neděle 25.září 15,30 – mistrovské utkání muži
| SK BYLNICE 4:1 TJ NIVNICE |
poločas: 4:0
góly: 4., 28., 37. R. Macků (ml.), 17. vlastní P.Stojaspal – 58. Karlík (PK)
sestavy:
Bylnice: Grus – Chovančík (21. Sucháček), P. Beňo, R. Macků st., Vaněk (71. Řepka) – Kolínek, Řehák, S. Beňo, Hudeček – R. Macků ml. (90. Slováček), Lysák (46. Lukáč)
Nivnice: Kratochvíl – Karlík, Stojaspal, Velecký, Valenta – O. Dubský, Těthal, Bartončík, Vítek (90. R. Kolaja), K. Dubský – Josefík
rozhodčí: Večeřa – Mikulášek, Vlk
žk: Kolínek – Kratochvíl, Těthal, K. Dubský, Bartončík
čk: 82. Josefík (Nivnice)
diváci: 135
střely na branku: 7:5
rohy: 4:5
další utkání: Dolní Němčí – Hluk 0:4, Bojkovice – Kunovice 3:1, Zborovice – Újezdec 1:2, Mladcová – Šumice 5:3, Nedachlebice – Buchlovice 3:1, Koryčany – Těšnovice 2:5
Ranní probuzení do sychravého počásí nás přivedlo na myšlenku jestli nakonec nepojedeme na Valašsko na saních, ale kolem oběda jsme se přece jenom rozhodli pro autobus a to hlavně kvůli tomu, že nikdo z nás v Bylnici fotbal nehrál a pro některé by bylo problémem najít i Bylnici, natož pak hřiště. Opravdu jsme si dali tu práci otevřít kroniky a pokusit se najít mistrák s Bylnicí, ale kde nic tu nic. Štítných, Klobouků, Slavičínů či Brumovů jsme našli dost, ale dnešní utkání bylo premiérou. Stejně jako před čtrnácti dny jsme mluvili o bodech, ale právě po zkušenostech z Bojkovic už nikdo o ničem nemluvil nahlas. Všimli jsme si sice, že soupeř hodně inkasuje, ale také náš mladý tým je hodně nevyzpytatelný a dovede ledacos a to i během jednoho utkání. Co se týče inventury v našem kádru tak nám mnoho hráčů z různých důvodu chybělo a jmenovat budeme například nemocné D.Bumbalíka a V.Soukeníka, výletníka T.Kelíšeka, zraněných R.Otrusiníka s J.Hulínem a po důvodech O.Kolaji už se nám ani pátrat nechtělo (nemoc). Tím je jasné, že jet autobusem byl luxus, ale nikdo předem nemohl tušit, že nás bude dvanáct a tím dvanáctým bude patnáctiletý náhradní golman. Naopak potěšila přítomnost J.Karlíka, který minulý týden zběhl z placu, ale už po utkání se trenérovi omluvil a když k tomu přidal jako obvykle i účast na trénincích tak nebyl důvod ho vynechat. Zprávy ze soupeřova tábora nemáme žádné, jejich tým neznaje, protože hrával výhradně ve skupině A a až letos byl přeřazen.
Jestli jsme si od dnešního utkání něco slibovali tak jsme o tyto iluze přišli velmi brzy a to včetně našich diváků, kteří vážili cestu. Ve 2.minutě jsme to sice byli my, kdo jako první ochutnal střelecký pokus, ale prudký lob poslal z dálky S.Josefík těsně nad břevno a mluvit se může pouze o lehkém vystrašení domácích. Těm naše zoufalá hra na vlastní polovině umožnila už ve 4.minutě prvotní standardku od postranní čáry a centrovaný balon Hudečka jsme odvrátili jenom za velký čtverec ke kopačkám Macků ml., kterého neslanou nemastnou střelu všichni naši včetně brankáře jenom sledovali a tak je nemohlo překvapit, že tato týden poskakující žába skončila v síti – 1:0. Ve 12.minutě jsme zaměstnali znovu nejvíce oči, když nám pomáhaly centr Macků z přímáku vytlačit na roh až v posledním okamžiku. V 16.minutě jsme si poznačili první naši ránu mezi tyčky, o kterou se zasloužil J.Karlík, ale poněvadž přiletěla doprostřed tak ji Brus bez starostí pochytil. Za minutu poslal do našeho vápna další centrovaný balon Hudeček a ačkoliv tam nikdo z domácích nepobýval, inkasovali jsme podruhé. Na centr si křikl brankář P.Kratochvíl, ale P.Stojaspal už měl míč na čele a zamířil s ním do protipohybu vlastního golmana – 2:0. Kopat balony do našeho vápna se Hudečkovi zalíbilo natolik, že za dvě minuty zkusil přelobovat našeho brankáře a byli jsme moc rádi, že míč přistál na břevně. V téže minutě došlo k prvnímu zranění v utkání, když po souboji s naším K.Dubským zůstal v nefotbalové poloze Chovančík. Po tvrdém střetu se nepískal ani faul, ale co to bylo platné, když byl domácí fotbalista s podezřením na vnitřní zranění odvezen záchrankou. Chvíli na to naše na lidi chudobná lavička pojala podezření na nestejný metr rozhodčích a po vášnivé diskuzi s lajnovým Miikuláškem byl potrestán žlutou kartou trenér P.Barcuch. Ve 25.minutě došlo po odpískání desátého přímáku pro domácí (Macků st. ho kopl doprostřed) opět k několika polibkům mezi Mikuláškem a naší lavičkou a pomsta byla sladká. Pomezní sudí asi jako jediný viděl ve 28.minutě hlavičku Macků ml., kterou P.Kratochvíl robinzonádou vyrazil před sebe, za brankouvou čarou a jako zběsilý signalizoval gól. Hlavní mu milerád vyhověl – 3:0. Tím samozřejmě spustil z kopce další lavinu protestů a výsledkem byla žlutá karta pro našeho brankáře. To už jsme pokukovali po autobusu s myšlenkama na dřívější odjezd, ale čest nám velela unést další rány osudu. Ty, jenž jsme chystali my soupeři byly neškodné a z nich zmíníme jenom dva až tři skvěle kopané rohy P.Stojaspala, když po nich tancoval balon po malém vápně hodnou chvíli a také přímák stejného hráče, kdy se k němu vrátil odražený míč. Náš kapitán ho sice poslal do víka, ale Brus předvedl parádní zákrok. To už jsme pár minut hráli v pozměněném rozestavení, když k osamocenému útočníkovi S.Josefíkovi byl na pomoc poslán V.Velecký a P.Těthal pochodoval na místo stopera. Než jsme se ze změn znotýrovali tak jsme dostali čtvrtou branku, která, světe div se, padla ze třicáté standardní situace. Hlavičkou ji opět zakončil mladší ze jmenovců Macků a zase z malého vápna, ve kterém to vypadalo jako v džungli – 4:0. Haňba plut. Na lopatky nás položil prostý fotbal domácích plný nasazení a dlouhých míčů do našeho vápna a ani s tím jsme se nedokázali vyrovnat. Poločasová přestávka proto proběhla za svěšených hlav našich hráčů a monologu trenéra. Cíle do zbytku duelu velké nebyly a z nich si povíme o dvou. Prvním bylo vyhrát druhý poločas a druhým dohrát utkání bez zbytečných excesů a vyloučení. Jedno se povedlo, ale výstředností jsme se nevyvarovali. Dočtete se.
Druhou půlku jsme opravdu zahájili daleko lépe a její první minuty jsme ovládli. Nebudeme však chodit kolem horké kaše a položíme si otázku zdali to nebylo průběžným stavem a jestli už nebylo pozdě. Bylo. V 54.minutě se zablýskalo na lepší časy, když (zápis píše 58.) odcentroval S.Josefík z levého křídla balon před branku na V.Veleckého, jenž byl remplován na hraně faulu, ale ten byl odpískán až na do břevna dorážejícího J.Vítka. Exekutora penalt jsme našli v J.Karlíkovi a ten se nezmýlil ani potřetí během podzimu – 4:1. Ze svého sektoru se domácí vyhrabali pouze sporadicky a jako první vlaštovku uvedme zbytečný faul P.Těthala devatenáct metrů od naší branky. Přímák Hudečka v 59.minutě orazítkoval spojnici tyče a břevna a tak se stav neměnil. Když už byli domácí u naší branky tak z toho vytěžili i rohový kop Hudečka na hlavu S.Beňa, ale ten z poměrně solidní pozice minul. Následujících deset minut nebylo z čeho vařit a fotbal fňukal. Dva dlouhé nákopy domácích sebral střídajícímu Lukáčovi P.Kratochvíl a před brankou domácích to bylo podobné. Naši záložníci hledali vysokýma balonama V.Veleckého, ale o přesnosti se nám mohlo leda zdát. Kazit si neděli nebudeme ani šikovnou střelou P.Těthala bez přípravy, přestože ji chybělo jenom pár decimetrů. V 70.minutě jsme viděli to, co na fotbale vídat nechceme a tím bylo další zranění domácího fotbalisty a to Vaňka. Ve vzdušném souboji došlo ke střetu hlav mezi ním a naším J.Karlíkem a pro domácího obránce se vracela sanitka odjevší už dříve s jeho spoluhráčem. Rozháraná hra pokračovala a v 75.minutě to byli domácí, jenž měli šanci skórovat, ale balon odhlavičkovaný z našeho vápna Řepka do sítě neuklidil maje protesty náš golman P.Kratochvíl. Čas plynul a body byly rozdělené tak co s tím? Jeden nápad dostal v 82.minutě náš útočník S.Josefík, který si hodlal před koncem vyřídit účty se Sucháčkem. Podle zápisu ho kopl v přerušené hře (hra přerušená nebyla) zepředu, ale podle našich očí na něj skočil jak želvě na krunýř a na zemi ho ještě trochu polaskal. Červená bez debat. Jestli se někdo domníval, že se závěr dohraje v poklidu, tak to ani omylem. Emoce stříkaly na obou stranách a do hrnce nakonec nalél olej K.Dubský, který jednoho domácích dojel až to pěkné nebylo. Chumel fotbalistů se rozešel až po třech minutách a vězte, že si hráči pasián nevykládali. Naopak. Tu držel pod krkem jeden druhého tu to bylo naopak a všichni na sebe kňučeli jak psi. Uklidnit situaci chtěl i domácí S.Beňo, který horkou hlavu K.Dubského polil zezadu vodou, čímž dosáhl pravého opaku. Ke vší podívané nemalou měrou přispěl i krotitel, jehož výroky byly mnohdy prapodivné a jenom rozdávaly nervozitu. Do této vřavy jsme se báli pustit i jediného našeho náhradníka R.Kolaju, ale nakonec jsme se v poslední minutě odhodlali. Stal se tak o dva dny naším rekordmanem, protože za 1.mužstvo nastoupil v mistráku jako nejmladší hráč v historii. V 15 letech a stodvou dnech. Výčet pozitiv je tím vyčerpán. Utkání z naší strany provázelo mnohem více negativ a chování některých našich hráčů (podrážděnost, oplácení, dohrávání soubojů) je zarážející, a že jsme dohráli v desíti nebo nedostali pár facek je zázrak. Stručně řečeno: v Bylnici jsme zanechali hanebný dojem. Fotbalový život jde ale dál. Snad se poučíme a zjistíme, že se dá prohrát i se ctí.