na zteč vydal O.Červenka a po přihrávce na opomenutého Kulishe jsme pozice zaujmout nesthli a hostující Ukrajinec dokázal, že patří na jiné hřiště než je to nivnické a našeho brankáře zblízka prostřelil – 1:3. Ještě jsme ani nestačili otřít slzy a ronili jsme další. V 59.minutě dostal za obranu dlouhý balon Š.Červenka, před nímž míč ukopával z vápna vyběhnutý P.Kratochvíl, ale u míče byli znovu dříve hosté a po dalším krátkém odkopu P.Valenty už na brankové čáře Kulishovu střelu nedokázal odvrátit ani jeden z našich vrátivších se stoperů – 1:4. To byl jakýsi signál, že je čas nahlédnout i do soupeřova teritoria a tak se také stalo. V 63.minutě to vypadalo dokonce na nahlédnutí gólové. Po kolmici S.Josefíka se za obránci hostí ocitnul D.Bumbalík, ale po kličce brankáři se dostal mimo vysněný střelecký úhel a tak zvolil zpětnou nahrávku na S.Josefíka, který pálil metr vedle tyče a T.Sláma v domnění, že jde míč do branky nadskočil a pustil ho ze hřiště bez povšimnutí. V 70.minutě si míč znovu vyměnil D.Bumbalík (podle zápisu už dávno vystřídaný, ale dolů šel R.Otrusiník) s S.Josefíkem a včíl pro změnu běžel sám na Švece druhý jmenovaný. Vše se dá pochválit až na konečný obstřel brankáře, neb kopačák proskotačil slabý metr vedle. V 80.minutě si čichl k balonu Hyžík, ale obětavý P.Valenta nastavil ve vápně balonu své tělo a z radosti hostí nic nebylo, pokud se nechtěli radovat z obtisknutých švů na zádech nivnického obránce. Naše nohy a plíce už nespolupracovaly jako na začátku a tak se závěrečných deset minut odehrálo převážně před naší šestnáctkou, ale přesnosti už bylo poskrovnu i u hostí. Když jsme zaklapli blok a zapsali konečný výsledek, ukázala se tato činnost jako předčasná. V poslední minutě, byť zápis tvrdí, že v předposlední, jsme očkem zahlédli před naší lavičkou řítivšího se Hyžíka, jehož střílený centr prošel až na zadní tyčku a hlídkující Bulejko ho od břevna procedil za brankovou čáru, byť se mu tam zprvu nechtělo – 1:5. No a předposlední minuta to být opravdu nemohla, protože už se ani nerozehrávalo a byl odpískán konec. Ledažeby fotbal od nové sezóny trval 89 minut. Dnes by nám nevadilo ani minut šedesát, protože zbývajících dvacetdevět bylo leda tak k hledání flinty v žitě. V každém případě naše vrásky vyhladí už první mistrák s Újezdcem.

pátek 22.července 18,00 – pohát KFS

poločas: 0:2
góly: 35. Bumbalík, 44. O.Kolaja, 84. Soukeník
domácí neproměnili v 60. (Řezníček) a 83.min (Kočica) PK
sestavy:
Prakšice: Marášek (46. J.Buráň) – Řezníček, Dynka, Hořínek (80. M.Buráň), Ondra, Slavíček, Šůstek, Vráblík, Jurák (41. Kočica), Helísek (46. Vlček)
Nivnice: Kratochvíl – Karlík (46. Valenta), Velecký, P.Hladiš (53. Sláma), Otrusiník – Soukeník, Bumbalík, V.Straňák, Dubský (46. Těthal) – O.Kolaja, Vítek (85. R.Kolaja)
rozhodčí: Tureček – Dostálek, Králíček
žk: Kočica – Těthal
diváci: 100
střely na branku: 7:5
rohy: 3:4

   Do nového soutěžního ročníku jsme na vlastní žádost vstoupili už v prvním pohárovém kole, protože se jsme nemuseli shánět soupeře ani rozhodčí a z toho také vyplývá, že stejné plány či úmysly jsme měli i na další víkend. Nezbývalo tedy než domácí vyřadit a příští týden si počkat na příjezd Luhačovic. Že se to zdařilo je z výsledku patrné, ale v utkání byly i okamžiky, kdy jsme nevěděli kam dřív skočit. Docházku na utkání jsme vyhodnotili jako obstojnou a přestože je období dovolených tak čtyři náhradníci nám umožnili i nějaké zkoušení. Toho se nezúčastnili F.Hladiš, P.Stojaspal, J.Hulín a S.Josefík, kteří absentovali z různých příčin (i pracovních) a z nových tváří se v základní sestavě objevil brankář P.Kratochvíl, jemuž premiéra vyšla na jedničku.
   Domácí nastoupili na trávník s postupovým elánem, ale úvodních deset minut jsme měli optickou převahu, ze které jsme nevytěžili víc jak dva rohy a stejný počet závarů ve vápně domácích. Zkrátka kde nic tu nic. První střela (což je ovšem velmi honosný název) ale nakonec letěla na naši branku z hlavy Šůstka, ale hlavička to byla propagační. V 19.minutě už cosi z fotbalu předvedli i naši, když se na křídle uvolnil J.Karlík, ale jeho nabídku na malém vápně nechal opomenutou K.Dubský. Ve 24.minutě můžeme oprávněně mluvit o naší šanci. Po pěkné nahrávce O.Kolaji přehazoval brankáře Maráška O.Dubský, ale přes léto mu úplně vypadly z hlavy rozměry branky a tu minul. Za zaznamenání stojí také lehkovážný přístup našich obránců, kteří se zapomínali všude možně, ale nabízené přečíslení domácí nebyli sto využít a směle se dá říct, že hráli po vápno. Po to hráli v první půlhodině i naši a podle toho dopadla i situace z devětadvacáté minuty. J.Vítek usoudil, že O.Kolaja je ve výhodnější pozici, ale střela našeho útočníka z vápna také za moc nestála a o prudkosti se ani nedá hovořit. Ve 34.minutě jsme chtěli využít momentu překvapení, což se také zdařilo. Zpětný aut D.Bumbalíka natolik překvapil V.Veleckého, že z toho byla slušná možnost pro domácícho Dynku, ale toho zase zradil přílišný respekt z navrátivších se obránců a více než žabák doprostřed z toho nebyl. Tím bysme mohli akce o ničem uzavřít a soustředit se na první gól utkání. Ten se narodil v hloubi našeho pole a začal už u samého brankáře P.Kratochvíla, který rozehrál balon na R.Otrusiníka a dál už bylo vše v nohách D.Bumbalíka, který za sebou nechal tři záložníky domácích a střelou k tyči z dvaceti metrů otevřel skóre – 0:2 Ve 43.minutě se naposledy před přestávkovým střídáním připomenul domácí Helísek, ale na jeho střelecký pokus mířící pět metrů nad se už zítra vzpomínat nebude. Kdo se domníval, že je první poločas minulostí a otočil se k němu zády tak přišel o druhou nivnickou navštívenku. Ve 45.minutě ji na levé straně po našem autovém vhazování vymyslel V.Soukením a centrující J.Vítek, jehož centr domácí obránce Ondra podběhl a aby toho nebylo málo tak spolkl i zpětnou kličku O.Kolaji a ten se zblízka trefil přesně k tyči – 0:2. Do chládku se tak mohlo teprve teď.
   Druhá půle hry už měla trochu jiné parametry. Dvojí střídání v naší sestavě hru nikterak nenakoplo a domácí začali mít více ze hry, která se, a to si přiznejme, přestěhovala na naši polovinu. Už ve 46.minutě jsme byli potrestání přímákem z osmnácti metrů, ale Řezníček vyprášil jenom základy naší zdi. Ve 47.minutě se jako rozumu zbavený předvedl domácí Kočica, který zbytečným zákrokem ukončil utkání našemu P.Hladišovi a my museli střídat potřetí. V 51.minutě se k odrazenému balonu z našeho vápna dostal znovu Řezníček a z voleje napálil balon do naší šibenice, ale kde se vzal tu se vzal brankář P.Kratochvíl a balon do branky nepustil. Laxní výkon našich nebral konce a v 54.minutě se sám samotinký ocitnul v ašem velkém čtverci Vlček, ale o přesnosti nemůže být vedeno ani slovo a máme podezření, že balon skončil na skládce. V 56.minutě došlo k částečnému procitnutí naší ofenzivní letky, ale o úspěchu nemůžeme mlivit ani tady. Přihrávku V.Soukeníka mezi obránce si hezky vyzvedl J.Vítek, ovšem k zakončení zvolil pravou nohu a míč se kroutil opačnou rotací mimo tyče. Po hodině hry se poprvé a zdaleka ne naposledy prezentoval střídající P.Těthal, který v našem vápně sestřelil Vlčka rozhodčí měl o čistotě hry jiné představy a první penalta byla tady. Domácí Řezníček ji poslal k levé tyči, ale tam už byly nachystané rukavice P.Kratochvíla. Po kontaktním gólu toužící domácí byli zklamáni a zahodili i další šanci v pětašedesáté minutě. Z levé strany vletěl do vápna Hořínek, ale také jemu byla branka úzká a prostor u zadní tyčky netrefil ideálně (z našeho ano). V 66.minutě se podobná situace opakovala před brankou domácích, když byl v roli běžce s míčem J.Vítek, ale ten na rozdíl od domácího hráče nestřílel, ale nahrával pod sebe. Nenašel nikoho, protože všichni tři spoluhráči mu nabíhali na brankovou čáru. V 73.minutě už to bylo jiné kafíčko a nahrávka mu vyšla dokonale, ale levý obránce R.Otrusiník chtěl přítomným naznačit, že je přece jenom obránce a ze šestnáctky poslal balon tři metry nad. V 80.minutě se zdálo, že jsou v našem vápně snad i diváci. Balon tam poletoval dobrých třicet vteřin během kterých se domácí pokusili o pět střel, ale ani jednou neprocedili naše hradby. Jak se proměňují gólové příležitosti ukázal domácím v 83.minutě V.Soukeník, ke kterému se míč dostal po ose P.Kratochvíl – O.Kolaja – T.Sláma a náš štírek podél brankáře J.Buráně utkání rozhodl – 0:3. V 83.minutě ještě neměl dost penaltových zákroků P.Těthal a na hranici velkého čtverce srazil na trávník Dedíka a dal znovu šanci vyniknout brankáři P.Kratochvílovi. Ten se příležitosti chopil a penaltu včetně dorážky chytil také Kočicovi! Zmar domácích byl u konce a poklidného závěru jsme využili k poslednímu střídáni, když jsme v soutěžním utkání představili nejmladšího hráče v naší historii. R.Kolaja nastoupil ve věku patnácti let a čtyřiceti dnech. Zbývajících pět minut se už obešlo bez faulu P.Těthala…