neděle 11.září 16,00 – mistrovské utkání muži
 | SK SV BOJKOVICE 4:1 TJ NIVNICE |
poločas: 1:1
góly: 10. Vít Dolina, 47. Gorčík, 75. Spáčil, 87. Kalík – 9. Karlík
sestavy:
Bojkovice: Urbánek – Klimeš, Spáčil, Gorčík, Křižka – Vít Dolina, Gago, Vacula, Masařík (64. Bania) – Kalina (88. Liška), Kalík
Nivnice: Kratochvíl – Josefík, Velecký, Stojaspal, Soukeník – Kelíšek, Bartončík (75. Valenta), Bumbalík, K. Dubský (64. O. Dubský) – O. Kolaja (75. Těthal), Karlík (46. Vítek)
rozhodčí: Gargulák – Vitásek, Večeřa delegát: Brtníček
žk: Spáčil, Kalík, Klimeš, Vacula – Josefík, Vítek, Těthal
čk: 83. Spáčil (po 2.žk – Bojkovice)
diváci: 150
střely na branku: 9:2
rohy: 6:0
další utkání: Mladcová – Újezdec 3:1, Zborovice – Těšnovice 2:1, Koryčany – Buchlovice 2:4, Šumice – Hluk 3:2, Dolní Němčí – Kunovice 2:0, Nedachlebice – Bylnice 1:0
Kdyby jsme před pár lety (např. jaro 2018 – prohra 1:9) pověděli, že jedeme do Bojkovic bodovat tak nám pár odborníků s chutí přistaví auto k odvozu do blázince, ale věru taková to byla doba. Dnes jsme si to bez ohledu na konečný výsledek myslet mohli a to už jenom proto, že se nám zde dařilo i na jaře (6:1) a také kvůli tomu, že se naše parta po rozpačitém začátku dává do kupy. Že to nebude snadné utkání (Bojkovice ještě neprohrály) jsme moc dobře věděli a že nás domácí nebudou vítat s kyticí květin ještě více. Už před utkáním totiž vyteklo pár kapek zlé krve, protože jsme domácím nekývli na odložení zápasu (mimochodem ti nám na podzim 2017 také ne). Jaký byl oficiální důvod nevíme, ale ten neoficiální nebylo těžké vypátrat. Bojkovicím scházeli zranění Kundrata a Varga, vykartovaný Vo. Dolina, Martinec chytající rybičky a také dovolenkující Jančařík. Za úzký kádr domácích ale odpovědnost neneseme a několikrát jsme se s podobnými starostmi potkali i my. Tím bysme tuto horkou bramboru mohli považovat za snězenou a jako obvykle se mrkneme na naši družinu. Už v týdnu jsme oznámili odchod T.Slámy do Újezdce, za který už včera nastoupil a že tam bude hrát daleko pravidelněji je dobře pro všechny. Tím je pár dnů před koncem přestupového období kádr uzavřen, byť se by ještě něco dalo nakoupit, ale proč … Jinak se nám narychlo změnil termín příštího domácího utkání s Nedachlebicemi, které přijedou už v sobotu, jelikož od neděle má u nás hřiště k dispozici reprezentace Česka do osmnácti let, která se bude připravovat na Turnaj Václava Ježka (naši hrají ve Zlíně, Kroměříži a D.Němčí). Jak bude zamíchána naše sestava jsme tušili, protože ta se dala očekávat podobná té z druhé poloviny minulého utkání, ze které chyběl jenom zraněný J.Hulín. Dopoledne jsme na hranicích vyhlédali z ciziny se vracejícího trenéra P.Barcucha a brankáře P.Kratochvíla a kdyby jsme se nedočkali tak by byl problém na světě. Dočkali jsme se a také vy jste se dočkali konečně popisu děje, protože v úvodníku máme víc vět jak prezident ve svém diáři. Takže poďme.
První dvě věty utkání jsme psali my a ta druhá už byla gólová. Ta první ovšem ne, protože už ve čtvrté minutě nikdo z našich nečíhal na zadní tyčce na centr J.Karlíka, který domácím utekl po pravé straně a následně přeloboval brankáře Urbánka. Našeho útočníka to deprimovalo natolik, že další zakončení už vzal do svých rukou respektive na svoji hlavu. Do branky totiž v 9.minutě trkl krásný centr S.Josefíka a domácí brankář se po míči natahoval marně – 0:1. Obránce S.Josefík měl boty i ve druhé brance utkání, která padla minutu po té první. Náš fotbalista chtěl odehrát balon po lajně dopředu, ale nasáklý terén mu dovolil zabořit špičku kopačky toliko do trávy a to už byl míč u Kalíka, jenž po křídelním výpadu našel přesnou nahrávkou na malém vápně Víta Dolinu a ten měl roli jednoduchou – 1:1. V 11.minutě jsme měli možnost skórovat podruhé, ale kdeže loňské sněhy jsou. J.Karlík sice stopera domácích Spáčila o balon okradl, ale finální nahrávka na dva naše nabíhající hráče byla pochybných kvalit. Poznamenáno máme, že to byla tutovka na vápně v situaci tři na jednoho a tak tomu věřte. Ve 22.minutě se po standardce V.Veleckého dostal k balonu O.Kolaja, ale ten po otočce gólový oříšek nerozlouskl, neboť mířil mimo. Za minutu se nic podstatné neudálo, protože střelecký pokus Gaga z dálky v sobě neměl ani ždibec přesnosti. Naši byli i nadále na míči o chlup přesnější a ve 24.minutě to předvedl J.Karlík, který byl rychlostně lépe vybavený jak domácí Klimeš, jemuž nezbylo jak náš rychlík zastavit ruční brzdou. Následovala oranžová karta a zranění našeho hráče, který vydržel na place jenom do poločasu. Následná standardka přišla vniveč. Ve 27.minutě, kdy jsme ještě netušili co nás dnes čeká, přihrál na vápno K.Dubský T.Kelíškovi, ale tomu vztah s míčem nevyšel a oba od sebe byli vlastní vinou odděleni. Ve 31.minutě jsme poprvé faulovali před vápnem na parketě Vaculy a tak s náma šili všichni čerti. Rozuzlení byste, ale neuhádli. Přímák totiž kopal Gorčík a to pro nás bylo dobře. Jestli teda někoho ve zdi netrefil bolestivě. Prý ne. Ve 33.minutě se na své straně prosmýkl k vápnu Vít Dolina (nadále jenom Dolina, neboť Vojta nehrál), ale jeho centr před nabíhajícím Kalinou sezobl V.Velecký. V pětatřicáté minutě dostal K.Dubský míč za obranu domácích, jmenovitě za promáchnuvšího Klimeše, ale zpětnou kličkou si přistavil míč na pravačku a branku minul. Ve 36.minutě se na našem velkém čtverci uvolnil Vacula a ze sedmnácti metrů protáhl našeho brankáře co to šlo, protože balon letěl přímo k tyčce, kde ale už pobývaly rukavice našeho golmana. Po následujícím rohu hlavičkoval Dolina těsně vedle jenom proto, že jsme tam balon vytlačili očima. Ve 42.minutě už někteří odcházeli v deštivém počasí na kořalku a tím prošvihli pěkný průnik Kalíka do našeho vápna, když startoval u rohového praporku. Bylo to pochopitelně po naší ztrátě míče a mělo to signalizovat, že se síly táhnoucí utkání obrací. Domácí mladík sice branku netrefil, ale jisté varování to bylo. Tím byl poločas u konce a můžeme o něm prozradit, že jsme měli o cosi více ze hry, ale kolem domácího vápna nám jaksi docházely nápady a tak byl stav nerozhodný.
Do druhé půle jsme vstoupili jak nejhůře šlo a najít na to nějaké vysvětlení není lehké. V každém případě jsme ve 47.minutě ztratili mezi polovinou a půlkruhem před vápnem balon, do kterého se opřel ze třiceti metrů Gorčík a milý míč jsme našli v naší brance a to dokonce uprostřed. Nášemu brankáři při zákroku podjely kecky, k tomu balon zaplava a bylo vymalováno – 2:1. V 53.minutě jsme mohli a měli bleskově vyrovnat, když poslal do samostatného úniku T.Kelíška K.Dubský, ale náš křídelní fotbalista přehazujíc brankáře Urbánka opuštěnou branku o decimetr minut. Možná to byl klíčový a rozhodující okamžik utkání a možná nebyl. To už nikdo nezjistí, ale my jsme alespoň zjistili, že naše hra měla v dalším průběhu žalostné parametry. V 61. a 65.minutě si dal dostaveníčko s míčem nestárnoucí Vacula, aby nás dvakrát vyplašil. Nejprve to bylo z přímáku, který byl tečován na roh, načež byla druhá střela přesnější, ale zase ji chyběla razance a do branky ji P.Kratochvíl nepustil. Za dvě minuty pláchl domácím až do vápna krajní obránce V.Soukeník, ale nabíhající spoluhráči zrovna hráli ve vápně hru na schovávanou a to velmi úspěšně. Nalezen proto nebyl nikdo. Mustr si z toho asi vzal domácí kapitán Dolina a v podobné akci střílel z úhlu sám a to během minuty hned dvakrát. V obou případech byl pánem situace P.Kratochvíl. Těžké období jsme prožívali i dalších minutách a jako příklad může posloužit ta dvaasedmdesátá. Vůbec nevíme, jak se ocitnul domácí stoper Spáčil na naší brankové čáře, leč bezpečně víme, že našel přesnou přihrávkou pod sebe Vaculu, jenž poslal balon o slabý metr vedle a to při nás stáli všichni svatí. Oken v naší defenzívě přibývalo a z části to přičítáme tomu, že se naši někde zavykládali a z části musíme pochopit, že nám nezbývalo nic jiné než otevřít hru, byť času zbývalo ještě dosti. V 74.minutě nás potkala ovšem další nemilá událost a směle ji budeme považovat za rozhodující. U postranní čáry si postavil balon k obyčejné standardce Vacula, který našel na malém vápně špatně stráženého Spáčila a přestože mají dohromady oba hráči stejně roků jak náš klub tak jsme balon našli v naší síti potřetí – 3:1. Domácí stoper oslavil gól vysvlečenou uniformou a později se ukáže, že to byla klukovina. Ale o tom za chvíli. S Nivničanama stav 3:1 zatřásl jak se zmrzlým psem a v dalším průběhu bylo potřeba lupy k nalezení něčeho pozitivního v naš činnosti. A stejně to bylo houby platné. Stejně jako změny v rozestavení i v sestavě. Ono se totiž ne nadarmo říká, že kde nic není ani smrt nebere. Naši rekreanti si za celý druhý poločas nedokázali u vápna hostí ani přihrát, ani podržet míč a dokonce jsme v kolonce přesných střel na branku našli nulu. A stejné číslo bylo za celé utkání i počtu našich rohů. Zkrátka domácí byli u všeho dříve než naši. Nic na této kritice nezměnil ani střídající O.Dubský poměrně povedou střelou jenž však prolétla také o kousek mimo. Ze všeho už nás mohl vysvobodit leda konec představení, k čemuž zbývalo přežít deset minut a následně utkání pochovat. Naše nemocná hra trpěla všemi možnými nedostatky a nepomohlo jí ani vyloučení domácího Spáčila, který měl sice na věc jiný názor, ale po vzájemné strkanici s naším P.Těthalem byli oba odměněni žluťáskem (po shlédnutí videa považujeme udělení karet oběma hráčům za nesmyslné). Pro domácího srdcaře byl druhým a na příští víkend si může naplánovat výlet. Tak snad mu výjde počasí. Nám už dnes na hřišti nevýjde nic a psát o tom článek také není k popukání. Bohužel je potřeba sepsat poslední gól domácích a tak to bez okolků uděláme a půjdeme od toho. V 87.minutě jsme se chtěli pokusit .. O co vlastně? Jo o kontakktní gól. P.Kratochvíl proto výhozem zrychlil hru, o což už jeho spoluhráči valný zájem nejevili a míče se zmocnivší Kalík dlouho nepřemýšlel a z nějakých pětatřiceti metrů našeho brankáře přehodil (teda překopl) – 4:1. Tím byl náš výlet do říše snů u konce, ale dobré je, že se ani nenadějeme a nikdo si na dnešek ani nevzpomene. Pokud teda v naší zatuchlé hře vyvětráme. Tečka.